Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo
Co to vlastně jíme? Takovou otázku si můžeme pokládat po zjištění, že velikost kuřat se za 50 let zvětšila čtyřikrát. Chovatelé se brání, že žádné hormony nepoužívají, naopak se prý zlepšila kvalita krmných směsí. Výživoví poradci by to ale s konzumací kuřecího masa nepřeháněli.
V roce 1957 necelé kilo, v roce 2005 už přes čtyři. Takto se podle listu The Economist vyvíjela váha kuřat, která měla 56 dní. Redakce CNN Prima NEWS oslovila několik lidí, jak se na takový váhový rozdíl dívají. „To je docela zvláštní. Jsou napumpována samými chemikáliemi a vodou,“ řekla jedna zákaznice. Další dodali, že se zvířata zřejmě příliš nehýbou nebo jsou značně vykrmovaná.
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kuře se za 50 let čtyřikrát zvětšilo. Zdroj: CNN Prima NEWS
Chovatelé tvrdí, že za takový nárůst může šlechtění a zkvalitnění krmných směsí. Dalším důvodem je čím dál více hladových krků. „V roce 1950 bylo na naší planetě 2,5 miliardy lidí, dnes jich je osm miliard. Jak byste chtěli tuto planetu jinak uživit?“ položil otázku chovatel Vlastislav Klaška.
Agrární analytik Petr Havel doplnil, že se jedná jak o zájem spotřebitelů, kteří chtějí mít větší kus masa, tak poměrně sofistikovaný systém výroby krmných směsí z obilovin, sóji a olejnin. Hormony jsou v celé Evropské unii oficiálně zakázané a antibiotika se mohou používat jen tehdy, když je kuře nemocné.
Může kuře lidem škodit?
„Loni jsme v drůbežím mase nezaznamenali žádné sledované chemické látky včetně antibiotik,“ podotkl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Výživoví poradci však tvrdí, že se kuřata zvětšila kvůli tomu, že mají málo pohybu. Lidskému zdraví by prý mohly vadit oleje, které se přidávají do krmných směsí.
„V naší stravě je velká nerovnováha v příjmu omega 3 a omega 6 polynenasycených mastných kyselin, které nezbytně potřebujeme, nicméně jen v určitém množství. V případě, že se kuřata ve velkochovu nekrmí správně, bude v něm více omega 6,“ vysvětlil výživový poradce Petr Havlíček.
Expert Ivan Mach následně uvedl, že svým klientům doporučuje lehká, bílá masa, nikoliv však jako převažující součást stravy. „Platí to zejména u adolescentů. Kuře kvůli způsobu krmení sójovými granulemi a nerovnováhou omega 3 a 6 patří mezi zdroje takzvané estrogenní stravy. Jeho častou konzumací tedy stoupá v těle hladina ženských pohlavních hormonů,“ vysvětlil s tím, že u dospívajících chlapců to může mít za následek zduřelé prsní bradavky.
„Jako výživoví poradci jsme se naučili od pediatrů nedoporučovat každodenní konzumaci levného kuřecího masa této věkové skupině,“ pokračoval. Čtyřikrát větší kuřata navíc musí trpět záněty kloubů. „Nejenže se málo pohybují, ale nadváha u nich – stejně jako u lidí – způsobuje záněty. Jíme nemocné kuře plné zánětlivých a stresujících látek,“ uzavřel.
Kuřecí maso je v Česku druhé nejoblíbenější maso hned za vepřovým. Ročně ho každý sníme 30 kilo.
