Probíhající konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás je nejkrvavějším od druhé palestinské intifády mezi lety 2000 a 2005. Počet obětí na straně židovského státu již dosáhl 700 osob, Izraelské nálety si vyžádaly mezi 300 a 400 mrtvými Palestinci. Dlouhodobé napětí nečekaně eskalovalo v sobotu ráno, kdy ozbrojené složky palestinského hnutí Hamás vyslaly tisíce raket na židovský stát a několik stovek ozbrojenců překročilo izraelské hranice. V příhraničních oblastech zavládl chaos, radikálové měli velké množství civilistů unést do Pásma Gazy. Premiér napadené země Benjamin Netanjahu uvedl, že země je ve válce, a nařídil odvetu.
Hamás v sobotu brzy ráno podle světových médií začal nejrozsáhlejší vojenskou operaci směrem na Izrael od roku 2007, kdy se chopil moci v Pásmu Gazy. Na území židovského státu mělo dopadnout až 2 500 raket, informuje Al Jazeera. Podle Hamásu byl počet střel dvojnásobný. Konflikt si také vyžádal 700 mrtvých Izraelců což je nejvyšší číslo za poslední asi dvě desetiletí. Raněných na straně židovského státu je přes 2 000 osob.
ČTĚTE TAKÉ: Velvyslankyně o těžkých bojích v Izraeli: Jsme ve válce. Do starých kolejí se už nevrátíme
Izraelské ozbrojené složky uvedly, že od soboty zlikvidovaly stovky radikálů, desítky jich také zajaly. Konflikt ale stále neskončil, Izraelci se nyní snaží vytlačit radikály z příhraničních oblastí do Pásma Gazy. S jejich postupem také narůstá počet mrtvých, neboť na znovuzískaných územích objevují těla mrtvých.
Radikálové z hnutí Hamás také údajně zajali až 100 rukojmích, které odvlekli do Pásma Gazy. Měli by mezi nimi být ženy, děti i staří lidé, informuje britský Guardian. Na sever Izraele v neděli ráno dopadala minometná palba ze sousedního Libanonu. K útoku se přihlásilo radikální hnutí Hizballáh.
Radikálové použili i paraglidy
Dlouhodobé napětí eskalovalo v sobotu brzy ráno. „Oznamujeme zahájení operace Al-Aksa Flood a oznamujeme, že první úder, který byl zaměřen na nepřátelské pozice, letiště a vojenská opevnění, přesáhl 5 000 raket a střel,“ řekl Mohammed Deif, šéf vojenského křídla Hamásu. Zároveň do pohraničních oblastí vtrhly asi tři stovky radikálů. Většina z nich pronikla do Izraele po poničení plotu oddělujícího oblasti, nepotvrzené záběry však zachytily také překročení hranice na motorovém paraglidu.
Hamás zajal izraelského velitele. Palestinci hlásí dobytí mnoha vojenských základen
Palestinští bojovníci měli dobýt mnoho izraelských vojenských základen od sobotního zahájení operace Hamásu s názvem Al-Aksa Flood. S odkazem na izraleský vojenský rozhlas to uvedl web Al Bawaba. Podle něj měl Hamás také zajmout izraelského velitele Nimroda Aloniho.
Izrael na vojenskou operaci odpověděl během několika hodin vlastní vlnou raketového útoku směrem na Pásmo Gazy. Již dopoledne předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu oznámil, že země je ve válce. „Občané Izraele, jsme ve válce. A vyhrajeme. Nepřítel zaplatí cenu, jakou dosud nikdy nepoznal,“ uvedl ve videu.
Izrael podpořilo Česko i USA, radikály zase Írán
Za Izrael se postavili mimo jiné zástupci české vlády a další západní spojenci. „Bezvýhradně odsuzujeme útoky Hamásu. Toto hrozné násilí musí ihned skončit. Terorismus a násilí nic nevyřeší,“ uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.
Židovský stát podpořili také představitelé USA. „Izrael má právo bránit sebe a své občany. Tečka. Pro terorismus neexistuje nikdy žádné ospravedlnění a podpora izraelské bezpečnosti ze strany mé administrativy je neochvějná a skálopevná,“ řekl prezident USA Joe Biden.
