Je lepší se nechat očkovat, nebo covid prodělat a získat imunitu přirozeně?
Je lepší se nechat očkovat, nebo covid prodělat a získat imunitu přirozeně? Takovou otázku si klade nejen celá řada Čechů, ale také odborníci a politici. Odpověď přitom není tak jednoznačná. Zatímco někteří vyzdvihují délku imunity po prodělání nemoci COVID-19, jiní varují před zdravotními problémy, které může koronavirus způsobit neočkovaným. Ne všem se proto takový risk může vyplatit.
Ochranný účinek přirozeně získané imunity – tedy té po prodělaném onemocnění – se podle vakcinologa Marka Petráše pohybuje okolo 87 procent, a to i po dobu delší než 12 měsíců. Dokazují to podle něj data z mnoha vědeckých publikací. Oproti tomu třeba vakcíny od firem Pfizer/BioNTech slibují až 95procentní ochranu. Garantovaná účinnost očkovací látky ale podle odborníků časem klesá.
Revoluce v léčbě rakoviny: Vakcína je na obzoru, BioNTech už ji testuje na lidech
Co mohlo dříve působit jako naprosté sci-fi, začíná se stávat realitou. V červnu došlo k prvnímu testování očkování proti melanomu, nejzávažnějšímu typu rakoviny kůže. Přispěla k tomu také pandemie nemoci COVID-19, díky které nastal v uplynulém roce značný progres ve vývoji takzvaných mRNA vakcín. Lidé by tak v budoucnu mohli být chráněni proti jednomu z nejčastějších druhů rakoviny.
„Sám výrobce poukázal na to, že pokud hodnotíme ochranu v intervalu delším jak čtyři měsíce po kompletním očkování, pak klesá až na úroveň 84 procent. Čili je vidět, že tady nějaké ubývání ochrany existuje,“ vysvětlil Petráš pro redakci CNN Prima NEWS.
Podle viroložky a mikrobioložky Hany Zelené je přirozeně získaná imunita komplexnější, což může být výhodou. „Stimuluje se vám nejen systémová imunita jako u očkování, ale i slizniční imunita. Ta se navíc vytváří nejen proti jednomu proteinu, ale celému viru,“ řekla vědkyně v pořadu K věci.
Ne všichni ale sdílí stejný pohled na věc. Náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková dodává, že ani přirozené protilátky nemusí nutně zabránit opětovné nákaze.
„A to, že někdo protilátky nemá, naopak může znamenat, že má dobrý imunitní systém,“ řekla. Absence protilátek se nejčastěji připisuje např. defektu imunitního systému u seniorů, což je také důvod, proč se někde volá po třetí dávce očkování.
Zlatou střední cestou je pak dle vakcinologa Jiřího Berana kombinace obojího. Člověk by mohl do určité míry těžit třeba z toho, když se přirozeně nakazí koronavirem po plném očkování, tedy po absolvování obou dávek vakcíny.
Zatímco si někteří si chválí délku imunity po prodělání covidu, jiní varují před zdravotními problémy u neočkovaných. Zdroj: Getty Images
Zatímco si někteří si chválí délku imunity po prodělání covidu, jiní varují před zdravotními problémy u neočkovaných. Zdroj: Getty Images
„Příznaky budou daleko mírnější. Člověk, který má chronické onemocnění, nebude hospitalizován, a ten, kdo je starší a ještě má chronické onemocnění, na to nezemře,“ rozvedl Beran pro CNN Prima NEWS.
Jiní vakcinologové nicméně dávají přednost očkování – ve světle nových a agresivnějších variant koronaviru se mohou symptomy, průběhy i zdravotní následky po prodělání nemoci časem změnit k horšímu, což za ten risk nestojí. Postcovidové syndromy mohou pacienta trápit i výrazně déle než onemocnění samotné.
