Vyšetření očí bychom měli absolvovat každé dva roky. Zdroj: Profimedia.cz
Zhruba deset procent Čechů trpí oční vadou. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Některé jsou vrozené, jiné se mohou objevit jako důsledek nezdravého životního stylu. Mezi základní typy očních vad patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus nebo stařecká vetchozrakost, čili presbyopie. Nejste si jistí, jestli se některá z nich náhodou netýká i vás? Pak je čas na návštěvu optometristy nebo oftalmologa. Není totiž nutné smířit se s doživotním omezením.
S oční vadou se člověk může narodit, často se projeví s přibývajícím věkem. A mnohdy si za ni můžeme sami. Na vině bývají nezdravé návyky a způsob života — kouření, pití alkoholu a také dlouhodobý stres. U žen pak může hrát roli i menopauza. „Zrak i stav konkrétní oční vady se v čase mění, pravidelná návštěva optometristy by proto měla být součástí vaší celkové péče o zdraví,“ mají jasno ve společnosti GrandOptical, kde doporučují nechat si změřit zrak každé dva roky.
GrandOptical: Měření zraku do 31. 10. zcela zdarma Zdroj: se souhlasem společnosti GrandOptical
Nejen proto v říjnu otevřeli své dveře všem, kdo chtějí o zdraví svých očí vědět více. Ve všech prodejnách si kdokoli může nechat zdarma změřit zrak bez nutnosti nákupu. Stačí se předem objednat.
ČTĚTE TAKÉ: Měření zraku co dva roky? Prevenci očních nemocí Češi neřeší, dvě třetiny nosí nesprávné brýle
Oční vady zblízka
Dobrou zprávou je, že oční vady dokážeme ovlivnit správnou péčí. V následujících řádcích si je rozebereme jednu po druhé pěkně podrobně a povíme si, jak v konkrétních případech postupovat.
Rozdíl mezi optometristou a oftalmologem
Optometrista je vysokoškolský odborník zaměřený na diagnostiku a korekci očních vad (krátkozrakost, dalekozrakost apod.) a provádí měření zraku. Oční lékař (oftalmolog) se specializuje na léčbu očních onemocnění, jako jsou záněty či glaukom. Pokud optometrista zjistí závažnější problém, doporučí Vám návštěvu očního lékaře.
zdroj: GrandOptical.cz
Krátkozrakost neboli myopie
Krátkozrakost se dělí na mírnou, závažnou, degenerativní, progresivní a noční. Jak to funguje?
„Paprsky světla vstupují do oka přes rohovku, která tvoří přední část oka. Přes zornici pak paprsky vstupují do oční čočky a ta pak světelné paprsky ‚láme‘, aby dopadaly přesně na sítnici. Ke krátkozrakosti dochází, pokud světlo v oku dopadá před sítnici, což má za následek rozmazané vidění. Pokud světlo dopadá za sítnici, jde o dalekozrakost. Správně nastavené brýle jsou pak nejobvyklejším řešením,“ píše se na blogu GrandOptical v článku o očních vadách.
Příčiny krátkozrakosti se odlišují podle druhu. K axiální myopii dochází tehdy, je-li vzdálenost mezi rohovkou a sítnicí příliš velká, takže paprsky dopadají ještě před sítnici. Nastat může i refrakční myopie. „Vědci ani dnes neví úplně přesně, proč se u někoho krátkozrakost rozvine a u jiného ne. Jistí jsou si jen v tom, že značnou roli hraje dědičnost. Pokud tedy trpí krátkozrakostí jeden nebo oba vaši rodiče, je rozvoj tohoto problému pravděpodobný i u vás. Diskutuje se i o vlivu příliš častého sledování elektronických zařízení.“
A jak krátkozrakost poznat? Mezi hlavní příznaky patří:
- jasné vidění na blízko, problémy s viděním na dálku (ale pozor, u těžších forem může být problém vidět ostře i na blízko);
- rozmazané vidění, které ovlivňuje čtení vzdálenějších textů, například při řízení;
- sezení blíže k televizi, abyste ji lépe viděli;
- sezení v předních lavicích ve třídě, abyste lépe viděli;
- držení knih, časopisů nebo tabletu blíže u obličeje;
- mžourání, abyste jasněji zaostřili na dálku;
- obtíže s viděním v dopravním provozu, obzvláště v noci.
