Protiatomový kryt v kině
Kvůli existenci jaderných, chemický či biologických zbraní se dříve v Česku budovaly tisíce krytů civilní obrany. Mezi města s největší koncentrací tlakově odolných úkrytů patřil například Přerov. Ještě v současnosti jsou některé z těchto staveb plně funkční.
Na první pohled obyčejná budova, kam filmoví fanoušci z Olomouckého kraje dlouhá léta vyráží na filmy. Divák v sále Kina Hvězda ale většinou nejspíš netuší, že by ho od sledování plátna nevyrušila ani atomová válka.
Kino v Přerově je totiž jednou ze tří kulturních staveb v Česku, která by měla potenciál ustát atomovou válku.
„Je to dáno konstrukcí krytu. U nás jsou stavěny spíš v šikmé poloze specifickým technologickým postupem,“ řekl CNN Prima NEWS tehdejší vedoucí oddělení ochrany obyvatel Karel Mrňa.
Největší kryt v Přerově, který byl postaven v sedmdesátých letech, ukryje až 900 osob a má řadu vychytávek. Například konstrukce železobetonové střechy díky metodě vajíčka vydrží i náraz letounu.
Při stavbě krytu technici mysleli na všechno. V rozlehlých podzemních prostorech nechybělo nic, co by bylo v případě nebezpečí třeba. Smyslem budovy ale také bylo využívat ji i v období míru.
„Taková stavba by strašně rychle chátrala, proto je i z hlediska financí vhodnější stavět ji tak, aby mohla sloužit třeba jako kulturní sál nebo právě jako kino. Tím se pak vychytají i běžné provozní problémy,“ dodal Mrňa.
V současnosti nefunguje ani třetina krytů
„Některé kryty v Přerově byly zatopeny a mysleli jsme, že se naplní nádrž u Hvězdy Kinajako užitková, že aspoň ušetříme nějaké peníze při zkoušení, bohužel se voda nedostavila,“ uvedl bývalý stavební technik Karel Váleček.
Tato vzpomínka značí podle slov pamětníků jediné, kryt byl postaven kvalitně. A ačkoliv je nejisté, zda by v dnešní době v případě velkého nebezpečí už pravděpodobně neobstál, stále zůstává pozoruhodným objektem. Z téměř šesti tisíc úkrytů civilní ochrany v České republice jich alespoň částečně funguje méně než třetina.