Na podzim nakažených covidem přibyde. Měli bychom testovat jen nemocné, míní expertka
Výběr redakce
Pandemie v Česku zlehka sílí, ukazují to poslední čísla. Počet nakažených jedním přenašečem stoupl po delší době nad hodnotu jedna, což znamená zrychlování. Podle mikrobioložky Hany Zelené je třeba během podzimu s nárůstem počtu nakažených počítat. Ubyde podle ní ale vážných případů, a to díky imunitě i očkování. Řekla to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Česko by se podle ní mělo vrátit k praxi testování lidí s příznaky.
„Měli bychom se k infekci chovat jako k dalším respiračním nemocem a zaměřit se na nemocné. Vyšetřovat by se měli lidi, kteří jsou skutečně nemocní nebo jsou v nemocnici. U nich je testování na místě,“ uvedla Zelená.
U lidí s těžkým průběhem by pak měla podle mikrobioložky probíhat detailnější analýza. „Abychom věděli, co tady máme. Nemyslím si však, že něčemu prospěje testovat zdravé lidi,“ doplnila.
Nenastane stejná situace jako loni
Mnozí odborníci se nyní dohadují o tom, zda Česko už dosáhlo kýžené kolektivní imunity. „Buď se k ní blížíme, nebo jsme ji dosáhli. Polovina populace je naočkovaná oběma dávkami. Odhadem pět milionů lidí nemoc prodělalo. Částečně se tyto skupiny prolínají a zbytek je nízký,“ míní Zelená.
Dodala, že je Česko v jiné situace než loni na podzim, kdy začíná sezona respiračních onemocnění. „Nemůže tak nastat stejná situace,“ dodala.
Důležitou otázkou ale zůstávají protilátky. Zelená je pro to, aby se prodělání nemoci a důkaz o dostatečné hladině protilátek uznával jako doklad o bezinfekčnosti. „Metody na vyšetření protilátek jsou široce dostupné a vysoce spolehlivé. Jsem přesvědčena, že můžeme tuto metodu zavést pro průkaz imunity,“ řekla mikrobioložka.
Čtěte také
Podle ní tělo po prodělání virové infekce reaguje a brání se. „Stejně to funguje u covidu, proto by měly být protilátky rovnocenné jako očkování,“ pokračovala. Potíž je ale s určením dostatečného množství.
„Testy udělané v různých laboratořích mají jinou pozitivitu, nemají srovnatelné výsledky. Pokud je však výsledek pozitivní, člověku imunita vznikla nemocí nebo vakcinací. Jakákoliv pozitivní hodnota znamená, že jsou protilátky ochranné,“ vysvětlila.
„Každá laboratoř má sice jiné číslo, ale ve výsledku by se neměly rozcházet. Buď je pozitivní, nebo negativní,“ dodala.
Různé hodnoty protilátek ale nejsou podle Zelené tak důležité. Jejich počet klesá, pokud je tělo nepotřebuje. „Stále nám ale zůstává buněčná imunita a paměť, která zasáhne, pokud dojde ke styku s nemocí,“ uvedla. Dosud protilátky uznává třeba Island, Černá hora či Izrael. Podle mikrobioložky bude však zemí pod nátlakem přibývat.
Čtěte také
Lepší imunita očkovaných nebo po nemoci?
V otázce lepší imunity pak podle Zelené vedou lidé, kteří nemoc prodělali. „Je komplexnější, navíc se vytvoří proti celému viru. Očkování je sice také účinné, chrání však jen proti těžkému průběhu, nikoliv před virem na sliznicích,“ vysvětlila.
Z tohoto důvodu bude běžné, že budou nakaženi i očkovaní lidé. Těžkých případů však bude ubývat. Pokud se nakazí, jejich imunita se posílí a časem by se měla zkvalitňovat.
Podle Zelené také není nutné nezbytně po prodělání nemoci člověka očkovat. „U lidí, kteří mají problémy s imunitou, by to bylo na místě. Mělo by se to však posuzovat individuálně,“ pokračovala. Osobně jí však vadí tlak na očkování jen proto, aby se lidé mohli vrátit k normálnímu životu.
„Zastávám názor, že pokud se lidé nechají očkovat, tak pro ochranu. Spousta lidí se očkuje z celospolečenských důvodů, aby mohli dělat, na co jsou zvyklí. To není v pořádku,“ dodala s tím, že hlavním motivem má být snaha se ochránit.
Stejně tak si není jistá celoplošným očkováním dětí od dvanácti let. „Mělo by se k tomu přistupovat individuálně. Nedoporučovala bych ho plošně, není z dlouhodobého hlediska známé, co jim to může udělat. Nedovolila bych si riskovat,“ uzavřela.
Na podzim přibyde případů koronaviru. Těžkých případů by mělo ale ubývat. Zdroj: AP
Čtěte také
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
