Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který má současně i velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. I to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, nyní přišla vědecká skupina z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Studie byla publikována v mezinárodním prestižním časopisu.
Vědci z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK nyní učinili významné zjištění, které by mohlo v budoucnu přispět k novým možnostem léčby glioblastomu. Jejich práci otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Brain Pathology.
ČTĚTE TAKÉ: Konečně přišlo slunce. Slováčková prožila další těžké chvíle, teď si užívá návrat z nemocnice
V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu, obávaného mozkového nádoru, jehož léčba je velmi obtížná. Statisticky je nejčastější výskyt glioblastomu ve skupině mužů nad šedesát let – nešetří ovšem ani mladší věkové skupiny, ani ženy. Žádná prevence dosud neexistuje a současné léčebné postupy mají jen omezenou účinnost.
Hlavním důvodem je, že nádorové buňky rychle prorůstají všemi směry do okolní zdravé mozkové tkáně, a kvůli tomu není možné glioblastom úplně chirurgicky odstranit. Také je u něj velmi častá recidiva.
„Právě proto je třeba pochopit detaily biologických vlastností glioblastomu a nalézt cílitelné ‚slabé místo‘. Bez toho budeme v léčbě jen opakovat stejné kroky, a tak bohužel dosáhneme i stejně neuspokojivých výsledků,“ vzkázal ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) Aleksi Šedo pro CNN Prima NEWS.
Klíčovou roli v boji s rakovinou hrají bílkoviny
„Zaměřili jsme se na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix,“ uvedl první autor studie Petr Výmola.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Bude umírat více dětí, obávají se v USA. Trumpovy škrty by ohrozily i naděje malého Cailena
Dvě bílkoviny, které jsou v ní obsažené, hrají při šíření glioblastomu klíčovou roli. „Jedná se o kolagen I, který vytváří pevné prostředí, po kterém se nádorové buňky snadno pohybují. Fibronektin zase podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk,“ pokračoval Výmola.
Dosud se však nevědělo, které buňky v okolí glioblastomu vyrábějí kolagen I a fibronektin. Český tým nyní odhalil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné buňky podobné pericytům – specializovaným buňkám nacházejícím se kolem malých cév, které se podílejí například na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování takzvané hematoencefalické bariéry, jež chrání mozek před průnikem škodlivých látek.
Kolagen I a fibronektin významně produkují ty buňky podobné pericytům, které na svém povrchu nesou speciální bílkovinu, takzvaný fibroblastový aktivační protein.
Tento objev otevírá dveře k novým možnostem léčby, která by cíleným zásahem konkrétních buněk produkci kolagenu I a fibronektinu omezila, a tím zpomalila šíření glioblastomu do okolí, takže by bylo snazší jej chirurgicky zcela odstranit.
Šedo pro CNN Prima NEWS doplnil, že tým se – i v řadě mezinárodních spoluprací – aplikovanému výzkumu mozkových nádorů věnuje téměř dvacet let. „Problematikou, která souvisí s vlastnostmi a významem nádorové mezibuněčné hmoty, se zabýváme asi čtyři roky,“ doplnil.
Dodal, že aplikovaný výzkum je během na dlouhou trať. „Od poznání biologických souvislostí až po definici potenciální aplikovatelnosti a předání na cestu vývoje. V našem případě se nyní věnujeme ověření možného vlivu nádorově specifické mezibuněčné hmoty na ‚odolnost‘ nádoru proti léčbě cytostatiky a zářením. Pokud se tyto vlivy podaří dokázat, bude dávat smysl se snažit ‚vyhladit‘ buňky, které tuto hmotu produkují. A jak to udělat – to je také objektem našeho výzkumu,“ vzkázal Šedo.
Již několikátý úspěch českých vědců
Problematikou léčby glioblastomu se vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny úspěšně zabývají již několik let. V loňském roce pracovali společně s experty ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond pro lepší vizualizaci buněk glioblastomů.
Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie umožní neurochirurgům přesnější odstranění nádorů s minimálním poškozením zdravé tkáně. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v březnu 2024 v časopise Journal of Neurosurgery.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jiří Procházka a Filip Rožek předali onkologii v Brně 350 tisíc korun, přišel i živý Gump
