V české společnosti opět narůstá počet sebevražd. Statistické údaje vyznívají negativně zvláště u mladších lidí. V této souvislosti je alarmující fakt, že v posledních letech radikálně přibývá případů duševních nemocí, uvedli ve vysílání CNN Prima NEWS Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví a vedoucí lékař Centra duševní rehabilitace společnosti Akeso Matěj Kasal. Mimo jiné také poradili, jak jednat s člověkem, který sebevraždu zvažuje, či jak rozpoznat signály, jež tento čin mohou předznamenávat.
Ke zvýšení počtu sebevražd došlo hlavně u lidí od 15 do 34 let, ukazují data. Podle Táborské není možné určit, co je hlavní příčinou tohoto trendu. „Jedná se o kombinaci různých faktorů. Odvíjejí se ze společenského vývoje, jde tedy třeba o nezaměstnanost, inflaci, dopady války i celospolečenské klima, a roviny osobní, kde se jedná především o duševní zdraví,“ zdůraznila Táborská.
ČTĚTE TAKÉ: V Berouně vzniklo Centrum duševní rehabilitace. Unikát, jenž chce měnit standardy v péči
Na jeden faktor tedy do jisté míry ukázat lze – je jím nárůst případů závažných duševních nemocí u mladší populace. „Za posledních pět let je vývoj u adolescentní a mladší populace naprosto alarmující. Čísla jsou ve srovnání s předchozími roky až dvojnásobná,“ uvedl Kasal.
Ke zvýšení počtu duševních onemocnění přispěla i covidová epidemie. „Kromě rozrušení sociálních vazeb měla také dopad na takzvanou sociální záchrannou síť, tedy blízký okruh lidí, s nimiž člověk komunikuje,“ sdělil Kasal. Zmínil také roli socioekonomických faktorů, jejichž zhoršení prokazatelně přispívá k tomu, že se lidé rozhodnou sáhnout si na život.
Počet sebevražd mužů je až čtyřnásobný, což má podle odborníků vysvětlení, které ne každý čeká. „Muži volí způsoby, které šanci na smrt zvyšují. I když u obou skupin dominuje oběšení, u žen je hned za ním intoxikace. Otrava ale není zcela spolehlivý způsob sebevraždy. Zároveň je třeba vnímat, že podle statistik provedou ženy mnohem větší počet pokusů,“ objasnil lékař.
Signály, které je nutné zaznamenat
V této souvislosti se odborníci vyjádřili i k tomu, jak lze v běžném chování rozpoznat symptomy naznačující, že daný člověk skutečně přemýšlí o sebevraždě. „Velká většina lidí o tom velmi často předem mluví. Jde o volání o pomoc, které většinou není vyslyšeno, jelikož společnost si s tím jaksi neví rady,“ upozornil Kasal. „Hlavní zásadou je s takovým člověkem mluvit, nebát se toto téma i nakousnout,“ dodal.
Pokud někdo má nějaké pochybnosti o psychickém stavu svých blízkých, měl by se podle Táborské obrátit se na odborné ústavy, případně na krizové linky. „Můžete si třeba všimnout, že se v projevu daného jedince vyskytují věty typu: Nic už nemá smysl, Kéž bych se nenarodil či Už tady nechci být. Lze i zaznamenat výraznou změnu v chování, kdy se někdo začne vyhýbat kontaktu, vytváří si plán, jak chce zemřít, a baví se o tom, popřípadě se loučí s někým blízkým,“ shrnula varovné signály.
