Írán PŘEHLEDNĚ: Masivní protesty proti režimu. Může exilový korunní princ nahradit ajatolláhy?


Írán čelí největším protivládním protestům za poslední roky. Demonstrace původně podmíněné ekonomickou situací země se rychle proměnily ve vzpouru proti teokratickému režimu, kterou doprovází násilí a rozsáhlé zatýkání. Zatímco vláda hrozí tvrdým zásahem a viní zahraniční nepřátele, do krize stále hlasitěji vstupují Spojené státy, Izrael i exilový korunní princ Rezá Pahlaví.

Protivládní protesty začaly v Íránu před dvěma týdny kvůli ekonomickým problémům země. V posledních dnech ale nabraly na síle a divokosti a rozšířily se v masové hnutí proti autoritářským duchovním vládcům Íránu, píše web The New York Times.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Další útok na Venezuelu jsem zrušil, říká Trump. Vysvětlil, proč změnil názor

Vláda připustila zmíněné ekonomické potíže, ale zároveň tvrdě zakročila proti demonstrantům a snažila se obvinit vnější síly z podněcování nepokojů. Íránský prezident v rozhovoru pro státní televizi slíbil, že se bude zabývat ekonomickými stížnostmi, ale varoval, že stát má také „povinnost“ nedopustit destabilizaci země. Úřady pohrozily, že proti demonstrantům přijmou tvrdá opatření a v případě mezinárodního vměšování podniknou odvetné kroky. Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že vláda „neustoupí“, a označil demonstranty za vandaly, kteří se snaží „vyhovět“ americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Trump pak slíbil, že Spojené státy přijdou demonstrantům na pomoc, pokud proti nim vláda použije smrtící sílu, a uvedl, že zvažuje možnosti. „Írán vyhlíží SVOBODU, možná jako nikdy předtím,“ napsal Trump v sobotu na sociálních sítích. „USA jsou připraveny pomoci!!!“ dodal.

Proč Íránci protestují?

Íránská ekonomika je již roky pod trvalým tlakem, zejména v důsledku sankcí USA a Evropy souvisejících s jeho jadernými ambicemi. Dvanáctidenní válka s Izraelem v červnu loňského roku, do níž se zapojily Spojené státy bombardováním íránských jaderných zařízení, ještě více vyčerpala finanční zdroje země.

Když koncem prosince v důsledku přetrvávající vysoké inflace klesla hodnota tamní měny rijálu vůči americkému dolaru, obchodníci a vysokoškolští studenti uspořádali několikadenní protesty. S rostoucími demonstracemi se však protesty proměnily v širší kritiku vlády teokratického režimu v Íránu. Na sociálních sítích a v televizi byli protestující vidět, jak skandují slogany jako „Smrt diktátorovi“ či „Íránci, zvedněte hlas, bojujte za svá práva“.

Jak intenzivní jsou protesty?

Podle sledování amerického Institutu pro studium války se demonstrace rozšířily do desítek měst po celém Íránu. Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí uvedla, že při protestech zemřelo nejméně 648 lidí. Místní úřady již navíc podle nedělního vyjádření další nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) zadržely více než 10 600 osob. Omezení internetu a komunikace se zahraničím navíc podle lidskoprávních organizací ztěžují nezávislé hodnocení situace.

Videa zveřejněná v pátek na perské televizi BBC ukazovala tisíce lidí pochodujících Teheránem. Šlo o obyvatele z různých vrstev – od dělnické třídy přes střední třídu až po bohaté čtvrti. Videa ověřená deníkem The New York Times mimo to ukazovala ozbrojené muže, kteří stříleli v prázdných ulicích dvou íránských měst – zřejmě se snažili zastrašit obyvatele a potenciální demonstranty.

Íránský policejní šéf, brigádní generál Ahmadreza Radan, řekl, že za úmrtí a zranění mohou „neplacení vojáci íránských nepřátel“, včetně Spojených států a Izraele, a uvedl, že tyto akce „neprovedly bezpečnostní síly, ale vycvičené a řízené skupiny“.

Jak reagovala íránská vláda?

Vláda zpočátku signalizovala ochotu vyslechnout požadavky demonstrantů. Na začátku tohoto měsíce oznámila plány poskytnout většině občanů měsíční platbu v hodnotě přibližně 150 korun. Prezident Masúd Pezeškján uznal „legitimní“ stížnosti veřejnosti. Rychle jmenoval nového šéfa centrální banky a vyzval k „zákazu jakéhokoli násilného a donucovacího chování“.

