Bylo období, kdy se jeho jméno skloňovalo v souvislosti s postem předsedy vlády. Dredatý premiér, to bude cool, říkávali někteří lidé. Jenže potom přišla studená volební sprcha, a od roku 2021 to šlo s preferencemi Pirátů z kopce. Přesto přes všechno – Ivan Bartoš dokázal vybudovat stranu opravdu odspodu a dostat ji do parlamentu, vlády i europarlamentu. Jaká byla jeho cesta od nuly na vrchol a zpět ke dnu?
Bartoš stál u zrodu České pirátské strany v roce 2009. Partaj vznikla po vzoru evropských „pirátských“ stran. Piráty pak vedl až do roku 2014. Tehdy rezignoval po neúspěšných volbách do Evropského parlamentu, kdy strana skončila těsně pod pětiprocentní hranicí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kdo převezme kormidlo Pirátů po Bartošovi? Ve hře je uznávaný ministr i kritička vlády
O dva roky později ho Piráti povolali nazpátek a opět ho zvolili předsedou. A o rok později přišel fenomenální úspěch. Přišli s ostrou kampaní proti tehdejšímu politickému establishmentu – Sobotkovi a Babišovi. Hlavním heslem bylo: „Pusťte nás na ně“. Piráti a Bartoš stavěli na tom, že jdou do politiky s čistým štítem. Slibovali, že nekradou a krást nebudou. Jejich kampaň byla svěží, Bartoš obcházel voliče a hrál přitom na akordeon.
Kampaň Pirátů v roce 2017 Zdroj: ČTK
Kampaň Pirátů v roce 2017 Zdroj: ČTK
A zabralo to. Piráti se v roce 2017 historicky poprvé dostali do Sněmovny a vystřelili hned na třetí místo. S 10,79 procenty hlasů získali 22 mandátů. Bartoš s šéfem pirátských poslanců Jakubem Michálkem patřili mezi hlasité kritiky tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Vyčítali mu například kauzu Čapí hnízdo či chaos v rozhodování při koronavirové krizi.
Bartoš sám čelil kritice především kvůli některým svým starším postojům, a to hlavně v zahraniční politice. Přiznal například, že v referendu o vstupu České republiky do EU hlasoval proti. V minulosti nesouhlasil ani s českým členstvím v NATO. Se vstupem do vysoké politiky ale Bartoš začal vystupovat jako proevropský a členství v NATO nezpochybňuje.
S dalšími blížícími se volbami se začalo mluvit o vzniku možných koalic. Piráti stáli o hnutí STAN, se kterým se stejně tak chtěla spojit ODS. I přesto, že k sobě Starostové s ODS mají programově blíž, Piráty se STAN spojilo hlavně přátelství Bartoše s šéfem hnutí Vítem Rakušanem. Toto spojenectví, které Bartoš prosazoval, se mu možná nakonec stalo „osudným“.
Ivan Bartoš a Vít Rakušan v kampani před volbami 2021 Zdroj: Profimedia.cz
Ivan Bartoš a Vít Rakušan v kampani před volbami 2021 Zdroj: Profimedia.cz
Ač průzkumy před volbami v roce 2021 vystřelovaly koalici Pirátů a STAN až do nebes, realita byla nakonec jiná. Piráti, a hlavně předseda Bartoš, utrpěli pořádnou ránu. Z 22 poslanců jim zbyli čtyři, zatímco Starostové získali díky kroužkování 33 zákonodárců. Bartoš se s tím dodnes nedokázal vyrovnat, na někdejší skvělé vztahy s Rakušanem už nikdy nenavázali.
Bartošovi hodně ublížila také kampaň, kterou proti němu vedlo hnutí Andreje Babiše. Ten například strašil voliče, že jim Piráti nastěhují domů migranty. Také spojoval Bartoše, který je abstinent, s drogami.
Šéf Pirátů byl z výsledků voleb hodně zklamaný, frustrovaný. I když ve straně dokázal prosadit, že se Piráti budou podílet na vládnutí (strana o tom hlasovala v referendu) a vyjednal celkem silné vládní angažmá (Piráti mají tři ministry), ztratil drive, který měl v opozici. A tu energii už Bartoš nedokázal najít.
Novou krev do žil mu nevlilo ani to, že byl v roce 2022 znovu zvolen předsedou, stejně tak v lednu 2024. Sám své vystupování hájil tím, že jako člen vlády nemá tak nabito.
Smrtící vládní angažmá?
„Předchozí vláda předváděla občas dost šílené věci například během covidové krize, takže naše reakce v opozici byly výrazně silnější. I v konstruktivní opozici zkrátka používáte ostřejší rétoriku. Ve vládě jde o jiný způsob politiky, v pětikoalici se snažíme hledat konsenzus, což není tak křiklavé. Snažíme se věci spíš vysvětlovat,“ říkal tehdy Bartoš v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jenže voliči zřejmě chtěli právě ty Piráty se silnějšími výroky. Straně to spočítali už v eurovolbách, po kterých Pirátům zůstala jediná europoslankyně – Markéta Gregorová. Ta nyní možná převezme kormidlo po Bartošovi. Následoval debakl v zářijových krajských volbách, ve kterých Piráti získali pouze tři zastupitele.
Politickému talentu – jak Bartoše označoval matador české politiky Miroslav Kalousek, zlomilo vaz i stavební řízení a jeho digitalizace. Během léta plnily média články s kritickými titulky o tom, jak digitalizace stavebního řízení nefunguje. Digitalizace, která byla pirátskou vlajkovou lodí.
A i když Bartoš dokázal na chodbách Sněmovny s novináři vtipkovat o tom, že má doma deset laciných hodinek za dolar, které vytasí, když jeho vládní kolega Síkela položí na stůl ruku se svými extrémně luxusními hodinkami, pochybení v digitalizaci obhájit nedokázal.
Nutno říct, že za debakl Pirátů nenese odpovědnost jen Bartoš. Je těžké dělat předsedu rozpolcené straně, která sama neví, jestli chce být progresivní, liberální či levičácká. Ve které se straníci hádají přede všemi on-line na stranickém fóru, a ve které někteří členové přicházejí před volbami s nápady zdražit pivo na 80 korun.
Bartoš oznámil, že už se o post předsedy strany ucházet nebude. Zatím zůstává ministrem pro místní rozvoj a digitalizaci. Je však otázkou, zda Piráti s novým předsedou setrvají ve vládě, a zda se Piráti bez předsedy Bartoše dokážou vůbec ve Sněmovně udržet po volbách v roce 2025. Možná svého dlouholetého dredatého lídra zase jednou povolají zpět.