Krátkozrakost neboli myopie se často objevuje už v raném věku a s přibývajícím věkem se zhoršuje. S jejím potvrzením dokáží pomoci oční lékaři i optometristé. Ti mohou současně potvrdit i degenerativní myopii, která je dědičná a vyžaduje léčbu. Řešením potíží, které myopie přináší, je korekce zraku s pomocí brýlí nebo kontaktních čoček, případně laserová operace.
Dalekozrakost
Řecky se jí říká hypermetropie. A opět se jedná o hojně se vyskytující oční vadu — dědičnou i náhle se objevující. „A kde je příčina této oční vady? Paprsky světla vstupují do oka přes rohovku, která je v přední části oka. Pak světlo prochází zornicí do oční čočky. Rohovka a čočka paprsky světla přesměrují tak, aby dopadaly přímo na sítnici. Při dalekozrakosti dopadají ale až za ni,“ uvádějí specialisté společnosti GrandOptical na svém webu.
Stejně jako u krátkozrakosti i dalekozrakost má příčiny axiální (vzdálenost mezi přední částí oka, tedy rohovkou a zadní částí oka, tedy sítnicí, je příliš malá a paprsky nedopadají přesně na ni) a refrakční (rohovka nebo oční čočka jsou příliš ploché, takže paprsky světla se dostatečně „nelámou“).
Jasným příznakem je vidění vzdálenějších objektů ostřeji než těch bližších. Časté jsou dále únava očí, rozmazané vidění i bolest hlavy. „Zraková únava je obvykle prvním a nejzjevnějším příznakem. Někteří lidé s dalekozrakostí se mohou setkat s obtížemi při vnímání hloubky nebo při dívání se oběma očima. U dětí se někdy může objevovat také dvojité vidění způsobené snahou zaostřit. Někdy může mezi symptomy patřit i mžourání, což je také důsledek snahy o zaostření,“ uvádí dále web společnosti GrandOptical.
„Oko se s touto vadou snaží vyrovnávat tak, že uzpůsobuje oční svaly. O tomto procesu mluvíme jako o akomodaci. Akomodace pomáhá vidět ostřeji, jejím výsledkem ale jsou související příznaky, ke kterým patří unavené oči a bolesti hlavy.“
I při dalekozrakosti pomáhají brýle, kontaktní čočky či laserová operace.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Díra uprostřed zorného pole i rozmazané vidění: Sta tisíce Čechů trápí nemoci očí
Astigmatismus
Jakkoli zvenčí oči vypadají dokonale kulaté, ve skutečnosti mají spíše vejcovitý tvar. Astigmatismus vzniká tehdy, když je oko zakřivenější více, než je běžné. „Astigmatismus může být způsobený nepravidelným tvarem rohovky nebo zakřivením čočky. Důsledkem je rozmazané a neostré vidění, člověk zkrátka vidí předměty částečně rozostřené,“ uvádí web GrandOptical s tím, že zásadní roli může sehrát třeba i jizva na rohovce.
Mezi hlavními příznaky odborníci uvádějí:
- rozmazané, neostré, případně i dvojité vidění;
- unavené a bolavé oči, bolesti hlavy;
- mžourání, pocit oslnění;
- zaměňování písmen a čísel;
- motání hlavy.