Íránští představitelé však v posledních dnech přitvrdili ve svém postoji, což připomíná předchozí vlny nepokojů, kdy úřady potlačovaly demonstrace hromadným zatýkáním a násilím. Mohammad Movahedi Azad, íránský generální prokurátor, v sobotu v komentáři zveřejněném íránskými státními médii varoval, že soudní řízení proti výtržníkům by mělo proběhnout „bez shovívavosti, milosrdenství nebo smířlivosti“. Dodal, že „všichni zúčastnění zločinci“ budou považováni za „nepřátele Boha“, což je trestný čin, za který hrozí trest smrti.

Íránská vláda rovněž vyhlásila třídenní státní smutek za ty, kteří byli zabiti „městskými teroristickými zločinci“. Podle polooficiální tiskové agentury Tasnim se pravděpodobně jedná o členy bezpečnostních sil zabité při střetech. „Íránský prezident vyjádřil hluboký zármutek nad ztrátou milovaných synů země,“ napsala agentura Tasnim a vyzvala obyvatelstvo, aby se v pondělí připojilo k „národnímu pochodu odporu“.

Mezinárodní reakce

Íránská vláda je na mezinárodní scéně slabá a potýká se s narůstajícím strachem z dalšího kola vojenských úderů ze strany USA nebo Izraele. Hrozby ze strany Donalda Trumpa rezonují obzvláště silně ve světle zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy. Trump prohlásil, že Spojené státy jsou „připraveny k akci“, pokud íránská vláda použije smrtící sílu proti demonstrantům, a podle amerických úředníků obeznámených s touto záležitostí byl informován o možných vojenských úderech.

Íránští představitelé uvedli, že na zásah budou reagovat silou. „Pokud Spojené státy podniknou vojenskou akci, budou našimi legitimními cíli jak okupovaná území, tak americké vojenské a námořní trasy,“ uvedl v neděli v prohlášení íránský předseda parlamentu Mohammed Ghalibaf podle agentury Tasnim. Cílem by podle něj mohly být jak americké, tak izraelské vojenské základny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael „pozorně sleduje“ protesty a vyjádřil podporu demonstrantům. Izraelská armáda uvedla, že je „připravena“ na jakýkoliv útok.

Exilový korunní princ

Nepokoje také přitáhly pozornost k Rezovi Pahlavímu, synovi svrženého íránského šáha, který žije v exilu ve Spojených státech. Záběry z 9. ledna, které ověřil deník The Times, ukazují dav demonstrantů shromážděných v Punaku, tedy v luxusní teheránské čtvrti, kteří skandují: „Toto je poslední bitva. Pahlaví se vrátí.“ Někteří odborníci však zpochybňují míru podpory, kterou Pahlaví v Íránu má. A zatímco autorita íránských vůdců čelí vážné výzvě v podobě celostátních protivládních protestů, exilový korunní princ se snaží prezentovat jako klíčová postava, píše Sky News.

Pahlaví se narodil 31. října 1960 a vyrůstal v přepychu jako korunní princ, syn íránského šáha Mohammada Rézy Pahlavího. Po otcově smrti královský dvůr oznámil, že Pahlaví 31. října 1980 převzal roli šáha – přesně v den svých 20. narozenin.

Pahlaví se během téměř pěti desetiletí v exilu (žil hlavně v USA) pokoušel získat v Íránu vliv. V posledních letech prosazoval myšlenku, že Írán by se mohl stát konstituční monarchií, možná s voleným vládcem namísto dědičného. Zároveň uvedl, že rozhodnutí by bylo na Íráncích.

Zatímco íránští monarchisté v exilu sní o návratu Pahlavího dynastie, jeho pokusy získat širší podporu doma neuspěly z několika důvodů, včetně vzpomínek pamětníků na život pod vládou jeho otce, obav, že on a jeho rodina jsou odtrženi od moderního Íránu, a mladších generací v zemi, které se narodily desítky let po svržení šáha (leden 1979). Kritizován byl také za svou podporu Izraele, zejména po 12denní válce mezi Izraelem a Íránem v červnu loňského roku. V roce 2023 se navíc setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a tato země ho na oplátku podpořila. Ani to nezapůsobilo na řadu Íránců dobře.

Americký prezident Donald Trump naznačil, že v současné době nemá v úmyslu se s Pahlavím setkat, což naznačuje, že čeká na výsledek protestů, než jasně podpoří opozičního vůdce. Výsledek protestů v Íránu zůstává nejistý. A není jasné ani to, zda demonstranti skandující slogany na podporu šáha si výslovně přejí Pahlavího, nebo jen vyjadřují touhu vrátit se do doby před islámskou revolucí v zemi.