Preference KDU-ČSL nemohou žádného lidovce těšit. Jsme plni očekávání. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl zastupitel Jihočeského kraje František Talíř (KDU-ČSL). Podle něj bude klíčový podzimní sjezd, na němž si lidovci zvolí nové vedení. Talíř by si přál pestré složení uchazečů o vrcholné stranické funkce. Kandidát koalice Spolu na europoslance se kromě jiného rozpovídal také o názorových proudech uvnitř strany. Rovněž prozradil, kterého kolegu z KDU-ČSL rád požádá o radu, a s kým má naopak problém.
Co říkáte na preference KDU-ČSL? V poslední době vám volební průzkumy moc nepřejí.
Je to smutné. Tato situace samozřejmě nemůže žádného lidovce těšit. Když vám ta strana leží na srdci, tak vám to nemůže být jedno. Snažíme se odrazit ze dna. Věřím, že se nám povede získat opět důvěru lidí, aby KDU-ČSL opět volili rádi. Jinak bych v té straně ani nezůstával. Klíčový bude náš podzimní sjezd – jak z programového hlediska, tak i z pohledu budoucího personálního zastoupení ve vedení.
VIDEO: Ministerstvo práce dokončilo návrh důchodové reformy
Sám patříte mezi mladší členy KDU-ČSL. Přemýšlíte o tom, jak přesvědčit nejmladší voliče, aby vám dali hlas?
Je to hlavně o kontaktech a vztazích s mladými lidmi. A teď se nebavím tolik o svých vrstevnících, ale spíše o lidech ve věku 18 až 26 let. Někdy máme pocit, že všechno zvládneme on-line. Osobní kontakt je ale stále stěžejní. Mluvit s mladými lidmi a vysvětlovat jim, jak politika funguje a jak ji oni mohou změnit, je jednou z mých největších priorit. I proto mám v kampani heslo „Jdu to změnit“. Přístup politiků k mladým lidem se musí změnit, protože je často přezíravý a dost neférový.
V tomto případě zdaleka nejde jenom o naše preference. Je v našem velkém zájmu, aby se mladí zajímali o politiku.
Zajímalo by mě, s jakými reakcemi se setkáváte během osobních meetingů. Co mladí lidé říkají na KDU-ČSL, popřípadě na vaše názory?
Každá diskuse by měla být postavená na vzájemném respektu. Z debat s mladými lidmi mívám dobrý pocit. Nálada na těch akcích bývá příjemná. Nemusíme spolu ve všem souhlasit, ale většinou to končí podáním ruky. Základem bývá shoda na principiálních věcech, jako je svoboda, demokracie, solidarita a tak dále. Politická debata nemá být o rvačce, že jeden vyhraje a druhý prohraje. Jde spíš o společné hledání toho, co je dobré pro Českou republiku a Evropskou unii.
Jak byste popsal současné nálady a atmosféru ve vaší straně?
Jsme plni očekávání.
Jakým směrem by se podle vás KDU-ČSL měla ideologicky vydat a které voliče by měla „lovit“?
Můžu dát příklad ze zahraničí. Třeba křesťanská demokracie v Rakousku či Německu je velmi úspěšná, protože je praktická, moderní a srozumitelná. Snaží se být primární volbou pro velkou část obyvatel země – i těch, kteří nechodí každou neděli do kostela. To by pro nás mělo být velkou inspirací i vzorem. V Česku se nám bohužel nedaří podávat naše témata takto srozumitelně. Jsem ale přesvědčen, že témata, která přinášíme, jsou obrovsky smysluplná pro miliony lidí v naší zemi.
Už v minulosti jsme pátrali po tom, kdo a kdy s termínem „čunkoflek“ přišel jako první. Nikdo od nás to označení v praxi nepoužívá. Myslím, že jako první to začali používat novináři.
Jakou podporu má předseda Marian Jurečka uvnitř KDU-ČSL? Už jste zmiňoval podzimní sjezd, na němž si zvolíte nové vedení.
