Očkování nemá mezi lidmi dobrou pověst, přestože díky němu se nám podařilo vymýtit řadu nemocí, na které se dříve umíralo. Vyvrátit mýty a zlepšit osvětu o očkování se snaží nezisková organizace Loono, jejíž zakladatelka Kateřina Šédová pro CNN Prima NEWS nastínila, co by se stalo, pokud by proočkovanost populace nebyla dostatečná.
Proč se podle vás lidé tak často bojí očkování?
Očkování je složité téma, u kterého je velký prostor pro špatné pochopení. Lidé často netuší, na jakém principu vlastně funguje a proč je pro společnost tak důležité. Že tu díky němu už několik desetiletí nemáme nemoci, které mohou vážně ohrozit zdraví dětí i dospělých. Informace o očkování se na sociálních sítích i v médiích často neinterpretují správně, proto záleží také na tom, s jakou emocí je lidé vyhledávají. Pokud se snaží najít důvody, proč se nenechat očkovat, najdou je. A už většinou neřeší, že se jedná o nepodložené nepravdy.
Může v tom hrát roli i skutečnost, že očkování funguje na principu vakcíny, kdy si vlastně musíme nechat píchnout nějakou látku do těla?
Ano. Lidé to vnímají mnohem vážněji než užívání pilulek, byť ty mohou mít vážnější vedlejší účinky než očkování. Kombinace nejen těchto věcí vede k tomu, že se téma očkování stává vhodným odrazovým můstkem pro nejrůznější dezinformace a mýty, kterými se chtějí jejich autoři „proslavit”, a to bez ohledu na to, co mohou svými záměrně nepravdivými tvrzeními způsobit. Chceme lidem srozumitelně vysvětlit, jak očkování funguje, proč je důležité a že se ho nemusejí bát. Praktičtí lékaři na to obvykle totiž nemají čas právě kvůli komplikovanosti tématu.
ČTĚTE TAKÉ: Někteří Češi užívají antibiotika jako lentilky. Může to být životu nebezpečné
Proč je tedy důležité?
Očkování snižuje výskyt závažných onemocnění ve společnosti. Díky němu došlo k úplnému vymýcení pravých neštovic, což je skvělá zpráva, protože se jednalo o vysoce infekční onemocnění, na které na celém světě umíralo až 30 procent nakažených. A třeba očkování proti viru HPV snižuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku a dalších orgánů až o 99 procent. Očkování také zamezuje těžkému průběhu nemocí, pokud se jimi očkovaný nakazí, trvalým následkům i úmrtím. Posledním argumentem je i vliv na finance. Vždy se více vyplatí prevence než léčba závažných průběhů.
Proč někteří lidé mají na očkování horší reakce a jiní to snášejí lépe?
Každý organismus je jiný. Také záleží na zdravotním stavu v době očkování, avšak rozdíly nejsou nijak významné. Pokud mluvíme například o zarudnutí v místě vpichu, teplotě nebo únavě po očkování, jedná se o přirozenou reakci, která je známkou toho, že organismus začal zvýšenou aktivitou bílých krvinek vytvářet protilátky. Vždy je ale dobré tyto reakce hlásit lékaři a pozorně je sledovat. Pokud by se objevila závaznější alergická reakce, například potíže s dýcháním a jiné, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc.
Loono je pacientská organizace, ve které působí tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů. Skrze workshopy, školení a webináře usiluje o edukaci společnosti o důležitosti prevence onkologických a kardiovaskulárních onemocnění, reprodukčním a duševním zdraví.
Jak očkování vlastně funguje?
Během očkování je do těla podána očkovací látka, a to za účelem vytváření protilátek proti dané nemoci. Díky ní vznikne takzvaná postvakcinační imunita, která člověka chrání při budoucím setkání s tímto onemocněním. Očkování podléhá velmi přísnému testování, během kterého se kontroluje jeho bezpečnost i účinnost.
V jaké kondici by měl být člověk (dítě i dospělý), když se chce nechat naočkovat?
Člověk by neměl mít příznaky akutní infekce, třeba angíny nebo chřipky, a měl by být v dobré fyzické i psychické pohodě. Odstup od posledního očkování je vždy dobré prodiskutovat s praktickým lékařem či vakcinologem.
V jakém případě je vhodné očkování raději odložit?
