Očkovat 100 tisíc lidí denně ČR zvládne, chce to ale vakcíny, říká koordinátor Ježek

Pražský primátor Zdeněk Hřib a předseda vlády Andrej Babiš se do sebe pustili kvůli vakcínám, které se údajně nachází ve skladech pražských státních nemocnic. Premiér Babiš mimo jiné zmínil vás a řekl, že s nemocnicemi nekomunikujete. Co na to říkáte?
Mě samozřejmě mrzí, že jsem byl vtažen do této diskuse. Už jen z titulu mé pozice krajského koordinátora a ředitele odboru zdravotnictví pražského magistrátu s řediteli nemocnic komunikuji pravidelně. Mimo jiné stále řešíme přesuny jednotlivých plat vakcín, a to jak mezi fakultními nemocnicemi, tak i pro potřeby sociálních služeb a fungování našich mobilních očkovacích týmů. Čili že bych s nimi nekomunikoval, se nezakládá na pravdě. Navíc u státních nemocnic je situace specifická, rozdělování vakcín má v gesci ministerstvo zdravotnictví a krajský koordinátor k tomu vůbec přizván není.

Jaká je tedy role krajských koordinátorů pro očkování, včetně role vaší?
Pokud jde o mou roli v rozdělování vakcín, rozděluji očkovací látky od firem Moderna a AstraZeneca. Modernu pro očkovací centra, AstraZeneku pro praktické lékaře. Dále koordinuji očkovací centra, vyjadřuji se k jejich vzniku v rámci území hlavního města Prahy.

Existují v podstatě dva přístupy. První říká očkujte, očkujte, očkujte, druhý říká chovejte se racionálně a vytvářejte nějakou rezervu. Nevím, zda jsme v situaci, kdy si můžeme vytvářet nějakou gigantickou rezervu. Chápu, že nějaká být musí, ale v momentě, kdy už mám avizovanou další dodávku, tak bych očkoval.

Takže na to, kolik vakcín dostane který kraj, respektive Praha, krajský koordinátor pro očkování vliv nemá?
To se řídí počtem obyvatel ve věkové skupině 65 a více let. My pak jen koordinujeme distribuci vakcín od Moderny a AstraZeneky, vakcíny Pfizeru si řídí ministerstvo zdravotnictví, to já neovlivním.

Máte možnost se například zeptat jiného krajského koordinátora, jestli nepotřebuje vakcíny, které třeba u vás přebývají, abyste je mohli poskytnout jinému kraji?
Ano, takhle to přesně funguje. Míváme pravidelná setkání všech krajských koordinátorů, kteří se tam potkávají s národní koordinátorkou očkování Kateřinou Baťhovou a zástupci ministerstva zdravotnictví. Neovlivním ale to, kolik vakcín je rozdělováno na jednotlivá distribuční a očkovací místa v rámci těch velkých fakultních nemocnic.

Ptám se na to kvůli kauze údajně přednostního očkování dobrovolných hasičů v pražských čtvrtích Suchdol a Lysolaje, kdy v Lysolajích je zároveň starostou náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Ten ale tvrdí, že nikdo „přeskočen“ nebyl. Došlo tedy k porušení pravidel, nebo ne?
Ano, s tímto případem jsem obeznámen, komunikoval jsem ho s paní doktorkou Jarešovou ze společnosti DermaMedEst, která je řádným očkovacím místem. Oni mě požádali o výdej vakcín pro rizikové pacienty, v čemž jsme jim vyhověli. Když tato kauza vypukla, požádal jsem paní doktorku o vysvětlení, což učinila. Sdělila mi, že pro očkování dobrovolných hasičů byla použita takzvaná zbytková vakcína. Oni měli rozočkováno a toto byla zbývající vakcína, kterou použili pro ty hasiče. Její vysvětlení mi přišlo dostatečné a tím jsem to za sebe uzavřel.

Diskutabilních případů očkování bylo už několik. Není to známkou, že očkovací strategie státu není optimální?
Podle mého názoru toto vůbec není o strategii, nýbrž o lidech. Tedy, zda podle té strategie postupují, nebo nepostupují. Tady došlo k využití zbytkové vakcíny, což vím, že funguje, a doporučujeme to. Zbytková vakcína vznikne třeba když se někdo z objednaných nedostaví k očkování nebo ho z nějakých důvodů není možné naočkovat, a lékař má tu lahvičku rozočkovanou. V takovém případě nastupují takzvaní náhradníci. To jsou lidé ze skupin, které je možné očkovat, tedy ze skupin 1a nebo 1b. Hasiči jsou ve skupině 1b a pro ni je zbytkovou vakcínu možné použít. Čili zbytkovou vakcínou ano, pokud by je ale někdo plánovaně takto očkoval, tak to samozřejmě nelze. Takže tady to proběhlo v pořádku.

Stále slýcháme o tom, že někde jsou uskladněny desítky tisíc vakcín, které by se mohly vyočkovat, ale neděje se to. Čím to je?
Nemohu hovořit o velkých nemocnicích. Pokud jde o naše očkovací místa a praktické lékaře, tak tam se ty vakcíny vyočkují během několika dní. To ostatní jsou zřejmě pohotovostní rezervy, které si řídí ministerstvo zdravotnictví. Existují v podstatě dva přístupy. První říká očkujte, očkujte, očkujte, druhý říká chovejte se racionálně a vytvářejte nějakou rezervu. Nevím, zda jsme v situaci, kdy si můžeme vytvářet nějakou gigantickou rezervu. Chápu, že nějaká být musí, ale v momentě, kdy už mám avizovanou další dodávku, tak bych očkoval. Už jen z toho důvodu, že podle všech dosavadních poznatků i první dávka má význam pro průběh onemocnění COVID-19.

Z vašeho pohledu je tedy hlavní příčinou pomalého očkování fakt, že máme málo vakcín, nikoli že se někde válejí bez využití?
Ano, přesně tak. Je jich málo. Srovnávám to se situací, ve které jsme byli před rokem s ochrannými pomůckami, respirátory a rouškami. Tam to bylo stejné. Nervozita panovala první měsíc a půl, kdy ty prostředky nebyly k dispozici. Když potom začaly proudit dodávky v odpovídajícím množství, situace se zklidnila. V dubnu a květnu jsou avizovány větší dodávky, přidá se zřejmě ještě Johnson & Johnson a situace bude jiná.

Je tedy reálné, že bychom se časem dostali až na 100 tisíc očkovaných denně? Nebudeme pak řešit zase nedostatek kapacit?
Toto číslo je i v plánu. Vezměte si, že zatím naplno neočkují praktičtí lékaři a nejsou otevřena velkokapacitní centra. Takže až bude dostatek vakcín, mělo by se to zvládnout.