Babišův prázdný slib? Odmítnutí ETS 2 a migračního paktu jen poškodí pověst ČR, míní expert

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Babiš slibuje odmítnutí migračního paktu a ETS 2. Co to reálně znamená?

  • Migrační pakt začne platit v polovině roku 2026, ETS 2 v roce 2027 nebo 2028.

  • „Došlo by především k poškození reputace České republiky,“ říká Petr Kaniok z Masarykovy univerzity.

  • Hlavní cestou, jak evropskou legislativu změnit, je podle něj hledání partnerů v rámci EU při jednání, dodává.

  • Hrozí Česku izolace v EU, podobně jako Maďarsku?

Více

Na prvním zasedání vlády odmítneme migrační pakt, slíbil na tiskové konferenci šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Stejný krok by podle něj měl čekat také ETS 2, takzvané rozšíření emisních povolenek. Jak realistické takové sliby jsou?

Slibem nezarmoutíš. I tak by se dalo popsat první vystoupení pravděpodobného nového premiéra Andreje Babiše, ve kterém občanům zopakoval dvě témata zvedaná hnutím ANO v celém průběhu předvolební kampaně.

„Na první vládě odmítneme migrační pakt a ETS 2,“ prohlásil při svém projevu po oznámení výsledků kampaně předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

ČTĚTE TAKÉ: Neštěstí v Kalifornii: Záchranářský vrtulník se zřítil na dálnici. Tři lidé bojují o život

V praxi se tak budoucí vládě nabízí dvě cesty. Ono slibované „odmítnutí“ může přijít buď ve formě stanoviska, které by vláda přijala, anebo prosazení nového zákona, v němž by Česko v podstatě uzákonilo, že ETS 2 odmítá přijmout.

„Přijetí nějakého stanoviska by bylo pouhou politickou deklarací, z toho by nevyplývaly žádné konsekvence – zvláště pokud by vláda a Česko jako celek postupovalo v souladu s evropskou legislativou,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS vedoucí institutu Mezinárodního politického ústavu Masarykovy univerzity a expert na Evropskou unii Petr Kaniok.

„S českým zákonem by to bylo procesně těžší, kabinet by mohl jít cestou konfliktu s Evropskou komisí a Soudním dvorem a nějakým způsobem účinnost legislativy odsouvat a deklarovat tak, že ‚bojuje za české zájmy‘,“ uvažuje.

Věcně by se však podle Kanioka nic nezměnilo. „Došlo by především k poškození reputace České republiky,“ říká.

Kaniok: Cestou je jednání v EU

Česko novelu systému obchodování s emisemi již dobrovolně odsouhlasilo v roce 2023, novelu migračního paktu o rok později.

Pokud by nová česká vláda řekne stručné „ne“, aniž by předložila nějakou alternativu, bude to pro ČR podle Kanioka znamenat zejména komplikace.

„Jakékoliv obstrukce budou mít dopad na českou reputaci v EU. Velmi těžko by se totiž vysvětlovalo, že vláda odmítá realizovat něco, k čemu se země zavázala a na čem se její reprezentanti podíleli,“ vysvětluje.

„Samozřejmě, nová elita se může snažit vyjednat jiný kompromis. Nejsem si ale jistý, že Andrej Babiš a jeho partneři takto uvažují,“ dodává.

„Chce-li něco nastupující establishment opravdu udělat, bude muset přesvědčit partnery v EU, jak na úrovni států, tak nadnárodních institucí, o nějakém vhodném alternativním řešení,“ zdůrazňuje.

Právě o takovou cestu usilovala na evropské úrovni vláda Petra Fialy (ODS). Ta sestavila koalici celkem 18 států, která vyzývá Komisi k úpravě systému ETS 2 a posílení pojistek proti neúměrnému zdražení.

Andrej Babiš v průběhu pondělního odpoledne hovořil o jednání v rámci V4 a „zrušení“ ETS 2 díky partnerství s Maďarskem, Slovenskem a Polskem. Aby se jim však společně podařilo zablokovat případné nové schvalování legislativy v rámci Rady EU, musely by společně zastupovat alespoň 35 procent obyvatel EU – dohromady ale má V4 jen asi 15 procent.

Stane se z Česka v EU další Maďarsko?

Domácí používání evropské karty však není podle experta žádnou výjimkou, naopak je velmi časté. „V tom určitě není ANO a Andrej Babiš výjimkou,“ dodává.

