
Štěstí opilce? Mladík po zábavě na Zlínsku usnul na kolejích, srážku s vlakem přežil
Moskevský korespondent Jiří Just pro CNN Prima NEWS řekl, že se v souvislosti se zdravím ruského prezidenta Vladimira Putina v zemi nejčastěji mluví o jeho problémech se zády. Opoziční média spekulují i o nemocích souvisejících s kašlem, kterým často trpí, a onkologických problémech.
„Zdraví ruského prezidenta představuje takový tradiční leitmotiv. Spekuluje se, že má minimálně problémy se zády. Hovoří se také o onkologických problémech. Pravidelně se ruská opoziční média zaměřují také na jeho kašlání nebo na to, že kulhá,“ vylíčil Just.
„Opoziční web Projekt zveřejnil zajímavý článek o Putinově zdraví. Odkazuje se na to, že si k sobě do rezidence v Soči povolával odborníky, kteří se zabývají onkologií a problémy s páteří. Z těchto nepřímých informací můžeme vyvodit, že ruská hlava státu na tom není zdravotně tak dobře, jak se snaží ruská propaganda prezentovat,“ uvedl Just. Zdůraznil však, že jde o pouhé spekulace. Sám prezident informace o svém zdraví nezveřejňuje.
Vojenský lékař Anton Gladun (22) přišel na východě Ukrajiny na konci března o obě nohy a levou ruku při explozi miny. Fotografie byla pořízena 5. května v nemocnici ve městě Čerkasy Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci ostřelují ruské pozice v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Část Mariupolu kontrolovaná ozbrojenci z tzv. Doněcké lidové republiky s výhledem na ocelárny Azovstal (17. 5.) Zdroj: AP
Nasťu Kuzikovou (21) zastihl 17. března v Černigově bombový útok, když se vracela domů od svého bratra. Přišla o pravou nohu pod kolenem a vážně zraněnou má i levou. Fotografie byla pořízena 5. května v kyjevské nemocnici. Zdroj: AP
„Ozval se výbuch. Hned poté jsem měla pocit, jako když se moje nohy propadají někam do prázdnoty. Když jsem se rozhlédla, uviděla jsem, že už žádné nohy nemám. Jen kosti, maso a krev,“ popsala 23letá Oksana Balandinová, jak na konci března přišla během dělostřeleckého útoku o obě dolní končetiny a čtyři prsty na levé ruce. Na fotce z 13. května je zachycena v nemocnici ve Lvově se svým manželem Viktorem Zdroj: AP
Saša Gorochivskyj (38) podstupuje v kyjevské nemocnici tzv. zrcadlovou terapii pro zmírnění fantomové bolesti. O levou nohu pod kolenem přišel 22. března poté, co ho postřelil člen teritoriální obrany, který si ho spletl se špiónem. Fotografie byla pořízena 28 dubna. Zdroj: AP
Teprve 11letá Jana Stepanenková přišla o obě nohy během dubnového raketového útoku na nádraží ve městě Kramatorsk, odkud odjížděly evakuační vlaky. O nohu přišla také její matka Nataša. Bez zranění vyvázl jen bratr Jarik (na fotografii, která vznikla 12. května ve Lvově) Zdroj: AP
Olena Viterová (45) přišla při ýbuchu nejen o levou nohu, ale také 14letého syna Ivana. Fotografie z 10. května zachycuje její přemisťování na operační sál v kyjevské nemocnici Zdroj: AP
Teprve 11letá Jana Stepanenková přišla o obě nohy během dubnového raketového útoku na nádraží ve městě Kramatorsk, odkud odjížděly evakuační vlaky. O nohu přišla také její matka Nataša. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci v Charkovské oblasti. Na horní části vlajky stojí „Sláva Ukrajině“, na té spodní „Smrt nepřátelům“. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci opouštějí v autobusech ocelárny Azovstal v Mariupolu (17. května). Zdroj: AP
Muži zkoumají trosky sestřeleného ruského vrtulníku u vesnice Malaja Rohan v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Zbytky sestřeleného ruského vrtulníku u vesnice Malaja Rohan v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Následky ostřelování Charkova (16. května) Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci ve městě Zorja Truda nedaleko Oděsy nesou rakev s kolegou Volodymyrem Losevem, který zemřel, když s vojenským autem najel na minu Zdroj: AP
Lidé ve městě Zorja Truda nedaleko Oděsy čekají na průvod s rakví Volodymyra Loseva, který zemřel, když s vojenským autem najel na minu Zdroj: AP
Vybombardovaný dům ve městě New York v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci během hlídky v jedné ze znovudobytých vesnic v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci během prohlídky bytu v jedné ze znovudobytých vesnic v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský voják se svým psem během hlídky v jedné ze znovudobytých vesnic v Charkovské oblasti Zdroj: AP
Těla mrtvých ruských vojáků, která čekají na identifikaci v Charkově Zdroj: AP
Ukrajinská národní garda prohlíží sklep ve znovudobyté vesnici u Charkova Zdroj: AP
