Odborníci: Rozhodnout může i volba oblečení. Ve velkých debatách záleží na drobnostech
Výběr redakce
Dusno v koalici? SPD musí mít ostřejší lokty, burcuje Maříková. Kritizovala konkrétní kroky ANO
Za útok sekerou dostal jen podmínku. Po letech si senior na sousedku počíhal a umlátil ji tyčí
Do sněmovních voleb zbývá zhruba pět týdnů a politické kampaně se dostávají do finále. Jak se nakonec voliči rozhodnou, ovlivní i výkon jednotlivých lídrů ve velkých debatách. Jednou z nich bude středeční střet premiéra Andreje Babiše (ANO) s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), předsedou lidovců Marianem Jurečkou a šéfem Pirátů Ivanem Bartošem. Debatu můžete sledovat od 20:15 ve Speciálu 360°: Hlas lidu na CNN Prima NEWS.
Velká dvouhodinová superdebata se odehraje přímo ve studiu CNN Prima NEWS za přítomnosti diváků. Právě časově delší politické debaty s lídry parlamentních stran a živým publikem podle odborníků v minulosti o úspěchu či neúspěchu politiků několikrát rozhodly.
Zdaleka přitom nejde jen o to, co který kandidát pronese – často totiž rozhodují drobnosti. Specifickým faktorem je již zmíněné publikum v sále. Jde o silný vliv, který ne každý politik zvládá s přehledem.
Čtěte také
„Některé řečníky dokáží diváci namotivovat a vést je k tomu, že jsou pak ostřejší a používají peprnější výrazy. Pak jsou kandidáti, kteří mívají s publikem problém a mají tendenci zamrznout či znervóznit,“ uvedl politolog Jan Kubáček.
Důležitost nonverbální komunikace
V debatě je podle odborníků výhodné využívat gesta, a to třeba ve chvíli, kdy má politik ke slovům protikandidáta výhrady nebo s ním zásadně nesouhlasí. Kubáček jako příklad dobré nonverbální komunikace zmínil výkon prezidenta Miloše Zemana během předvolební debaty s Jiřím Drahošem v roce 2018.
„Zeman měl dobře promyšlená gesta, která se odehrávala s jasným cílem – přitáhnout na sebe pozornost, přetáhnout zájem diváka pořadu a fakticky odehrát, že on byl dominantním kandidátem,“ dodal Kubáček.
Kromě slovního projevu, gest a řeči těla může rozhodovat také volba zvoleného oblečení. I to může být pro váhajícího voliče jedním z rozhodujících faktorů.
Sněmovní volby proběhnou ve dnech 8. a 9. října. Podle průzkumů je největším favoritem hnutí ANO, které by mohlo dosáhnout až 30 procent. Druhé a třetí místo patří koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátům se Starosty. Oběma koalicím průzkumy přisuzují shodně kolem 20 procent.
SPD Tomia Okamury si stabilně drží podporu kolem deseti procent. Na hranici pro vstup do Sněmovny balancuje Přísaha Roberta Šlachty, komunisté a sociální demokraté. Z těchto tří uskupení má alespoň podle průzkumů největší šanci Přísaha. Hnutí Roberta Šlachty by tak mohlo být důležitým hráčem při sestavování nového kabinetu.
Čtěte také