Naopak Írán, Irák nebo libanonské militantní hnutí Hizballáh se postavily za Hamás. „Odboj během této operace zatím dosáhl skvělých vítězství, což je světlý bod v dějinách boje palestinského lidu proti sionistům,“ pronesl podle The Times of Israel mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Ruská diplomacie vyzvala obě strany konfliktu k ukončení bojů a uzavření příměří.
ČTĚTE TAKÉ: Izrael versus Palestina. V čem spočívá stoletý mocenský konflikt?
Z míst, kde zasahovali vojáci islámských radikálů, během celé soboty přicházely zprávy, ale také fotografie a videa o drastickém počínání Palestinců. Útočníci na některých záběrech údajně podřezávají civilisty, případně střílí do projíždějících aut. Objevily se také fotografie zakrvácených těl ležících bezvládně na zemi.
Expertka: Pod Netanjahuem se může rozkývat židle
Útočníci měli navíc zajmout velké množství rukojmích, a to včetně vojenských důstojníků. Mezi nimi by měl být také Nimrod Aloni, který do loňského roku velel silám u Pásma Gazy a proti Hamásu vedl několik bojových misí. Část rukojmích odvlekli Palestinci do Pásma Gazy, některé rukojmí ale údajně zadržují i na území Izraele.
Spor o podporu Palestiny: Vraždí za peníze EU, zuří Kalousek. Pomáháme umírněným, říká Peksa
Evropská unie by měla omezit svou finanční podporu Palestině, v souvislosti se sobotním útokem teroristické skupiny Hamás na Izrael k tomu vyzývají někteří čeští politici, jako europoslanec Jan Zahradil (ODS) či exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Oproti tomu pirátský europoslanec Mikuláš Peksa programy brání, jelikož mají podle něj cílit na umírněné Palestince, aby se neradikalizovali.
Kvůli nečekanému útoku izraelská vláda zrušila plánovanou návštěvu Prahy. V pondělí měla v české metropoli jednat s kabinetem Petra Fialy (ODS). Netanjahu by se ve světle aktuálních událostí mohl obávat o svou pozici, jak na sociální síť X napsala vedoucí Herzlova centra pro izraelská studia a politoložka Irena Kalhousová. „Toto není jen selhání bezpečnostních složek. Toto je selhání celého systému, v jehož čele Netanjahu stojí,“ uvedla.
Již nemůžeme do starých kolejí, míní izraelská velvyslankyně
Podle velvyslankyně Izraele v České republice Anny Azariové znamenají sobotní události významný milník ve vztazích Izraele s Hamásem. „Zatímco provádíme vojenskou operaci, musíme přemýšlet nad tím, co je náš politický cíl na konci toho všeho. Už se nemůžeme vrátit do starých kolejí, kdy oni zaútočí, my zareagujeme, někdo řekne něco ošklivého a to je konec příběhu. Ne, toto je úplně nová situace,“ pronesla pro CNN Prima NEWS.
Podle ní je načasování útoku symbolické. V sobotu to bylo přesně 50 let a jeden den od začátku jomkipurské války, což byl konflikt mezi Izraelem a arabskými zeměmi v čele s Egyptem a Sýrií. Další důvod je podle ní geopolitický. „Íránu, Hamásu a Hizballáhu, všem těmto extremistickým islamistickým silám, se nelíbí vývoj jednání mezi Saúdy a Izraelci. To je další důvod k načasování,“ vypočítala Azariová. Saúdská Arábie, která je vnímána jako rival Íránu v prostoru Blízkého východu, se podle serveru Politico snaží o normalizaci vzájemných vztahů s židovským státem, což silně podporují Spojené státy.
Velvyslankyně nedokázala odhadnout, jak dlouho konflikt potrvá. „Zítra ale rozhodně neskončí. Jsme ve válce, byl to masivní pozemní a raketový útok, což znamená, že nás čeká mnohem delší operace,“ uvedla v sobotu Azariová.