Většina členů na poslední celostátní konferenci vyjádřila Marianu Jurečkovi podporu. Jsme demokratická strana – vždy rozhoduje výsledek hlasování. Závěry sjezdu asi hodně ovlivní výsledky voleb, které nás čekají ještě předtím. Myslím, že na základě toho Marian Jurečka vyhodnotí, jestli se znovu o důvěru spolustraníků bude ucházet.
Sám bych si přál pestrost, tedy více kandidátů. Nemám rád takové ty „předem nalajnované“ sněmy, které mívá například hnutí ANO. Pro demokratickou diskusi je lepší, když se na jednu funkci hlásí pět až deset lidí, přičemž každý řekne svou vizi, pro kterou pak získá, nebo nezíská podporu.
Marian Jurečka už si vytyčil podmínky, které hodlá splnit, aby na podzim křeslo šéfa strany obhajoval. KDU-ČSL prý musí získat alespoň dva europoslance a jednoho hejtmana, dále má posílit její senátorský klub. Vzhledem k průzkumům vcelku ambiciózní cíl. Napadají vás potenciální kandidáti, kteří by mohli Mariana Jurečku po sjezdu strany na postu předsedy nahradit? Co třeba jihomoravský hejtman Jan Grolich?
Ano, jeho jméno se ve veřejném prostoru objevuje často. Mluví se také o Petru Hladíkovi, Janu Bartoškovi či o Marku Výborném. Kdo ví? Možná se ještě objeví někdo další. Nyní jsme ve fázi, kdy se každý soustředí na volby, které nás čekají – ať už jde o ty evropské, krajské nebo senátní. Těžko se můžete ucházet o stranický post, když nebudete mít jasný mandát od lidí.
S tou čtveřicí zmíněných kolegů jsem si o jejich možné kandidatuře průběžně povídal. Moudřejší budeme na podzim. Třeba Jan Grolich má mnoho silných stránek, což se dá jen těžko přehlédnout. Umí řešit krizové situace, to ostatně dokázal například po tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku v roce 2021. Zároveň je autentickým lidovcem, který je srozumitelný směrem k voličům.
Pokud připustíme, že mají lidovci různé frakce či názorové proudy, do které byste se zařadil? Zajímalo by mě, jestli se cítíte více jako mladý progresivní lidovec, nebo spíš konzervativní „čunkoflek“.
Toto rozdělování, na které jako lidovci i sami někdy naskakujeme, moc neuznávám. Ctím ale pestrost názorů. V KDU-ČSL je nás asi 19 tisíc, což může znamenat až 19 tisíc názorů na jednu věc. Není ale potřeba stranu štěpit a dělit na frakce. Měli bychom se soustředit na to, co máme společné. V posledních měsících jezdím křížem krážem po České republice. Baví mě, že mohu hledat shodné postoje s lidmi na Ostravsku, Valašsku i v Praze.
Rozumím. Ještě bych se zeptal… Co je pravdy na tom, že si mladší lidovci – například z vaší mládežnické organizace – obecně příliš nerozumí s názorovým proudem Jiřího Čunka? A jak je to se slovem „čunkofleci“?
Musím říct, že Mladí lidovci jsou velmi živelnou organizací, kterou se nebojím nazvat svojí rodinou. Řekl bych, že je to dobrá parta skládající se z lidí, kteří jeví skutečný zájem o politiku. Už v minulosti jsme pátrali po tom, kdo a kdy vlastně s tím termínem „čunkoflek“ přišel jako první (smích).
A na co jste přišli?
Nevíme. Nikdo od nás to označení v praxi nepoužívá. Netuším, kde se to vzalo. Myslím, že jako první to začali používat novináři.
Když se vrátím k té původní otázce – je naprosto přirozené, že na mnoho témat má generace nejmladších politiků odlišné názory než pětašedesátiletí matadoři. Bylo by divné, kdyby si ve všem notovali. A co vím, tak toto řeší téměř všechny demokratické strany u nás. V KDU-ČSL se ty odlišnosti dost týkají například otázky životního prostředí. Některé vnitrostranické debaty jsou velmi dynamické, což je dobře. KDU-ČSL má za sebou staletou historii, kterou bereme velmi vážně. Nemůže to být tak, že si přijde revoluční mládí a zbourá veškeré stáří. Je to o spolupráci všech generací pro dobro celku.