Pozůstalí ve Lvově truchlí za vojáka, který padl v bojích na východě Ukrajiny Zdroj: AP
Ruští vojáci v okupovaném Melitopolu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové prchali z okolí Charkova velmi rychle, nestačili si vzít ani všechny své věci (16. května) Zdroj: CNN Prima NEWS
Pohled na ocelárny Azovstal (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Trosky tramvají T3 československé výroby ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinka oplakává na pohřbu ve Lvově svého syna, který padl v bojích u města Popasna v Luhanské oblasti Zdroj: Getty Images
Nová turistická atrakce ve lvovském muzeu: Obrázek Vladimira Putina jako terč pro šípy Zdroj: Getty Images
Následky bojů v obci Lukašivka v Černigovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Muži v obci Lukašivka dopadla ruská raketa přímo na jeho pole za domem Zdroj: Profimedia.cz
Zničený dům v Černigovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Žena se vrací do svého domu v obci u Charkova, který poničilo ruské ostřelování Zdroj: Profimedia.cz
Sestřelený ruský vrtulník u Charkova Zdroj: Profimedia.cz
Těla zabitých ruských vojáků u Charkova Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják u sestřelené ruské helikoptéry poblíž Charkova Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci u zničeného ruského tanku poblíž Charkova Zdroj: Profimedia.cz
Mexický malíř Roberto Marquez maluje obraz v troskách mostu v Irpini, který na začátku války vyhodil do vzduchu ukrajinský voják, aby zabránil postupu Rusů na Kyjev Zdroj: Profimedia.cz
Mexický malíř Roberto Marquez maluje obraz v troskách mostu v Irpini, který na začátku války vyhodil do vzduchu ukrajinský voják, aby zabránil postupu Rusů na Kyjev Zdroj: Profimedia.cz
Žena v Kyjevě pokládá kytku na hrob neznámého vojína při příležitosti 77. výročí vítězství ve druhé světové válce Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Charkova raketami Stinger (9. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského ostřelování Charkova raketami Stinger (9. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Zraněná Ukrajinka po ruském ostřelování města Kramatorsk Zdroj: AP
Lidé překonávají zničený most u města Orichiv v Záporožské oblasti Zdroj: AP
Rodina, která uprchla z Energodaru, se opět shledala v záporožském centru pro uprchlíky Zdroj: AP
Pohřeb ukrajinského vojáka, který padl v boji s Rusy, v kyjevském chrámu svatého Michala Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (5. 5.) Zdroj: AP
Just ve vysílání CNN Prima NEWS také připomněl důležité události, které se týkaly čtvrtečního dne a bojů na Ukrajině. „Na zasedání, jehož se mimo jiné zúčastnil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, zaznělo, že ruská armáda už prakticky dobyla Mariupol a že už jsou na některých místech vztyčené ruské vlajky,“ vylíčil v krátkosti. Připomněl, že v souvislosti se zprávou nařídil ruský prezident Vladimir Putin zrušit útok na ocelárny Azovstal, které se nachází v Mariupolu.
„Putin řekl, že je třeba zachovat životy vojáků, a proto by neměl být Azovstal dále dobýván. Jde o průmyslový objekt a způsobilo by to další ztráty, na čemž se ruští politici shodli,“ pokračoval korespondent.
Podle něj okolí Putina s rozhodnutím nedobývat Azovstal souhlasilo. Někteří Rusové ale byli zklamaní. „Tento názor překvapil fanatické zastánce války. Když jsem hovořil se svým kolegou a válečným korespondentem Vladislavem Šuriginem, což je velice striktně naladěný ruský jestřáb, byl vyloženě zklamán, že Putin zastavil útok na Azovstal. Přál si, aby ruská strana završila dobývání Mariupolu právě likvidací příslušníků Azovu,“ vylíčil zahraniční korespondent.
Zahraniční média však hovoří o tom, že i přes nařízení ruského prezidenta, boje u Azovstalu pokračují. „Nedovedu si představit, že by kdokoliv v ruské armádě neuposlechl rozkaz Vladimira Putina. Samozřejmě se tam nadále bojuje ve smyslu, že tam jsou přestřelky. Finální útok na Azovstal se ale nekonal,“ vysvětlil reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno.
„Myslím si, že si i ruské velení uvědomilo, že i když jsou ukrajinští obránci početně výrazně přečísleni, není nic lepšího pro obranu než obrovský průmyslový komplex s atomovými kryty. To je místo, kde by se obránci mohli bránit velice dlouho,“ podotkl Zrno.
Rýpání, osobní útoky i trefné poznámky. Nedělní Partie s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a jeho předchůdkyní a současnou šéfkou poslanců ANO Alenou Schillerovou byla opět plná hlášek a ostrých výroků. Přečtěte si ty nejzajímavější a nejzábavnější.