Očkovat by se neměl ten, kdo prodělal závažnou alergickou reakci na předchozí očkování nebo má alergii na nějakou ze součástí očkovací látky. Některým typům vakcín by se měli vyhýbat také lidé s těžšími poruchami imunitního systému, podstupující léčbu chemoterapií či transplantaci kostní dřeně nebo užívající vysoké dávky steroidů. Některé vakcíny se nedoporučují v těhotenství. Vždy je v takových případech nutné se poradit s lékařem.
Tito lidé tedy musí spoléhat na proočkovanost společnosti, je to tak?
Jedná se pouze o malé procento populace, které by měla chránit kolektivní imunita. Když se nechám naočkovat, chráním zároveň i ty, kteří se z vážného zdravotního důvodu naočkovat nemohou.
Věříte, že případné nežádoucí účinky vakcíny zmírňuje homeopatie?
Homeopatie nemá oporu v medicíně založené na důkazech. Její vliv na nežádoucí účinky je v případě očkování sporný. A my ji proto nedoporučujeme.
Můžete připomenout, jaké máme povinné očkování?
Jedná se o hexavakcínu a o MMR trivakcínu. Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka pro novorozence hned proti šesti nemocem najednou. Celkem se podávají tři dávky, a to v 9. týdnu, 4. měsíci a 11. až 13. měsíci věku dítěte. Obsahují látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobenému bakterií Haemophilus influenzae typu B. MMR vakcína se skládá ze dvou dávek podávaných ve 13. až 18. měsíci a 5. až 6. roce věku dítěte a chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi. U rizikových dětí se pak povinně očkuje také proti tuberkulóze.
A které očkování byste u dětí i dospělých doporučila jako nepovinné, ale potřebné?
Vždy záleží na konkrétním člověku a jeho životním stylu. Určitě bych všem dětem ve třinácti letech doporučila očkování proti viru HPV, který způsobuje nejen rakovinu děložního čípku, ale také další rakoviny, které se týkají i mužů. Ti navíc jsou nejčastějšími přenašeči tohoto viru, proto je důležité, aby se nechávali očkovat také oni. Dále bych zvážila očkování proti meningokokovým a pneumokokovým infekcím, které mohou mít velmi vážný průběh a ohrozit děti. Již od dětského věku bychom také měli trávit čas v přírodě, což se bohužel neobejde bez klíšťat, která mohou přenášet klíšťovou encefalitidu, jež vážně postihuje nervový systém a nezřídka vede k invaliditě. Proto doporučuji očkovat se také proti ní.
Některá nepovinná očkování jsou poměrně drahá, například proti encefalitidě. Neměly by pojišťovny více přispívat, a tím pacienty k očkování motivovat?
Ono se to již aktuálně děje. Většina pojišťoven na očkování přispívá a očkování proti klíšťové encefalitidě mají lidé nad 50 let kompletně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Co všechno riskují lidé, kteří se očkování vyhýbají, zejména pak rodiče malých dětí?
Riskují, že jejich dítě onemocní infekcí, kterou jsme dekádu potkávali jen na stránkách učebnic medicíny a která může mít fatální následky. Je proto důležité se ptát lékaře či pediatra kromě nežádoucích účinků i na rizika toho, když své děti nenaočkujete.
Proč je podle vás osvěta ohledně očkování nedostatečná?
Největším problémem očkování je možná paradoxně jeho velká úspěšnost. Nemoci, proti kterým se již desítky let očkuje, zkrátka nevídáme a nedokážeme si představit, jak těžké pro organismus zejména dětí mohou být. Nesetkali jsme se s miminkem s černým kašlem nebo s batoletem se spalničkami, proto máme pocit, že očkování už není potřeba.
Co by se stalo, pokud by nebylo dostatek lidí naočkovaných?
Pokud bude kolektivní imunita klesat, což se v současné době bohužel děje, můžeme se dočkat doby, kdy se s těmito nemocemi budeme opět potkávat. A to opravdu není v zájmu nikoho z nás. Proto je zapotřebí lepší osvěta, aby se kolektivní imunita zvedala, ne snižovala. A aby nikdo zbytečně netrpěl nebo neumíral na nemoci, které jsme už jednou dokázali díky očkování „zkrotit”. Očkováním vás nově provede také naše mobilní aplikace Preventivka, kde uživatelé najdou mnoho důležitých informací nejen o povinných vakcínách. Očkování se věnujeme také na našich sociálních sítích a na blogu.