Obstrukční peklo zdaleka nekončí. Jaké další úspory bude muset vláda protlačit?

Vláda Petra Fialy (ODS) přijde s dalšími kontroverzními návrhy, které znovu rozhádají Poslaneckou sněmovnu, řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka, podle něhož by se obstrukce mohly opakovat u daňových změn. Ty jsou přitom pro vládní kabinet možností, jak získat peníze do státního rozpočtu.

Sněmovní peklo na začátku března u nižší valorizace penzí trvalo téměř 100 hodin. Nakonec se vládním poslancům podařilo nižší valorizace důchodů prosadit. Další návrhy na úspory se ale stále diskutují na ministerstvech. Patří mezi ně například zrušení státní podpory stavebního spoření, revize spotřebních daní nebo úprava parametrů výchovného.

Podle Peterky se Poslanecká sněmovna může štěpit hned na třech tématech. „Třaskavým tématem bude srovnání daňové zátěže osob samostatně výdělečně činných na úroveň zaměstnanců,“ řekl pro CNN Prima NEWS. Možné zvýšení odvodů na pojistném pro živnostníky několikrát naznačil premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

ČTĚTE TAKÉ: Nejlepší čas pro nepříjemné vládní kroky. Jaké daně se mohou zvýšit?

Dalším kontroverzním momentem může být zvýšení daně z nemovitosti. I tato možnost už byla veřejnosti několikrát prezentována. Podle výpočtů Národní ekonomické rady vlády by tím kabinet mohl získat několik miliard korun.

Třetím tématem by mohlo být zvýšení daně z příjmů fyzických osob, která klesla při zrušení superhrubé mzdy. „Babišova vláda zrušila superhrubou mzdu na dva roky během covidových opatření na posílení domácí poptávky. Po uzávěrách ale nebylo kde utrácet a vedlo to pouze k vytváření nadúspor. To byla také jedna z prvních jisker růstu inflace,“ řekl dále Peterka. Pokud by vláda daň z příjmu fyzických osob vrátila na původní úroveň, získá na příjmové stránce více než 100 miliard korun.

Debata se v Poslanecké sněmovně povede i nad úpravou daně z přidané hodnoty nebo navýšení spotřebních daní. U nich se ale větší obstrukce neočekávají.

Hrozba nižšího ratingu

Ekonomové delší dobu upozorňují, že bez vyšších daní se vláda neobejde. Důvodem je rostoucí zadlužení státu. „Je už standardem, že začínáme se schodkem 220 miliard každý rok. Jakékoliv další mimořádné opatření jako strop na energie, dotace na vybrané živnosti, jednorázové příspěvky pět tisíc korun nebo mimořádné valorizace deficit dále prohlubují,“ dodal Peterka.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda dodal, že pokud vláda nekonsoliduje veřejné rozpočty, budou ratingové agentury České republice zhoršovat výhledy. Agentura Fitch například potvrdila státu rating AA-.

„Prvním důvodem je nedostatečná konsolidace veřejných rozpočtů, ústící v setrvalý vzestup ukazatele celkového veřejného zadlužení v poměru k HDP. Letos podle předpovědí stoupne z odhadovaných loňských 44,6 procenta na 45,6 procenta,“ řekl Kovanda. Druhým důvodem je hrozba trvale vysoké inflace.