Objev českých vědců přináší naději. Mohl by zkrotit nejagresivnější mozkové nádory
Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který má současně i velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. I to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, nyní přišla vědecká skupina z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Studie byla publikována v mezinárodním prestižním časopisu.
Vědci z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK nyní učinili významné zjištění, které by mohlo v budoucnu přispět k novým možnostem léčby glioblastomu. Jejich práci otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Brain Pathology.
ČTĚTE TAKÉ: Konečně přišlo slunce. Slováčková prožila další těžké chvíle, teď si užívá návrat z nemocnice
V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu, obávaného mozkového nádoru, jehož léčba je velmi obtížná. Statisticky je nejčastější výskyt glioblastomu ve skupině mužů nad šedesát let – nešetří ovšem ani mladší věkové skupiny, ani ženy. Žádná prevence dosud neexistuje a současné léčebné postupy mají jen omezenou účinnost.
Navazuje na téma
Hlavním důvodem je, že nádorové buňky rychle prorůstají všemi směry do okolní zdravé mozkové tkáně, a kvůli tomu není možné glioblastom úplně chirurgicky odstranit. Také je u něj velmi častá recidiva.
„Právě proto je třeba pochopit detaily biologických vlastností glioblastomu a nalézt cílitelné ‚slabé místo‘. Bez toho budeme v léčbě jen opakovat stejné kroky, a tak bohužel dosáhneme i stejně neuspokojivých výsledků,“ vzkázal ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) Aleksi Šedo pro CNN Prima NEWS.
Klíčovou roli v boji s rakovinou hrají bílkoviny
„Zaměřili jsme se na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix,“ uvedl první autor studie Petr Výmola.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Bude umírat více dětí, obávají se v USA. Trumpovy škrty by ohrozily i naděje malého Cailena
Dvě bílkoviny, které jsou v ní obsažené, hrají při šíření glioblastomu klíčovou roli. „Jedná se o kolagen I, který vytváří pevné prostředí, po kterém se nádorové buňky snadno pohybují. Fibronektin zase podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk,“ pokračoval Výmola.
Dosud se však nevědělo, které buňky v okolí glioblastomu vyrábějí kolagen I a fibronektin. Český tým nyní odhalil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné buňky podobné pericytům – specializovaným buňkám nacházejícím se kolem malých cév, které se podílejí například na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování takzvané hematoencefalické bariéry, jež chrání mozek před průnikem škodlivých látek.
Navazuje na téma
Kolagen I a fibronektin významně produkují ty buňky podobné pericytům, které na svém povrchu nesou speciální bílkovinu, takzvaný fibroblastový aktivační protein.
Tento objev otevírá dveře k novým možnostem léčby, která by cíleným zásahem konkrétních buněk produkci kolagenu I a fibronektinu omezila, a tím zpomalila šíření glioblastomu do okolí, takže by bylo snazší jej chirurgicky zcela odstranit.
Šedo pro CNN Prima NEWS doplnil, že tým se – i v řadě mezinárodních spoluprací – aplikovanému výzkumu mozkových nádorů věnuje téměř dvacet let. „Problematikou, která souvisí s vlastnostmi a významem nádorové mezibuněčné hmoty, se zabýváme asi čtyři roky,“ doplnil.
Navazuje na téma
Dodal, že aplikovaný výzkum je během na dlouhou trať. „Od poznání biologických souvislostí až po definici potenciální aplikovatelnosti a předání na cestu vývoje. V našem případě se nyní věnujeme ověření možného vlivu nádorově specifické mezibuněčné hmoty na ‚odolnost‘ nádoru proti léčbě cytostatiky a zářením. Pokud se tyto vlivy podaří dokázat, bude dávat smysl se snažit ‚vyhladit‘ buňky, které tuto hmotu produkují. A jak to udělat – to je také objektem našeho výzkumu,“ vzkázal Šedo.
Již několikátý úspěch českých vědců
Problematikou léčby glioblastomu se vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny úspěšně zabývají již několik let. V loňském roce pracovali společně s experty ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond pro lepší vizualizaci buněk glioblastomů.
Navazuje na téma
Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie umožní neurochirurgům přesnější odstranění nádorů s minimálním poškozením zdravé tkáně. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v březnu 2024 v časopise Journal of Neurosurgery.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jiří Procházka a Filip Rožek předali onkologii v Brně 350 tisíc korun, přišel i živý Gump
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