Když se chci o něčem poradit, rád zavolám Pavlu Bělobrádkovi. S Cyrilem Svobodou se naopak neradím.
Přečtu vám pět jmen. Marian Jurečka, Marek Výborný, Pavel Bělobrádek, Tomáš Zdechovský, Jiří Čunek. Jde o známé tváře lidovců. Kdo z nich je vám názorově nejblíž?
S každým z nich si povídám o různých tématech. Nejvíc v kontaktu jsem asi s Markem Výborným a logicky s Tomášem Zdechovským. Když se chci o něčem poradit, rád zavolám Pavlu Bělobrádkovi. On už vlastně všeho dosáhl, nepotřebuje si cokoliv dokazovat. Byl předsedou naší strany, vicepremiérem i ministrem. Teď už mu v uvozovkách jde jen o KDU-ČSL. A právě to lidovci potřebují.
Někdejší šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS naznačil, že by se lidovci měli více zajímat o současné voliče SPD. Co byste říkal na takové ideologické směřování?
S Cyrilem Svobodou se naopak neradím. Bohužel mám opakovaně pocit, že Cyril Svoboda zůstává lidovcem spíš proto, aby byl mediálně zajímavý. Často vystupuje proti nám, jako by nám mazal schody. Více si notuje s představiteli hodnotově zcela jiných politických stran. S tím mám docela problém.
Kdybyste byl poslanec, jak byste se stavil k novele zákona, která by umožnila manželský svazek pro občany stejného pohlaví?
Jsem pro narovnání práv. Je to podle mě správný krok. Poctivě k tomu rovnou dodávám, že manželství pro mě znamená svazek muže a ženy. Jsem úplně v pohodě s tím, že na tuto otázku existují různé názory. Rovněž respektuji, že nějaký z těch názorů nakonec převáží. Obecně vnímám slovo respekt jako něco, co zrovna v této debatě hrozně chybí. Místo respektu totiž často zleva i zprava létají nejrůznější nálepky. Převážet by měly spíš argumenty i vzájemné porozumění.
Jak moc jsou lidovci v pohledech na téma heterosexuálních a homosexuálních svazků jednotní?
Myslím, že většinový názor je zřejmý. Právě lidovci přišli s novelou zákona, která nabízí pojem partnerství. Registrované partnerství nepovažuji za úplně šťastný název. Na tom panuje shoda i uvnitř našeho poslaneckého klubu. Ve stanovách KDU-ČSL vnímáme rodinu tak, že ji tvoří muž a žena, případně děti. To je většinový názor. Nicméně je pravda, že jsou lidovci, kteří by hlasovali pro manželství pro všechny, kdyby byli poslanci. Jde o legitimní pohled na věc, který plně respektuji. Jako lidovci cítíme svobodu v tom, že si můžeme dovolit myslet něco jiného. V tom spočívá demokratičnost naší strany.
Volby do europarlamentu se uskuteční letos v červnu. CNN Prima NEWS pravidelně nabízí rozhovory s jednotlivými kandidáty. Přečtěte si ty nejzajímavější z nich.
- Na Jurečku se zlobím hodně, přiznal Zdechovský. Ve vedení KDU-ČSL by si přál výrazné změny
- Nerudová: Snad bude žena českou prezidentkou co nejdříve. Věřím, že jsem k tomu přispěla
- Niedermayer hájí Spolu: Naše rozhodnutí je i projevem odvahy. Rozmanitost není nevýhodou
- Klusová: Rakušanova cesta do Karviné mě naštvala. Image o městě plném lůzy nám škodí
- Knotek: Vadí mi štváči, kteří bez ohledu na okolnosti křičí, že Orbána je třeba zničit
