Hejtman Půta – rozsudek
Martin Půta (STAN) byl zproštěn obžaloby z korupce, i když zatím nepravomocně. Hlavní zpráva celého týdne na Liberecku. Nad hejtmanem Libereckého kraje se pět let vznášel stín trestního stíhání, teď má, zdá se, nakročeno k očištění svého jména. Kauzou, ve které je jedním z dvanácti obžalovaných, se ale bude zabývat ještě vrchní soud. Státní zástupce se nechce vzdát, je přesvědčený, že Půta převzal úplatek za ovlivnění dotačního projektu.
Z pozice reportéra Martina Půtu znám a potkávám se s ním prakticky celou svou kariéru. Poprvé jsme spolu natáčeli už v roce 2002, kdy se stal jako mladý nadějný komunální politik starostou Hrádku nad Nisou, pohraničního města na trojmezí Česka, Polska a Německa. S novináři si od počátku rozuměl. Není divu. Vždycky dokázal mluvit krátce, úderně a smysluplně, nikdy neutíkal před kamerou. Jako politik si vždycky budoval image „správňáka“, kterému jde především o blaho občanů a ne o prospěch party kamarádů z politiky nebo byznysu. Vždy se prezentoval jako bojovník proti nerozumnému utrácení, za průhledné veřejné finance. Vcelku logicky se pak v roce 2012 stal hejtmanem Libereckého kraje. A jeho hvězda stoupala stále vzhůru, o dva roky později už byl předsedou nově rodícího se celostátního hnutí Starostové a nezávislí.
Ve stejném roce ale přišel šok. Jméno oblíbeného hejtmana se ocitlo na seznamu obžalovaných z korupce. Podle policie měl prosazovat rizikový projekt přestavby bývalého kostela Máří Magdaleny v Liberci na Centrum geotermální energie. Za protlačení dotace skrz radu složenou ze zástupců tří krajů, kteří rozhodovali o přidělení evropských dotací, měl inkasovat 800 tisíc korun. Něco takového nikdo nečekal. Sám Půta se okamžitě dušoval, že úplatek v životě nevzal.
Postupně se objevovaly informace, na čem policie svoje obvinění staví. Půta se scházel s manažery zainteresovaných firem na benzínových pumpách. O úplatcích údajně byla řeč v odposleších telefonních hovorů. Mimochodem, ukázalo se, že mezi odposlouchávanými byl tehdy i později v jiné kauze stíhaný fotbalový boss Miroslav Pelta z Jablonce nad Nisou. A nakonec důkaz nejdiskutovanější. List papíru, na kterém měl být rozpis úplatků pro osoby, které měly dotaci zařídit. Jména na něm nebyla, jen označení jako „Nejvyšší“ nebo „Nejčistší“. Nejvyšší byl podle policie právě hejtman Půta, Nejčistší měla být přezdívka pro libereckého politika Jana Korytáře, tehdy už Půtova politického rivala a rovněž vyhlášeného bojovníka s korupcí. V seznamu obžalovaných se ale paradoxně objevil jen Nejvyšší...
Vyšetřování se táhlo téměř tři roky. Na pověsti hejtmana se to ale příliš neprojevilo, v roce 2016 i jako obviněný znovu obhájil svou pozici v čele kraje. Jen z funkce celostátního předsedy STAN raději odstoupil.
Obžaloba padla v roce 2017 a o rok později poprvé zazněly u soudu detaily. Už tehdy nad konstrukcí státního zástupce viselo hodně otazníků. Půta měl podle obžaloby převzít úplatek, ale nebylo jasné kdy, kde, ani od koho. Přestože indicie měly zaznívat v odposleších, nestačilo to k tomu, aby ho někdo chytil za ruku ve chvíli, kdy peníze přebíral, tak jako se to stalo středočeskému hejtmanovi Rathovi.
Ani více než dva roky soudního sporu nevnesly do věci jasno. Odposlechy při čtení rozsudku soudce označil za nepoužitelné, protože soud v Jablonci prý jejich povolení nedostatečně zdůvodnil. Hlavní důkaz byl mimo hru. Zdálo se mi, že Martin Půta neví, jestli má plakat, nebo se radovat. Soud na jednu stranu řekl, že je nevinný. Na druhou stranu zůstala pochybnost, zda by nebyl odsouzen, kdyby byly odposlechy jako důkaz uznány.
Pořád zůstávají dvě možnosti. Buď je Martin Půta čestný člověk, který se možná choval trochu politicky neobratně (viz přiznané schůzky na pumpách) a jeho stíhání je jen splněným přáním mnoha lidí, kterým šlápl na kuří oko. Nebo je to chladnokrevný padouch, který dokáže dokonale zametat stopy a statisíce korun má zakopané třeba na zahradě svého rodinného domu v Hrádku, kde se s oblibou fotí na Instagram. Troufám si říct, že nezpochybnitelnou odpověď se z výsledků aktuálního soudního procesu nedozvíme. Zbývá jen tipovat nebo hodnotit podle sympatií. Já bych po tom, co jsem dosud viděl a slyšel, vsadil spíš na možnost číslo jedna.
