Lovci bouřek kritizují meteorology: Tornádo mohli předpovědět a dát lidem echo

Výskyt ničivého tornáda na jižní Moravě nemohl nikdo předpokládat. Nebo ano? Takzvaní lovci bouřek, kteří přírodní jevy fotografují, tvrdí, že Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má data, podle kterých jde výskyt tornád předvídat. ČHMÚ tato slova vyvrací.

„Meteorologové zaspali, jejich předpovědi jsou k ničemu, ať jdou radši k lopatě,“ psali někteří lidé na sociálních sítích po neštěstí na Moravě. K takovým závěrům pomohly i výroky některých lovců bouřek, kteří údajně o tornádu věděli dopředu. „Předpokládalo se, že tam tornádo může vzniknout. Pravděpodobnost byla extrémně vysoká,“ konstatoval lovec bouřek Jiří Kouřil.

Robin Duspara, další lovec bouřek, pak dodal, že spolu s kolegy tvoří experimentální předpovědi. „Neslouží jako výstraha, ale jsou spíše pro bouřkové nadšence. Vydali jsme extrémní stupeň nebezpečí a předpovídali jsme extrémní jevy, kterými mohou být i tornáda,“ doplnil. Český hydrometeorologický ústav v té době zůstával u oranžového, zvýšeného stupně nebezpečí, na který lidé moc nereagovali.

Výstraha trvala několik dní

„Jedním z problémů, proč lidé nereagovali na oranžovou výstrahu, bylo, že trvala již čtvrtou noc v řadě, kdy se silné bouřky vyskytovaly. A tím, že bouře nedorazí přímo na vaši zahradu či do obce, máte pocit, že výstraha nevyšla,“ vysvětlila meteoroložka Michaela Valachová. Možná i proto lidé nevěděli o vzniklé rotaci v bouřkových mracích, které daly vzniknout u nás nepříliš vídanému jevu.

„I my jako amatéři vidíme, že se buňky točí. Při takové výjimečné situaci by ty radary mohli sledovat. Někdo z ČHMÚ tam měl sedět a opravdu dát lidem dopředu echo,“ sdělil Kouřil. Rotace bouří v supercelách, které podmiňující vznik tornád, do svých meteorologických předpovědí běžně zahrnují v Německu nebo Polsku. U nás se tak ale neděje.

Amatérští meteorologové by to přitom uvítali. „Chybí veřejné snímky takzvaných doplerovských měření. Již několik let se snažíme ČHMÚ dotlačit k tomu, aby tato data byla zveřejňována, bohužel nám zatím vyhověno nebylo,“ postěžoval si Duspara. Doplerovské radary má ČHMÚ k dispozici od roku 2015. „Bohužel však nelze v reálném čase tato data využít pro detekci mezycyklóny v supercelárních bouřích. Zatím je to pouze v experimentálním režimu,“ vysvětlila Valachová.

Podle lovce bouřek Otty Zachaře šlo minimálně určitým způsobem reagovat. „Například tím, že pokud do dané oblasti, kde jsou extrémní podmínky, vstupuje nějaká bouřka, což bylo z radaru více než patrné, mohla přijít zvýšená výstraha,“ uvedl.

Meteorologů se však pro ČTK zastal Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR: „Předpovědět tornádo je velmi složité a v podmínkách České republiky to není možné. Lze ale předpovědět nebezpečí silných bouří. A potom u té silné bouře je samozřejmě nebezpečí, co se z ní vyvine a co ta bouře způsobí. Ale že se spustí takto silné tornádo si, myslím, nikdo netroufne ani odhadnout. Protože s tím vlastně ani nemáme zkušenosti,“ zdůraznil.

Tornádo, které řádilo na jižní Moravě, bylo výjimečné nejen svou sílou, ale i vytrvalostí. Zatímco tornáda na našem území putovala v průměru maximálně pět kilometrů, trasa ničivého živlu tentokráte měřila kilometrů 26.