Lovci bouřek kritizují meteorology: Tornádo mohli předpovědět a dát lidem echo

„Meteorologové zaspali, jejich předpovědi jsou k ničemu, ať jdou radši k lopatě,“ psali někteří lidé na sociálních sítích po neštěstí na Moravě. K takovým závěrům pomohly i výroky některých lovců bouřek, kteří údajně o tornádu věděli dopředu. „Předpokládalo se, že tam tornádo může vzniknout. Pravděpodobnost byla extrémně vysoká,“ konstatoval lovec bouřek Jiří Kouřil.

Robin Duspara, další lovec bouřek, pak dodal, že spolu s kolegy tvoří experimentální předpovědi. „Neslouží jako výstraha, ale jsou spíše pro bouřkové nadšence. Vydali jsme extrémní stupeň nebezpečí a předpovídali jsme extrémní jevy, kterými mohou být i tornáda,“ doplnil. Český hydrometeorologický ústav v té době zůstával u oranžového, zvýšeného stupně nebezpečí, na který lidé moc nereagovali.

Výstraha trvala několik dní

„Jedním z problémů, proč lidé nereagovali na oranžovou výstrahu, bylo, že trvala již čtvrtou noc v řadě, kdy se silné bouřky vyskytovaly. A tím, že bouře nedorazí přímo na vaši zahradu či do obce, máte pocit, že výstraha nevyšla,“ vysvětlila meteoroložka Michaela Valachová. Možná i proto lidé nevěděli o vzniklé rotaci v bouřkových mracích, které daly vzniknout u nás nepříliš vídanému jevu.

Zničený Pánov: Je mi do breku, říká syn jedné z obětí. Dojímá ho pomoc dobrovolníků

Jihomoravský kraj

Lužice, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky. Názvy těchto vesnic se zapsaly jako symboly obrovské tragédie, která znenadání postihla jižní Moravu. Tornádo přitom řádilo i na jiných místech. Do smutného seznamu patří třeba též Pánov, kde si neštěstí vybralo i tu nejkrutější daň.

„I my jako amatéři vidíme, že se buňky točí. Při takové výjimečné situaci by ty radary mohli sledovat. Někdo z ČHMÚ tam měl sedět a opravdu dát lidem dopředu echo,“ sdělil Kouřil. Rotace bouří v supercelách, které podmiňující vznik tornád, do svých meteorologických předpovědí běžně zahrnují v Německu nebo Polsku. U nás se tak ale neděje.

Amatérští meteorologové by to přitom uvítali. „Chybí veřejné snímky takzvaných doplerovských měření. Již několik let se snažíme ČHMÚ dotlačit k tomu, aby tato data byla zveřejňována, bohužel nám zatím vyhověno nebylo,“ postěžoval si Duspara. Doplerovské radary má ČHMÚ k dispozici od roku 2015. „Bohužel však nelze v reálném čase tato data využít pro detekci mezycyklóny v supercelárních bouřích. Zatím je to pouze v experimentálním režimu,“ vysvětlila Valachová.

Podle lovce bouřek Otty Zachaře šlo minimálně určitým způsobem reagovat. „Například tím, že pokud do dané oblasti, kde jsou extrémní podmínky, vstupuje nějaká bouřka, což bylo z radaru více než patrné, mohla přijít zvýšená výstraha,“ uvedl.

Meteorologů se však pro ČTK zastal Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR: „Předpovědět tornádo je velmi složité a v podmínkách České republiky to není možné. Lze ale předpovědět nebezpečí silných bouří. A potom u té silné bouře je samozřejmě nebezpečí, co se z ní vyvine a co ta bouře způsobí. Ale že se spustí takto silné tornádo si, myslím, nikdo netroufne ani odhadnout. Protože s tím vlastně ani nemáme zkušenosti,“ zdůraznil.

Tornádo, které řádilo na jižní Moravě, bylo výjimečné nejen svou sílou, ale i vytrvalostí. Zatímco tornáda na našem území putovala v průměru maximálně pět kilometrů, trasa ničivého živlu tentokráte měřila kilometrů 26.