Omezit autonomii vysokých škol? Spolu to zvažuje, Starostové by rádi nové ministerstvo
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Koalice Spolu má ve volebním programu nový vysokoškolský zákon.
Z koalice se ozývá, že je nutné vést rozumnou debatu o omezení autonomie vysokých škol.
Starostové mají s touto oblastí jiné plány. Jaké to jsou?
Renáta Zajíčková (ODS) rovněž mluvila o participaci studentů na financování studia. Za jakých podmínek by to bylo?
Rozumná debata o omezení autonomie vysokých škol je na místě, řekl při představování programových priorit koalice Spolu ve školství lídr královéhradecké kandidátky Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Odkazoval se na debaty o platové nerovnosti či řešení veřejných kauz na univerzitách. Starostové mají s vysokým školstvím jiné plány – vyjmout tuto oblast z příslušného resortu. Poslanec Jan Berki (STAN) uvedl, že stát nemá rozhodovat o vnitřním přerozdělování peněz.
„Rádi bychom přijali zcela nový vysokoškolský zákon. Panuje na tom široká shoda, volají po něm odborníci. Vidíme před sebou výzvy, které se týkají platů na vysokých školách, jež se na stejných typech fakult výrazně liší,“ pronesl na setkání představitelů koalice Spolu s novináři Matěj Ondřej Havel.
K TÉMATU: Reforma školního stravování. Kritici si stěžují na zdražování, resort se hájí kvalitou potravin
Podle něj se nejen v odborné obci diskutuje o tom, zda autonomie vysokých škol není příliš velká. „Připomínám kauzu Miroslava Ševčíka a jeho zdlouhavé odvolávání. Zákon by měl fungování vysokoškolského prostředí zefektivnit. Nemáme sice v šuplíku jeho kompletní podobu, ale máme ambici rozpoutat debatu, na jejímž základě tuto změnu odpovídající 21. století nadesignujeme a pak za čtyři roky případně prosadíme,“ nechal se slyšet místopředseda TOP 09.
Čtěte také
Bod týkající se tohoto zákona je součástí i volebního programu koalice. Havel připomněl protesty na univerzitách, například na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v říjnu 2023, kdy akademici vystupovali stávkovými akcemi proti postoji ministerstva školství k platovému ohodnocení vysokoškolských pedagogů a především postgraduálních studentů v doktorandském studiu, a to zvláště v oblasti humanitně zaměřených věd.
„Stát posílá veřejným vysokým školám určitý objem peněz, jenž se vypočítává na základě nejrůznějších kritérií, ale poté ovšem nemá kontrolu nad přerozdělováním financí na jednotlivé fakulty. Tam vznikají ony nerovnosti,“ poukázal volební lídr Spolu v Královéhradeckém kraji. Uvítal by tak „rozumnou debatu o omezení autonomie vysokým školám“, přičemž se odvolává hlavně na problém platové nerovnosti.
STAN: Řešme, co školám posíláme z kasy
Možnost, že by stát hovořil do vnitřního přerozdělování peněz univerzit, si neumí představit poslanec a dvojka liberecké kandidátky Starostů Berki. „Vysoké školy jsou postaveny na tom, že interní záležitosti si řeší samy. Z úrovně státu by se mělo lépe určit, jak se rozdělují prostředky směřující k těmto vzdělávacím institucím. Stát může také uzavírat s vysokými školami smlouvy ohledně aktuální potřeby – třeba když bude poptávka po dětských psycholozích, určí se peníze na vybudování kapacit v rozumné době,“ nastínil poslanec pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Nový vysokoškolský zákon je podle Berkiho potřeba. Apeloval však opět na důkladnější strategii financování ze státní kasy. „Když máte kontrakt, můžete na univerzitu dbát, aby prostředky použila na konkrétní účely. Čeká nás diskuze o nastavení kompetencí uvnitř škol – nevnímám to ale jako omezení autonomie, ale spíše jasnější nastavení pravidel. Musíme mít funkční vnitřní kontrolní mechanismy, aby jedinec, pověřený těmito kompetencemi, nezvlčel,“ upozornil.
Starostové v programových prioritách navrhují v otázce vysokých škol velkou změnu – přesunout celou agendu pod ministra pro inovace, vědu a vysoké školy, který by začal úřadovat od ledna 2027. „Jedná se o model, který je známý v západních zemích. Věda s touto oblastí úzce souvisí. Ministerstvo školství má aktuálně dost široký záběr. O rozpočet by nebylo nutné se bát, jelikož část týkající se univerzit by se přesunula pod tento úřad,“ zmínil poslanec.
Prodlužovat studium = platit?
Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která na pražské kandidátce Spolu startuje do sněmovních voleb ze sedmého místa, poukázala na další slabé místo vysokoškolského prostředí. „Z dat vychází, že přes 60 procent studentů nedokončí bakalářské studium nebo mění školu. Do plánované novely bychom měli dostat i nástroj, který by zohledňoval délku studia,“ zdůraznila členka sněmovního výboru pro vzdělávání.
V budoucnu by preferovala důslednější nastavení doby řádného studia. „V případě bakaláře by se jednalo o šest semestrů, tedy tři akademické roky. Pokud někdo prodlouží studium, měl by již participovat na financování,“ představuje si změny Zajíčková. Také by chtěla zatraktivnit tuzemské univerzity pro zahraniční studenty. Debata o vysokoškolském zákonu podle ní již začala. „Bude složitá. Rozhodně nechceme snižovat autonomii těchto škol, ale musíme přenastavit možnosti vedoucích orgánů,“ dodala poslankyně.
Čtěte také
O této možnosti prý Berki mluvil se spolustraníkem a šéfem resortu školství Mikulášem Bekem (STAN) už dříve. „Školné odmítáme, ale na druhé straně zvažujeme, jak studenty motivovat, aby studium absolvovali v řádné době. Řada studentů pracuje, aby studovat mohla, což je pak i důvodem prodlužování. Druhým důvodem je výjezd na zahraniční pobyt v programu Erasmus, kvůli kterému velmi často prodlužují, ale je jedině dobře, že vyjíždějí do zahraničí. Musíme tak odstranit překážky, které studenty objektivně vedou k delšímu studiu,“ tvrdí dvojka liberecké kandidátky Starostů.
V současnosti je ke tříletému bakalářskému studiu zohledněn jeden rok navíc, což platí i pro dvouleté magisterské studium. „Jeden rok navíc by měl platit za celou dobu studia, nikoliv zvlášť u bakaláře a magistra,“ popsal Berki.
Zástupci koalice Spolu se nechali před novináři slyšet, že by v případě volební výhry rádi získali resort školství pod svá křídla. „Jednoznačně,“ odpověděl na dotaz ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jenže vzdát se ministerstva nechtějí ani Starostové. „Udělaly se tam dobré konkrétní kroky a kus práce. Ohledně školství jsme představili nejkonkrétnější plány. Jsme přesvědčeni o tom, že to zvládneme,“ prohlásil rovněž Berki.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na vše nejsou peníze, řekla Naiclerová k sociálnímu systému. Školství je na kolenou, odvětil Nacher
Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
