Může napětí mezi nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem a Pekingem ohrozit české ekonomické zájmy? Část české společnosti si tuto otázku začala pokládat poté, co generál ve výslužbě telefonicky hovořil s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wenovou. Tím podle čínské diplomacie ustoupil od svých slov, že je třeba respektovat princip jednotné Číny. Většina expertů oslovených CNN Prima NEWS však nepředpokládá, že by mohl tento spor s Čínou nějak zásadně ohrozit tuzemské obchodní zájmy.
Čína měla být velkým investorem a silným ekonomickým spojencem Česka. Taková byla alespoň představa dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, který o větší obchodní provázanost obou zemí značně usiloval – a mimo jiné sliboval „miliardové čínské investice“.
Zemanovy představy a sliby se však ukázaly jako liché. Čínské investice v Česku totiž podle mnohých ani zdaleka nedosahují takové výše, jak se dříve očekávalo. Ekonom Radim Dohnal dokonce Zemanovo mínění o obchodním potenciálu s Čínou označil za velký politický omyl.
„Bylo chybné myslet si, že se dá s Čínou na něčem domluvit a že u nás bude investovat. Naopak Tchaj-wan je spolehlivý investor, který u nás nyní investuje víc než Čína. To je třeba podporovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS .
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Občanská válka, Mao Ce-tung, SSSR i USA. Co navždy rozdělilo Čínu a Tchaj-wan?
Petr Pavel dal již pondělním telefonátem s Cchaj Jing-wenovou najevo, že se nejspíš bude snažit navázat dobré vztahy právě s demokratickou ostrovní zemí, kterou si Čína nárokuje. Reakce Pekingu byla velmi kritická. V úterý si dokonce kvůli tomu na ministerstvu zahraničí stěžoval čínský velvyslanec.
V české společnosti se proto objevují obavy, aby se přívětivá tvář Prahy směrem k Tchaj-peji Česku ekonomicky nevymstila. „Nevím, jestli nám to uškodí, ale rozhodně nám to nepomůže,“ zmínil ekonom Vladimír Pikora. Čína v Česku dlouhodobě patřila k největším asijským investorům. V roce 2020 ji ale Tchaj-wan předběhl.
Stav přímých zahraničních investic (zdroj: ČNB)
Čína
- 2018 – 15,44 miliardy korun
- 2019 – 15,96 miliardy
- 2020 – 4,37 miliardy
Tchaj-wan
- 2018 – 1,69 miliardy korun
- 2019 – 0,46 miliardy
- 2020 – 5,31 miliardy
„Objem investic z Číny je výrazně nižší, než bylo slibováno. Je tedy zřejmé, že obchodní orientace na Čínu nefunguje. Více užitku nám může přinést větší orientace na Tchaj-wan,“ sdělil ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček.
Podle informací deníku E15 by Tchaj-wan v budoucnu v Česku mohl financovat i návrhové centrum na počítačové čipy. Petr Pavel nevyloučil, že do asijské země vyrazí na oficiální návštěvu. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) by tak měla učinit už na konci března. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na Tchaj-wan odcestoval již v roce 2020.
Pavel v případě svého telefonátu s tchajwanskou prezidentkou Číně připomněl, že Česko je suverénní země. Věc prý předběžně konzultoval s českým ministerstvem zahraničí. „Nechtěl jsem tím hovorem někoho naštvat. Tchaj-wan je zemí, se kterou máme čilou obchodní výměnu,“ vysvětloval v rozhovoru pro rádio Frekvence 1.
Experti také připomínají, že z hlediska přímé ekonomické spolupráce jsou asijské státy pro Českou republiku pořád mnohem méně důležité než partnerské země v Evropské unii.
