České nemocnice jsou podle ředitele té největší z nich, Fakultní nemocnice v Motole, Miloslava Ludvíka na nárůst nakažených koronavirem připravené, uvedl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Zvládnou podle něj i situaci, kdy by mohlo být až 10 tisíc nakažených denně. Zároveň odmítá prognózy parazitologa a evolučního biologa Jaroslava Flegra. Důležité je podle něj sledovat obsazenost lůžek, nikoliv nárůst infikovaných. Kritizuje i uzavírání škol a karanténu pro děti, učitelé se podle něj nemají čeho bát.
Pane řediteli, jste celkem kritický k plošnému nařízení nošení roušek. Proč?
Nošení roušek má smysl ve chvíli, kdy jsou kapénkové infekce. Protože v tu chvíli i blbě nasazená rouška má daleko větší smysl. Projděme se nyní po ulicích a podívejme se, kdo ji má správně nasazenou a jak často ji pere.
Nechal bych epidemiology uběhnout v roušce sto metrů nebo vyběhnout do schodů.
O tom, jak se má s rouškou manipulovat, jsme byli všichni informování už v březnu. Ale když dnes lidé vidí, že respirátory nenosí správně nasazené ani naši ústavní činitelé, tak proč by oni měli?
Pravdou je, že ve chvíli, kdy by to všichni nosili předpisově, tak se v tom fungovat nedá. Nechal bych epidemiology uběhnout v roušce sto metrů nebo vyběhnout do schodů.
Kdy se tedy měly roušky nasadit?
Když jsou respirační choroby a když začne být chladno. Z mého pohledu je problém to, že teď je ještě teplo a už do toho ty lidi oblékáme. Vezměte si, že po nich budeme chtít, aby je nosili půl roku v kuse.
Takže měly být nasazeny až v listopadu?
Teď už to někdo rozhodl a nemá smysl to měnit, ale obecně vzato by měly být nasazeny až s příchodem kapénkových infekcí jako prevence proti nim.
Souhlasíte s nejnovějšími opatřeními, že když se setkáte v roušce s někým, kdo COVID-19 měl, tak do karantény nemusíte?
Já jsem třeba v případě škol navrhoval ještě radikálnější řešení. Žáci nebo děti mezi těžkými případy prostě nejsou. Do 20 let je to skoro bez problémů. Jsou bezpříznakovou skupinou, která se mezi sebou stejně vzájemně nakazí. Normálně bych řekl, že jen dítě, které má teplotu, zůstane doma, aby to vyleželo. Všechny ostatní děti bych nechal normálně ve škole. Žádná karanténa. A učitelé by měli výjimku jako zdravotníci, což znamená karanténa na pracovišti, tedy s respirátorem by mohli dál pracovat.
Největší ohrožení zdravotnictví je, že nebudeme mít personál, protože bude sedět doma s dětmi.
Víte, kolik učitelů, dětí a rodičů se bojí, a jen co dítě posmrkne, tak už musí zůstat doma?
Ale to je blbě. Když budou mít respirátor, tak se nemají čeho bát. Největší ohrožení zdravotnictví je, že nebudeme mít personál, protože bude sedět doma s dětmi.
Nebagatelizujete to trochu?
Ne, nebagatelizuji. Odmítám se COVID-19 bát. Mám vůči němu respekt jako vůči všem ostatním vážným virovým onemocněním. Říkám, hlídejme si dostupnost zdravotnických zařízení a dělejme to podle toho. Až budeme mít problém v nemocnicích, tak budeme mít celospolečenský problém.
Jeden z předních parazitologů Jaroslav Flegr v nedělní Partii na CNN Prima NEWS uvedl, že do 14 dnů máme denní přírůstek 10 tisíc nakažených. Věříte tomu?
Já mám s tím pánem osobní problém, a dokonce si myslím, že by měl být nominován na bludného balvana.
Takže s tím nesouhlasíte?