Válka podle Ukrajiny přešla do dlouhodobé fáze. Podle Ukrajinců ruská armáda také soustředí své síly u Severodoněcku. Počet obětí v Kyjevské oblasti se od začátku invaze blíží 1 300, informovaly tamní úřady. Ukrajinský parlament schválil zákon, který označuje Rusko za teroristický stát. Prezident Zelenskyj dále podepsal zákon umožňující zabavovat majetky přívrženců invaze.
Ministerstvo školství poslalo kontrolu do Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Vadí mu jeho smlouva na tisk materiálů týkajících se přijímacích zkoušek na střední školy a maturit, informuje iDNES.cz.
Sledujeme on-line
V pondělí se do České republiky opět vrátí bouřky. Ty se mohou objevit i ve zbytku týdne. Ve čtvrtek také počítejme se silným větrem. Počasí bude většinou oblačné. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Partii na CNN Prima NEWS zopakoval, že ve svém regionu už nechce přijímat další romské uprchlíky z Ukrajiny. Podle něj nejde o žádný rasismus, ale důvodem jsou specifické potřeby, které tito běženci mají. Kraj na to ale nemá zejména personální kapacitu.
Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.
Jeden muž zemřel a další utrpěl vážná zranění při nedělním požáru rodinného domu v Kopřivnici na Novojičínsku. Příčinu požáru ještě policisté neznají, s největší pravděpodobností se ale na jeho zavinění nepodílel nikdo cizí. Při dohašování požáru se pak odpoledne zranil i jeden hasič, řekla policejní mluvčí Eva Michalíková.
Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.
Dvacetiletý mladík přežil srážku s osobním vlakem, když usnul v noci na neděli po cestě z taneční zábavy na kolejích ve Štítné nad Vláří na Zlínsku. Mladík utrpěl těžké zranění, srážku s vlakem ale přežil, sdělila v pondělí v tiskové zprávě policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Dcera bývalého amerického prezidenta Ivanka Trumpová se při pobytu v Krakově a Varšavě setkala s ukrajinskými rodinami v polském exilu, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Ivanka na Twitteru napsala, že je vděčná za poslední dny a za to, že se mohla stát svědkem lásky, síly a odhodlání ukrajinských rodin.
Dezinformace jsou hojně šířené a v době války na Ukrajině či pandemie koronaviru to platí ještě více. Mocně se objevují například u nás a také na Slovensku. Situace u našich východních sousedů je natolik závažná, že si jí všimli i američtí kongresmani. Ti nyní apelují na internetovou společnost Meta, provozovatele sociální sítě Facebook či Instagram, aby s dezinformacemi na svých platformách na Slovensku něco dělala.
Opičí neštovice se dál šíří západními zeměmi. Nákazu již potvrdily Velká Británie, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Švédsko, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Francie, USA, Kanada či Austrálie. Jak moc je třeba se tohoto virového onemocnění obávat?
Policisté z Litoměřicka pátrají po neznámém pachateli, který se vydává za bankéře. Ze svých obětí dokázal vylákat i desítky tisíc korun. Podobným podvodníkům v poslední době naletěli nejen senioři, ale také mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Ukrajinské úřady zveřejnily záběry z ruského raketového útoku na kulturní dům ve městě Lozovaja v Charkovské oblasti. Masivní výbuch, který zaznamenaly bezpečnostní kamery, si vyžádal sedm zraněných včetně jednoho dítěte.
Do České republiky od začátku ruské agrese na Ukrajině přišlo již více než 300 tisíc utečenců a řada z nich již dostala příležitost si v Česku nalézt zajímavou práci. Například ukrajinské vědkyně se zapojily do řady výzkumných projektů především v oboru vodohospodářství či v energetice. O podpoře 14 milionů korun na zapojení ukrajinských vědců, kterou nabídla Technologická agentura ČR, se pro CNN Prima NEWS rozhovořil její předseda Petr Konvalinka.
Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
V babyboxu v Českých Budějovicích v neděli někdo odložil novorozeného chlapečka. Dítě bylo zabalené v ručníku a je zdravé. Dostalo jméno Jaromír Jirsa, sdělil zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. Letos bylo do těchto speciálních schránek v Česku odloženo zatím sedm dětí a celkově od vzniku jejich sítě 238, z toho 130 dívek a 108 chlapců.
O češtině jako noční můře letošních maturit, jsme vám už v týdnu říkali. Ukázalo se, že za nižší úspěšností maturantů při zkouškách z mateřského jazyka stojí nejen pocovidový návrat do škol, ale i náročné testy. Mnoho studentů mělo například problém i s tím pochopit zadání některých otázek.
Opouští českou společnost zájem pomáhat ukrajinským uprchlíkům? Podle exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS chce 23 % Čechů, aby se utečenci začali na Ukrajinu vracet. Podle sociologa Jana Buriance mají Češi stále chuť lidem ohroženým boji na Ukrajině pomáhat. Zároveň si však jsou vědomi skutečnosti, že Česko není nafukovací.