Okamžitě opusťte Írán, vyzývají evropské země své občany. Trump promluvil o zabíjení a popravách
Itálie, Španělsko a Polsko ve středu vyzvaly občany k okamžitému opuštění Íránu. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí, Spojené státy v úterý. Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu. Americký prezident ve středu podle agentur v Oválné pracovně uvedl, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. Řekl, že se to dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Napětí mezi zeměmi přitom roste. Zástupce jedné z evropských zemí Reuters pod podmínkou anonymity ve středu v podvečer prozradil, že vojenský zásah ze strany Američanů by mohl přijít v následujících 24 hodinách.
„Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu končí, skončilo, že končí,“ cituje agentura AP Trumpa. „A neplánují žádné popravy, nebo popravu, nebo popravy. Tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje,“ dodal Trump. Šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí přitom ve středz uvedl, že úřady by měly urychlit soudní procesy se zadrženými protestujícími i případné popravy. Podle agentury AP tím reagoval na Trumpovy výroky z úterního rozhovoru se stanicí CBS, ve kterém americký prezident varoval, že pokud Írán popravy provede, Spojené státy „podniknou rázné kroky“.
ČTĚTE TAKÉ: Atentát na Chameneího i sonické zbraně. Trump má na stole údery, které mohou zlomit Írán
Poradce íránského duchovního vůdce Alího Chameneího pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání podle agentury AP varoval, že Írán je ochoten a schopen provést odvetný útok v reakci na „agresi“ ze strany Spojených států, přičemž připomněl íránský útok balistickými střelami na americkou základnu Al-Udajd v Kataru loni v červnu.
Vojenský zásah by mohl nastat do 24 hodin
Agentury ve středu uvedly, že se Spojené státy rozhodly kvůli hrozbě íránského útoku preventivně stáhnout část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě, včetně Al-Udajdu. Řada západních zemí dnes zároveň kvůli nestabilní situaci a možným útokům vyzvala své občany, aby Írán opustili.
Podle dvou nejmenovaných úředníků evropských zemí se vojenský zásah ze strany Spojených států „jeví pravděpodobným“, napsala agentura Reuters ve středu v podvečer. Jeden z představitelů pod podmínkou anonymity nastínil, že by zásah mohl nastat v následujících 24 hodinách. Podle zástupce Izraele již Trump o vojenském zakročení rozhodl, ačkoliv rozsah a načasování intervence zatím nebyly stanoveny.
Čtěte také
Evropské země vyzývají občany k okamžitému opuštění země
Italské ministerstvo zahraničí ve středu znovu důrazně vyzvalo své občany, aby Írán opustili. V zemi se nachází přibližně 600 Italů, většina z nich v oblasti Teheránu, dodalo. Španělská diplomacie svým občanům, kteří se nacházejí v Íránu, doporučila opustit zemi „pomocí dostupných prostředků“.
K okamžitému opuštění Íránu vyzvalo také Polsko. „Ministerstvo zahraničí naléhavě vyzývá k okamžitému odjezdu z Íránu a nedoporučuje do této země cestovat,“ uvedlo polské ministerstvo na síti X.
Server Politico citoval mluvčího britské vlády: „Dočasně jsme uzavřeli britskou ambasádu v Teheránu, která bude nyní fungovat na dálku. Cestovní doporučení ministerstva zahraničí byla aktualizována tak, aby tuto změnu v konzulárních službách odrážela.“
Německé úřady vydaly směrnici, která varuje letecké společnosti v zemi před vstupem do íránského vzdušného prostoru, uvedl server pro sledování leteckého provozu Flightradar24.
Protesty mají tisíce obětí
Podle středečních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 protestujících.
Čtěte také
Íránem od konce loňského roku zmítají rozsáhlé protesty, které si podle íránské lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech vyžádaly tisíce lidských životů, převážně civilistů, ale i stovky členů bezpečnostních složek. Podle ní bylo také zatčeno přes 16 tisíc lidí.
Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu, rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel, včetně vysokoškolských studentů, ekonomicky motivované nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