Ne.
Nicméně jeho poslední prognóza o tom, že bude denní přírůstek 1 000 nakažených do konce minulého týdne, se splnila.
Ale to se vám splní a můžete jít klidně dál. Čím víc se bude testovat, tím víc bude odhalených nakažených. Obecně platí, že testováním nikde neodhalili všechny a největší problém jsou ti bezpříznakoví. Dělali jsme si studii na promořenost u nás v nemocnici mezi zaměstnanci. Protilátky mají asi dvě procenta lidí. V normální populaci to číslo bude i větší, klidně pět procent, což by znamenalo, že to prodělalo půl milionu Čechů. Takže tu klidně můžete prorokovat, co chcete. To číslo ale neříká vůbec nic.
Takže jeho číslům nevěříte?
Ne. On ale hlavně říká, že tu budou přetížené nemocnice, a s tím já nesouhlasím. Na ta čísla infikovaných jsou studie, mají je výborně udělané Američané a koneckonců Šmucler (Roman Šmucler – předseda České stomatologické komory, pozn. red.) o tom nedávno hovořil.
Se Šmuclerem, který je až trochu rebelem v nenošení roušek a stavění se proti nařízením, souhlasíte?
Se Šmuclerem docela jo.
Je velmi kritický k postupům vlády. S těmi tedy také nesouhlasíte?
Ne, to po mně nechtějte.
Proč ne? Jste kandidátem do Senátu.
No právě, za vládní strany. Fakt mi to přijde, jako že v tuto chvíli…
My jsme vytáhli jeden virus, udělali z něj politikum a teď z toho máme problém, kdy většinou opozice mlátí vládu po hlavě, ale to je po celém světě. A je to blbě.
Jste ředitelem největší nemocnice v Česku, byl jste ministrem zdravotnictví, krajským politikem a chcete do Senátu a bojíte se zhodnotit vládní politiku kolem koronaviru?
Z mého pohledu je celosvětovým průšvihem COVID-19 to, že se z něj stalo politikum. Tohle je odborný problém. My jsme vytáhli jeden virus, udělali z něj politikum a teď z toho máme problém, kdy většinou opozice mlátí vládu po hlavě, ale to je po celém světě. A je to blbě. Jak se z toho stane politikum, tak se to nikdy nevyřeší.
A nedělá z toho to politikum právě současná vláda?
Myslím, že se z toho dělá politikum celosvětově, a právě to mi na tom vadí.
Takže naše vláda z toho podle vás politikum nedělá?
Tuto odpověď nebudu komentovat.
Proč se bojíte vyjádření ve vztahu k vládě?
Omlouvám se, ale fakt to ze mě nevymámíte.
Je dobře, že většina opatření stojí na jednom člověku, tedy na panu premiérovi?
To je těžko říct. Sobotka (Bohuslav Sobotka – expremiér ČSSD, pozn. red.) řídil vládu nějakým způsobem a Babiš ji řídí nějakým způsobem a to, co je správně, musí zhodnotit voliči.
Co si o tom myslíte vy?
Tohle je prostě čistě styl řízení vlády. Oba dva jsou možné. Jeden, který řídí vládu víc manažersky, což je případ Babiše, a druhý ji řídil víc politicky a nechával to víc na jednotlivých ministrech, ale to opravdu záleží čistě na tom, jak si to premiér nastaví.
Jak hodnotíte fungování svého nástupce, ministra Adama Vojtěcha?
Opět otázka, na kterou nebudu odpovídat. Několikrát jsem říkal, že nehodnotím své předchůdce nebo nástupce ve funkci.
Jak byste jako ministr zdravotnictví postupoval vy?
To je to samé... a pak bude titulek, Ludvík by to dělal líp než Vojtěch.
Ti, co tam teď sedí, mají odpovědnost a budoucnost určí, jestli to dělali dobře, nebo špatně.