„Kdyby ovšem nová vláda hrála nekooperativní a konfliktní politiku ve vztahu k EU dlouhodobě, Česku by hrozilo, že se dostane postupně do izolace ve stylu Maďarska či kam se dnes trochu sune Slovensko,“ varuje.

„Formálně se podílíte na všem, jste na všech jednáních, ale nikdo vás neoslovuje, nepočítají s vámi žádné koalice a žádná spojenectví. A tím pádem také nic nevíte o druhých a jejich zájmech a pozicích. Takže ano, nějaké praktické implikace by dlouhodobější obstruování EU důsledky určitě mělo také na úrovni Rady EU,“ uzavírá.

Dotovaná výměna kotle i zateplení domu

Do českých zákonů byla prozatím přijata část směrnice s ETS 2, která zavádí povinné monitorování emisí ze strany prodejců paliv, a pořád tak v právu ČR chybí povinnost platit za ně.

České zákony tak zatím neumožňují zpoplatňovat emise na benzínkách nebo za uhlí – přestože ostrý nájezd systému napříč celou EU by měl platit již od roku 2027. Případně, pokud by systém obchodování s emisemi byl nestabilní, počítá se s odkladem na rok 2028.

Asi třetina Čechů přitom už dnes za emise platí. K těm patří ti, jejichž domácnost je napojená na centrální vytápění z tepláren, pro které funguje již od roku 2005. Nyní se systém ETS 2 bude vztahovat i na ty, kdo na centrální vytápění připojení nejsou, a dopadne tak zejména na nezateplené rodinné domy, kde se topí uhlím.

Na zateplení domu stále mohou domácnosti čerpat dotace, stejně tak na výměnu kotlů.

Kompenzace pro domácnosti

V případě ETS 2 by Česko navíc přišlo také o zásadní peníze, které mu přijetí systému obchodování s emisními povolenkami přineslo z takzvaného Sociálně-klimatického fondu.

Právě do toho by měly plynout peníze, které na dopravě a energiích zaplatí domácnosti a které by se měly opět vracet k těm nejohroženějším domácnostem.

„Je zásadní poznamenat, že ETS 2 přinese značné příjmy, které podpoří investice do klimatu i sociální oblasti,“ uvedla dříve pro redakci CNN Prima NEWS Ugne Keliauskaite, analytička renomovaného think-tanku Bruegel.

„Sociálně klimatický fond je navržen tak, aby značná část příjmů z ETS 2 podpořila zranitelné občany při řešení problémů s rozdělením příjmů,“ popisuje Keliauskaite. Tyto peníze by tak formou podpory nebo energetických poukázek nebo dotací na zateplení budov nebo renovaci vytápěcích systémů pro méně příjmové domácnosti.

Pokud by ale Česko ETS 2 vůbec nepřijalo, na tyto peníze by si v budoucnu vůbec nedosáhlo.

Migrační pakt

Pakt o migraci a azylu, jak se migrační pakt ve skutečnosti nazývá, byl finálně „odklepnutý“ zhruba před rokem, v polovině roku 2024. Do platnosti vstoupí v roce 2026.

Migrační pakt platný od příštího roku již neobsahuje obávané kvóty. Zavádí ale povinnou solidaritu, kdy každý stát musí přispět k řešení migrace na evropské území prostřednictvím přijetí azylantů, zaplacených peněz nebo věcné odpory. Do té by spadalo například poskytnutí pomocného personálu či vybavení.

Česka se nyní nejvíce týkají změny registrace dat o nelegálně pobývajících a žadatelích o azyl, popisuje pro server Euractiv.cz ministerstvo vnitra. To se týká například sběru otisků prstů utečenců, kteří na území EU přijdou. Ministerstvo již nyní nabírá nové úředníky, kteří mají posílit odbor azylové a migrační politiky na ministerstvu, další náklady pak bude představovat očekávané vybudování nových detenčních zařízení nebo rozšíření azylových center.

Na evropské úrovni aktuálně vzniká vedle samotného migračního paktu řada doplňků. Čili nových návrhů, které přináší zejména návraty těch migrantů, kterým byl v evropských státech odmítnutý přístup.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci našli slabé místo Rusů. Údery na rafinerie vyvolaly krizi, dopadá na obyčejné lidi