Inteligentní asistent rychlosti má řidiče varovat při jejím překročení. Ne vždy však funguje stoprocentně. Zdroj: Se svolením společnosti Mercedes-Benz
Evropské nařízení o povinné instalaci inteligentního asistenta rychlosti (ISA) do nových aut vstoupí v platnost 6. července. Panují však pochybnosti nad přesností dat, z nichž bude při varování řidiče při sebemenším překročení rychlosti vycházet. Systém však v každém případě půjde vypnout.
Vibrace pedálů, nepříjemný zvuk nebo slovní varování. Tím vším už se zanedlouho budou nová auta prodávaná v Evropské unii snažit odradit řidiče od toho, aby jeli rychleji, než je maximální povolená rychlost. Směrnice EU 2019/2144 (kompletní dokument najdete zde) stanovuje, že všechny nové modely uvedené na trh po 6. červenci 2022 musí být vybaveny inteligentním asistentem rychlosti (ISA). Modely, které už uvedeny byly a budou se dál prodávat, musí dostat tuto výbavu nejpozději 7. července 2024.
Elektromobily budou moci jezdit rychleji než spalovací auta. Po Rakousku to zavádí i Wales
Většina vyspělých zemí uvažuje nad novými způsoby, jak snížit emise ze silniční dopravy. Ve stále více zemích se zavádějí opatření směřující ke snížení maximální povolené rychlosti na dálnici i mimo ni. Ale jen pro auta se spalovacím motorem.
Problémy s přesností
Inteligentní asistent rychlosti má svým způsobem sloužit jako účinný omezovač. Využívá totiž kombinaci dat z GPS a čtečky dopravních značek, díky čemuž se snaží odhadnout, jakou rychlostí se v daném místě jede. Problém je, že ne vždy se mu to bude dařit. To ostatně dokazují už dnes prodávané vozy.
„Čtečky dopravních značek nejsou přesné. Existují situace, kdy se objevují fantomové hodnoty nebo kdy systém přečte dopravní značku na zádi kamionu či na sjezdu z dálnice. To může dosvědčit skoro každý, kdo už má auto vybavené podobným systémem,“ upozorňuje na problém britský novinář Rory Reid z webu Autotrader.
Řada nových aut dnes nabízí například možnost propojení adaptivního tempomatu právě se čtečkou dopravních značek. Díky tomu lze nastavit automatické zrychlování a brzdění podle rychlostních limitů. Systémy fungují až v 90 procentech případů dobře, nejsou ale připraveny na všechny situace, a tak mohou rychlost odečíst špatně. „Představte si například, kdyby Tesla Model S ve verzi Plaid odhadla v zóně třicítky rychlost třeba na 90. Zrychlila by okamžitě a nebezpečně,“ varuje Reid.
Bezpečná Tesla? Autopilot jel na červenou a boural. Snahy řidiče ignoroval, dokazuje video
Známý youtuber nafilmoval, jak elektromobil s nejnovější verzí plně autonomního řízení kosí kuželky oddělující cyklostezku jako na bowlingu, aniž by reagoval na snahu řidiče manuálně zatočit nebo zabrzdit. Neovladatelný vůz zřejmě také projel křižovatku na červenou a nereagoval ani na „stopku“.
Systém se dá vypnout
Právě kvůli nepřesnosti čtečky (i když bude doplněna o GPS) se dá očekávat, že asistent ISA bude řidiče sice při překročení rychlosti varovat obvykle správně, ale v řadě případů také falešně. Jakým způsobem bude řidiči cestu za volantem znepříjemňovat, nechává Evropská unie částečně na samotných výrobcích. Už u velmi starých aut šlo nastavit upozornění na překročení rychlosti, které si ale určil sám řidič. Šlo obvykle o jedno cinknutí.
Moderní systém ale může varovat podobě obtěžujícím tónem, jako když se někdo z posádky nepřipoutá. Hlasitost může narůstat. Stejně tak je možné měnit i způsob varování, třeba od vibrací do pedálu přes blikání v přístrojové desce až po nesnesitelný zvuk a vibrace ve volantu či sedadle. Auto může i mluvit.
„Nakonec se stane, že na vás váš vlastní vůz bude křičet: Zpomal! Zpomal!“ říká ironicky Reid, který patří mezi odpůrce tohoto řešení. Není přitom sám. Evropská asociace automobilových výrobců (ACEA) se už k chystanému nařízení vyjádřila jasně: „Někteří akcionáři považují toto řešení za neefektivní a hlavně otravné.“
Kontroverznímu systému stop–start je už bezmála padesát let. První měla Toyota
Stojíte v koloně, s autem se pomalu posouváte dopředu. Vždy když zastavíte, motor se vypne, aby se o pár vteřin při pohnutí opět nastartoval. Někoho takový systém rozčiluje do běla a vždy ho po nastartování deaktivuje, jiný si už zvykl a vůbec si vypínání a zapínání motoru nevšímá, protože jeho funkce se stále zdokonaluje a mnohdy je jeho fungování už opravdu neznatelné. Kde se vzal tento, mnohdy domnělý tvůrce nižší spotřeby a emisí?
Vedle vypnutí systémů stop-start a hlídání jízdního pruhu tak řidičům přibude další funkce, bez které se při jízdě obvykle rádi obejdou. Evropský předpis stanoví, že řidič může systém kdykoliv vypnout. Není ale jasné, zda se znovu aktivuje při opětovném nastartování podobně jako zmiňovaný stop-start nebo asistent pro jízdu v pruzích.
Stejně tak bude platit, že pokud systém bude zapnutý a řidič určitý čas varování vydrží, vypne se také podobně jako u nezapnutých bezpečnostních pásů. Půjde tedy i o hru nervů, což v hustém silničním provozu není právě ideální.
Kontrola dat o jízdě
Vypnutím ale příběh této novinky rozhodně nekončí. Evropská unie totiž chce vědět, jak řidiči budou k asistentu ISA přistupovat. Regulace po výrobcích vyžaduje, aby orgány Evropské unie informovaly o tom, jakým způsobem se právě jejich systém snaží řidičům hlásit překračování maximální povolené rychlosti. Navíc mají EU poskytovat aktuální data o tom, jak řidiči na ISA reagují, případně kdy a jak často ho při jízdě vypínají. Zatím není zřejmé, jak se taková kvanta dat budou dostávat od řidičů přímo k Evropské unii. Možností je nejen stahování dat při servisní prohlídce, ale i jejich odesílání přes internet k výrobci a poté k příslušným evropským orgánům.
Mimochodem, nejde zdaleka o první pokus v historii, jak přesvědčit řidiče, aby dodržovali povolenou rychlost. V roce 1980 například americký úřad pro silniční bezpečnost (NHTSA) stanovil, že všechna nová auta mohou mít rychloměr cejchovaný maximálně do rychlosti 85 mil v hodině (136 km/h) se zvýrazněnou rychlostí 55 mil v hodině (88 km/h). Chtěl tak zvýšit bezpečnost na silnicích. Vznikla tehdy bizarní auta, včetně Ferrari s tachometrem ukazujícím 85 mil v hodině a poté dlouhou červenou čáru jako u otáčkoměru. Jen 18 dní poté NHTSA nařízení zrušil s tím, že jde o neefektivní řešení.