„U astigmatického oka je rohovka nepravidelná, takže její zakřivení není sférické, ale torické (to znamená, že na jedné ploše jsou dvě různá zakřivení). Výška oka je jiná než šířka. Optická mohutnost oka je kvůli tomu v různých směrech odlišná. Paprsky světla z předmětů, které vidíme, pak nedopadají do jednoho bodu. Výsledkem je narušené vidění, které je navíc rozostřené v každém směru trochu či hodně jinak,“ píše se na zmiňovaném blogu. A dále na něm stojí: „Předměty, písmena a čísla tak mohou být rozostřené vodorovně, svisle nebo v i obou směrech zároveň. Méně běžnou variantou této vady je tzv. nepravidelný astigmatismus — způsobený jizvou na rohovce. Způsobuje, že světlo je roztříštěné specifickým nepravidelným směrem. Občas se objevuje mezi lidmi názor, že ho způsobuje čtení při špatném osvětlení nebo sledování televize z malé vzdálenosti, ale to je mýtus. Odborníci se domnívají, že astigmatismus je vrozená vada. Zakřivení čočky podléhá změnám, takže astigmatismus se může v průběhu života zlepšovat i zhoršovat.“
Odborníci rozlišují astigmatismus s dalekozrakostí, krátkozrakostí, smíšený a u dětí. „U dětí je důležité podchytit a řešit astigmatismus co nejdříve, protože se teprve učí, jak má svět vypadat a jejich mozek si vytváří schopnost zpracovávat signály, které dostává z očí. Pokud jejich mozek přijímá rozmazané obrazy namísto jasných, může to mít dopad na rozvoj jejich schopnosti zpracovávat zrakové podněty. Varováním u vašeho dítěte být to, že nerado dělá aktivity, u kterých je potřeba sledovat blízké obrazy, například malování nebo čtení. Rozeznat u dětí astigmatismus může být těžké, protože ještě nedokáží správně popsat obtíže, se kterými se potýkají. Pokud máte u dítěte jakékoli podezření na tuto vadu, nechte mu vyšetřit zrak,“ apelují profesionálové v oboru očního zdraví na všechny rodiče.
Astigmatismus musí v první řadě u pacienta potvrdit odborníci. Ti pak mohou doporučit řešení, které jsme zmiňovali i u vad výše — dioptrické pomůcky, k nimž patří i speciální tvrdé čočky, či operaci laserem.
Stařecká vetchozrakost
Tuto vadu můžeme zaznamenat také pod názvem presbyopie. Jednoduše řečeno je následkem stárnutí očí. „Prvními příznaky, kterých si většina lidí všimne, jsou obtíže při čtení drobně vytištěného nebo zobrazeného písma, ať už v novinách, knížce nebo na obrazovce. Řada lidi to řeší tak, že si drží text před očima na délku paže, protože na tuto vzdálenost dokážou lépe zaostřit. Člověk trpící presbyopií může vnímat také únavu očí při delším čtení, obzvláště pokud čte při slabém osvětlení. Běžné je také to, že vidí rozmazaně blízké předměty, nebo má vidění dočasně rozmazané, když se mění vzdálenost pozorovaného předmětu. Zajímavé je, že příznaky presbyopie jsou méně rozpoznatelné na jasném slunci, protože zorničky jsou v takovém světle zmenšené,“ stojí v konkrétním popisu oční vady na stránkách GrandOptical.
Věděli jste, že lidské oko začíná stárnout už kolem 40. roku věku?
Příznaky se stařecká vetchozrakost podobá dalekozrakosti, ovšem její příčiny jsou odlišné. „Když jsme mladí, je oční čočka velmi flexibilní. Dokáže rychle měnit tvar v závislosti na tom, zda do oka vstupují paprsky světla odražené od vzdáleného nebo blízkého předmětu. Těmto změnám tvaru se říká akomodace. Časem se ovšem elasticita čočky snižuje a ta se pak nedokáže přizpůsobit v dostatečné míře nebo dostatečně rychle, je pro ni proto náročné správně zaostřit.“
Roli hraje také snižující se množství bílkovin v oční čočce. Následkem je její nižší pružnost, přizpůsobivost pohybu očních svalů a schopnost zaostřit na blízko.
S řešením opět může pomoci vhodně zvolená dioptrická pomůcka nebo lékařský zákrok.
NEPROMEŠKEJTE: Měření zraku ZDARMA do 31. 10. v GrandOptical. Objednávejte se ZDE.
