Kryty v Česku
Úzké a dlouhé chodby, místnosti bez oken i nespočet plynových masek a vojenských helem. Tak by se dal popsat unikátní hostel, který původně sloužil jako protiatomový kryt. Nachází se přímo pod brněnským Špilberkem a jeho historie sahá až do dob nacistické okupace. Podívejte se na fotogalerii redakce CNN Prima NEWS, která v jaderném krytu strávila jednu noc.
Bunkr nejspíše vznikl během druhé světové války jako protiletecký kryt pro nacistické vojenské složky, přesnou dataci ale historici doposud nedokázali potvrdit kvůli chybějícím dokumentacím. Do jeho stavby se měli zapojit i čeští studenti, třebaže navrtávání a odstřelování skály pod Špilberkem měly na starost specializované německé jednotky.
Během prvních spojeneckých náletů na Brno v letech 1944 a 1945 nebyl kryt ještě dokončen, už tehdy se do něj ale mohli schovávat kromě představitelů wehrmachtu i vybraní obyvatelé Brna. Po válce posloužily prostory bunkru jako vinárna dvojice úspěšných podnikatelů, Hermanna Löwyho a Karla Šmída. Kryt si ovšem záhy převzala Československá lidová armáda po komunistickém státním převratu.
Režim měl s chodbami pod Špilberkem vlastní plán – ve světle hrozící jaderné války vybudovat protiatomový bunkr s krycím označením „10-Z“. Celý projekt vznikal v naprostém utajení, do provozu byl uveden až v roce 1959.
Objekt měl poté sloužit pro prominentní členy brněnské komunistické buňky i velení lokální milice. Oproti původnímu protiletadlovému krytu posílili architekti zdi bunkru a vybudovali další spojovací chodby. Uvnitř 10-Z se skladovala mimo jiné pestrá vojenská výbava a technologie, na svou dobu i poměrně moderní.
Návštěvníci si mohou prohlédnout například generátor elektřiny, spojovací ústřednu nebo sofistikovaný systém na filtrování vzduchu. Kryt má celkem 65 místností na 1 500 metrech čtverečních, celková délka chodeb dosahuje až 600 metrů.
Nakonec bunkr 10-Z nebyl nikdy využit vyjma několika cvičných poplachů. V roce 1993 si kryt převzal do opatrovnictví brněnský magistrát, od té doby začal objekt chátrat. Změna přišla až v roce 2014, kdy vedení města podepsalo smlouvu o využití krytu pro prospěšné účely.
Chlad, místnosti bez oken i portréty prezidentů
V současnosti slouží 10-Z jako skromný hostel, muzeum i místo pro veřejné přednášky a expozice. Zájemci o netradiční nocleh nedaleko brněnského centra by ovšem měli počítat s vojenskými podmínkami – sami provozovatelé doporučují dobrodružným hostům ubytování jen na jednu či dvě noci.
Na chodbě a v jednotlivých místnostech je poměrně chladno, v prostorech bunkru se totiž nevytápí. Spartánsky vypadají také pokoje pro turisty. Na starých kovových postelích jsou jen matrace a vojenské spacáky, zdi zdobí portréty československých prezidentů z komunistické éry. Okna byste hledali jen marně. Účelně podvybavené jsou rovněž společné sprchy.
Pokoje jsou strohé, chladné a bez oken. Hosté by měli počítat s vojenskými podmínkami ubytování. Zdroj: Viet Tran
Ne všechno ale podléhá vojenskému diskomfortu – návštěvníci se například nemusí bát o internetové připojení, bezdrátový signál se umí s drobnými obtížemi probojovat až do pokojů.
Mnohem zajímavější jsou nicméně samotné chodby, které jsou poseté dobovými plakáty a informačními tabulemi. Některé vysvětlují techniku stavby protiatomového bunkru, jiné srovnávají sílu jaderných bomb. Postranní uličky vedou do muzejní sekce, v níž nechybí celá řada archaických přístrojů a vybavení.
V bunkru máme 18°C. Nikomu to neříkejte!
Posted by 10-Z bunker brno on Tuesday, July 26, 2022
Návštěvníci si mohou projít komunikační středisko, zasedací místnost či drobné skladiště s odloženými vestami a helmami. Na stolech se válí také tehdejší tisk jako deníky Práce nebo Lidová demokracie.
Není příliš těžké se ztratit ve zmatečné spleti chodbiček, provozovatelé hostelu a muzea proto nabízejí návštěvníkům více než hodinovou prohlídku celým objektem. Je na místě podotknout, že všechny prostory a chodby jsou relativně malé a úzké. Nic pro klaustrofobiky. Jeden z koridorů ústí do cihlového tunelu s východem, kde se ráno podává snídaně pro hosty.
Unikátní hostel si oblíbili nejen Češi, ale i zahraniční turisté. Nejčastěji oceňují netradiční nocleh uvnitř protiatomového krytu, jiní vyzdvihují i tematické expozice či cenu za jeden ubytovací den, která začíná na 600 kč.