Dělal byste to líp?
Tohle je přesně to, co já nechci. Holt ti, co tam teď sedí, mají odpovědnost a budoucnost určí, jestli to dělali dobře, nebo špatně.
Mají to podle vás těžké?
Tak to bych řekl, že určitě. Být ministrem zdravotnictví v této době, má asi jediné srovnání, a to byl Heger (Leoš Heger – ministr zdravotnictví v letech 2010 až 2013, TOP 09, pozn. red.) a kauza metanol, a to byla ještě jen krátká doba. Nikdo jiný nic takového neměl a ten zápřah je opravdu enormní a ještě specificky k tomu, že nemoc má neskutečně vynikající marketing. Ten by se měl jednou učit na marketingové komunikaci.
Dá se to srovnat třeba i se situací kolem povodní a tlakem na hejtmany nebo pražského primátora, kterým byl tehdy Igor Němec a situaci notně nezvládl.
Zastupitelem Prahy jsem se stal krátce po povodních. Nebyli jsme tolik pod tlakem. Mimochodem pokud mluvíme o povodních, tak virus se chová podobně. Udeřil a stejně jako povodeň vzal v první fázi vše, co mohl, a teď ta povodeň pokračuje mírněji a rozlévá se. Ale nenapadá mě jiný příměr, který bychom zažili, při kterém by se zavřela ekonomika, dělala se plošná opatření atd…
Je motolská nemocnice na nárůst počtu nakažených připravená?
Měli jsme covidovou jednotku a standardně máme infekční oddělení. Nikdy u nás nebylo víc než šest nebo sedm těžce nemocných pacientů na COVID-19 najednou. Do pěti dnů jsme schopní covidové oddělení opět připravit. Dnes je to oddělení s pacienty, kteří jsou ve vegetativním stavu, je tam 24 lidí v tomto stavu a museli bychom je rozdistribuovat do jiných nemocnic. Jde to a umíme to.
Podle mě Italové svezli do nemocnice úplně každého, kdo byl COVID-19 pozitivní.
Jak přistupujete k výtkám, že české nemocnice nejsou na nárůst připravené?
To není pravda. Musíte do nemocnic dávat jen lidi, kteří tam opravdu patří. Podle mě Italové svezli do nemocnice úplně každého, kdo byl COVID-19 pozitivní.
To máte nějak podložené?
Je to jen moje teorie, ale jinak si neumím představit, proč tam nastalo to, co tam nastalo. Do nemocnice opravdu patří jen ti, kteří mají symptomy – vysoká teplota, dušnost… Pak je důležité včas nasadit kyslík, což my máme skoro u každé postele. V Itálii se mohlo stát, že se nemocnice přehltily, lidé čekali na péči a dostali ji pozdě.
Takže kdybychom se dostali k počtu 10 tisíc infikovaných denně, tak to naše nemocnice zvládnou?
Dnes se hovoří o tom, že z celkově nakažených jsou cca dvě procenta těžké případy. Což by z 10 tisíc bylo 200 hospitalizovaných a z toho asi čtvrtina těžce nemocných. No a o čem se tady bavíme?
Jde o 50 těžkých případů denně.
Dobře, ale stačí týden pobytu a už je můžete přemístit. Kapacity na to prostě máme a české zdravotnictví to zvládne. Nejde jen o fakultní a krajské nemocnice. Když se to bude dobře řídit, tak se to dá zvládnout bez problémů.
Po jak dlouhou dobu?
Pak už zase přijdou epidemiologové a šlápnou na brzdu. Ten nárůst také nebude dlouhý. Ale ano, tohle je přesně to, co se musí sledovat. Ve chvíli, kdy se ty kapacity třeba ze čtvrtiny naplní, už bude doba špatná.
Jakou zaplněnost máte teď?
Jedenáct lidí, z toho čtyři na intenzivní péči. Celkový počet intenzivních lůžek v Motole je 350.