Zejména nové nebo nově upravené úseky českých dálnic by technicky snesly mnohem vyšší rychlost než klasických 130 km/h. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nová vláda Petra Fialy opět rozvířila diskusi na oblíbené téma „zvyšování rychlostního limitu na českých dálnicích“. Když pomineme samotnou diskutabilnost návrhů toužících po legální jízdě 150 km/h a více, šli by čeští zákonodárci v případě změny omezení směrem vzhůru především proti tendencím v okolních evropských zemích.
Když byl v roce 1971 otevřen první úsek dálnice z Prahy do Mirošovic, inspirovali se soudruzi v Západním Německu a rychlost na autostrádě neomezili pro osobní ani pro nákladní vozy. Vyhláška pouze nařizovala: „Řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným předvídatelným okolnostem a jet takovou rychlostí, aby mohl zastavit na vzdálenost rozhledu.“
Omezení se dříve nezaváděla kvůli bezpečnosti
Rychlost byla modlou doby. V roce 1976 se povolené limity v obcích mezi 5. až 23. hodinou zvýšily z 50 km/h na 60 km/h, v noci se i zde jezdilo zcela bez omezení. Rychlostní limity byly náhle zavedeny v polovině roku 1979, a to pro osobní auta na 90 km/h mimo obec a 110 km/h na dálnici a pro autobusy a náklaďáky mezi 70 a 90 km/h, podle jejich hmotnosti a využití.
Člověka by logicky napadlo, že se tak stalo kvůli rostoucí nehodovosti. Omyl. Mezi zmíněným rokem 1971, kdy byl zcela odstraněn limit na dálnici, a rokem 1979, kdy byla rychlostní omezení poprvé zavedena, klesl počet mrtvých při dopravních nehodách o třetinu.
Pravým důvodem zavedení limitů byla světová ropná krize roku 1979. Když byly limity v polovině roku narychlo zavedeny, nikdo se ani nepokoušel tvrdit, že by důvodem měla být bezpečnost. Šlo tu jen o drahý a nedostatkový benzin a jeho kombinaci s bobtnajícím motorismem: „S ohledem na vysoký stupeň motorizace u nás je to rostoucí potíž se zásobováním ropou,” psalo se tehdy v Rudém právu.
Na současných 130 km/h byl dálniční limit zvýšen v roce 1997, v obcích se od stejného roku naopak jezdí o 10 km/h pomaleji, tedy 50 km/h. Právě téma opětovného zvýšení povolené rychlosti na dálnicích je od těch dob periodicky diskutováno napříč motoristickou veřejností.
V praxi se dá pořádně na plyn na českých autostrádách šlápnout už jen málokdy. I oněch 130 km/h bývá v hustém provozu úspěch, tempo zpomalují i četné uzavírky. Zdroj: iStock
V praxi se dá pořádně na plyn na českých autostrádách šlápnout už jen málokdy. I oněch 130 km/h bývá v hustém provozu úspěch, tempo zpomalují i četné uzavírky. Zdroj: iStock
Stát by přišel o peníze na pokutách
Benefity neomezené rychlosti nepochybně existují. Stačí zajet do Německa, které si jako jediná země v Evropě zachovalo neomezenou rychlost. V roce 2020 zahynulo v Německu na silnicích 2 719 lidí, což je o 61 lidí méně než v sousední Francii. Jenže v Německu žije o 16 milionů lidí víc.
Samozřejmě, že neomezená rychlost neplatí na všech úsecích dálnic, ale jenom tam, kde je to bezpečné. Řada německých odpůrců neomezené rychlosti také často argumentuje tím, že stav českých dálnic něco podobného neumožňuje. To ale rozhodně není pravda. Dokládá to dálnice A17, která je pokračováním české D8 směrem do Drážďan. Hned za hranicí platí neomezená rychlost.
A zatímco v Česku má tato komunikace na řadě míst nový povrch, německá vozovka je tvořena z betonových bloků. Stejný případ je i na západě, kde se z české D5 stává A6. A zatímco po rovných českých úsecích řidiči musí jet 130 km/h, hned za hranicemi v poměrně ostrých zatáčkách není limit žádný.
I díky opravené D1 a řadě nových úseků, jejichž kvalita patří mezi evropskou špičku, by se jistě dalo na řadě míst české dálniční sítě nejen zvýšit limit na 150 km/h, ale třeba ho i zcela zrušit. Jak dokládají statistiky, bezpečnost by se tím nezhoršila, možná by smrtelných nehod i ubylo. Problém je ale někde jinde. Investice do dálničních stíhačů, které pokutují řidiče za rychlost, za kterou by si jich jejich němečtí kolegové ani nevšimli, by se totiž vrátila mnohem později.
Proti proudu
Že by čeští řidiči mohli více šlápnout na plyn, však jde proti trendu, kterým se ubírá západní Evropa. V některých státech naopak zvažují snížení nejvyšší povolené rychlosti. A ruku v ruce s tím jdou i výrobci automobilů, kteří začínají zavádět omezovače rychlosti – možná se s nimi v budoucnu ze současných 150 či 180 km/h dostanou až na klasických 130 km/h, což by vzhledem k úsporám bylo žádoucí zejména u elektromobilů. Například v Nizozemsku došlo nedávno ke snížení na 100 km/h a v Německu se mluví o limitu 130 km/h, což propaguje také pilot formule 1 Sebastian Vettel.
Poslanci už přitom jednou zvýšení rychlosti schválili. V roce 2015 však změnu smetl ze stolu Senát a také prezident Miloš Zeman avizoval, že by případnou novelu zákona o pozemních komunikacích vetoval. Proti návrhu vystoupil také tehdejší ministr dopravy za ANO Dan Ťok.
Naopak se záměrem zvýšit rychlost souhlasí bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík, který působí jako ředitel Středoevropského institutu pro rozvoj dopravy (SIRDO). „Se záměrem zvýšit rychlost na 150 kilometrů v hodině souhlasím. Stejně tak je třeba řešit i zvýšení rychlosti v tunelech,“ sdělil exministr už loni CNN Prima NEWS.
