Vysoké školy humanitního zaměření vyhlásily stávku kvůli nízkému rozpočtu
Musíme to opravit. V duchu hesla silničářů se nesla úterní stávka humanitně zaměřených vysokých škol Univerzity Karlovy, jejichž představitelé požadují kromě zlepšení situace platového ohodnocení stávajících akademických pracovníků finalizaci novely související s doktorandským studiem. Podle členů iniciativy Hodina pravdy je aktuální příspěvek okolo 11 tisíc nedostatečný. Demonstrace nemá ani tak upozornit na podfinancovaný stav, jako spíš na skutečnost, že na vysokých školách nebude v budoucnu možná kdo učit, ozývá se z řad vědecké obce. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) považuje požadavky za nereálné.
K protestní stávce, jejíž program trval po celý den, se připojily hned tři fakulty Univerzity Karlovy, konkrétně filozofická, humanitních studií a evangelická teologická. Mimo hlavní město akce proběhla rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vysokoškolské odbory vyhlásily celostátní stávku. Chtějí pro univerzity více peněz
V budovách vzdělávacích institucí probíhal doprovodný program již od odpoledních hodin. Auly či učebny, v nichž se studenti scházejí k přednáškové výuce, tak ovládly diskusní panely na nejrůznější témata, jež úzce souvisí s rozpočtovou situací vysokoškolského provozu s humanitním zaměřením.
Vše ale podle oficiálního programu celé události začalo ve dvě hodiny odpoledne. V prostoru náměstí Jana Palacha se začali srocovat zástupci z řad studentů, pedagogů i veřejnosti. Řečníci, mezi nimiž byli jak akademičtí pracovníci z nejrůznějších fakult, tak i představitelé spolků, odborů či přináležejících technickohospodářských oddělení, se shromáždili na schodech Rudolfina, odkud promlouvali k účastníkům.
V davu se objevilo velké množství transparentů s nejrůznějšími nápisy, které svým sdělením kritizovaly kroky vlády v rámci školství či nezájem o finanční stav českého vysokého školství zvláště v humanitním odvětví: „Zastavte odliv českých mozků“, „Špičková věda za minimální mzdy?“, „Láska k práci kroužky dětem nezaplatí“, „Akademická práce není koníček“, „Bez humanitních věd si přestaneme rozumět!“ či „Vláda profesorů hubí české vysoké školy. Na kartonovém podkladu se dokonce skvěla hesla, v nichž bylo zakomponováno jméno ministra Beka, tedy například „Plnou parou Bek!“ nebo „Bek to life, Bek to reality“.
Podle Moniky Brenišínové z odborové organizace spadající pod fakultu se nacházejí vysoké školy na křižovatce. „Stojíme před zásadní volbou, zda chceme alarmující situaci řešit a vrátit českou společnost po bok vzdělanostních center Evropy, nebo neustálého záplatování státní rozpočtu, jež povede k oslabení vysokého školství,“ pronesla po zahájení akce.
Apelovala rovněž na navýšení výdajů v tomto odvětví na minimální úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), přičemž zdůraznila také reformu doktorandského studia, jež by měla přinést zlepšení finanční situace postgraduálních studentů, kteří si podle iniciativy často musí hledat ke svému výzkumu ještě další pracovní úvazky.
Spíše kapesné než důstojné ohodnocení
Podporu vysokým školám vyjádřil i profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK. „Česko ztrácí budoucnost tím, že přichází o nesmírně silnou akademickou generaci nadšených lidí, kteří mají otevřené dveře kamkoliv, kam se rozhodnou odejít, a to včetně zahraničí,“ pronesl. Další hovořící se zmínili o tom, že aktuální státní doktorandský příspěvek 11 250 korun je spíše „kapesné než důstojné finanční ohodnocení“.
Mezi řečníky podpořili teze stávky i zaměstnanci Evangelické teologické (ETF) či Právnické fakulty. „Opakované slyšíme, že by se Česko mělo stát vzdělanostní ekonomikou. Jak ale chce vláda tohoto cíle dosáhnout, když k tomu nechce poskytnout prostředky, není jasné,“ zaznělo od proděkanky ETF Olgy Navrátilové.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kvalita českých škol v ohrožení? Bekovy škrty se mohou výrazně promítnout, varují odbory
„Naše protesty si kladou za cíl zdůraznit smutný fakt, že v rozpočtu vysokých škol je namísto 40 miliard nyní 30. Znamená to, že vláda nám těch deset miliard dluží. Ministerstvo musí splatit alespoň část těchto chybějících peněz, abychom mohli zlepšit kvalitu vzdělávání,“ sdělil za iniciativu vyučující na FFUK Ondřej Švec. Později dodal, že slíbená miliarda od resortu školství je nedostatečná a nijak se neprojeví na platů odborných asistentů.
Na vysokých školách nebude mít kdo učit
S tvrzením, že vysoké školství, a to zvláště v humanitně zaměřených oborech, je podfinancované, souhlasí i Jakub Izdný z Ústavu českých dějin při Filozofické fakultě UK. „Oproti státům na západ od nás máme mnohem méně prostředků, takže se věda a výuka v nejvyšší sféře děla vlastně ‚na koleni‘,“ uvedl vyučující pro redakci CNN Prima NEWS.
„Nejedná se pouze o demonstraci kvůli špatnému ohodnocení, i když například tváří v tvář inflaci jsme se dostali do strašného postavení. Nejde ani tak o to, že by si zaměstnanci napříč obory a ústavy nemohli najít práci s lepším platem. Výsledkem ale bude v budoucnu pouze to, že na vysokých školách opravdu nebude mít kdo učit. To je realita, která se projevuje již na veřejných fakultách s větší konkurencí v soukromých sektorech,“ zdůraznil výzkumník a dodal, že vše záleží na tom, zda si chce stát v tomto ohledu zaplatit budoucnost.
Pokud nedojde k navýšení rozpočtu o chybějících 10 miliard, dostane se vysokoškolský provoz do „velkého průšvihu“. „Zafixovaný rozpočet je pro nás v tuto chvíli likvidační. Budou se s největší pravděpodobností zavírat pracoviště. Jednotlivé výzkumné sekce se budují desítky let, a pokud tuto kontinuitu ukončíte, již to neobnovíte. To, co se teď zničí, bude zničené nadobro,“ shrnul s tím, že celá akce byla začátkem toho, čeho jsou akademici ve své stávkové aktivizaci schopní.
Na podobný problém upozornil i jazykovědec Radek Šimík z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace. „Akademická práce je samozřejmě časově náročná, a aby měla smysl, je potřeba se jí věnovat naplno. Dlouhodobě nízké mzdy nutí univerzitní zaměstnance pracovat ještě někde jinde – ne proto, aby měli více peněz, ale aby prostě vyžili,“ okomentoval vědec celou situaci pro redakci CNN Prima NEWS.
„Vytváříme tlak na to, aby do vysokého školství šlo více peněz, ale nemáme jasnou garanci, že by – v případě úspěchu na úrovni ministerstva či vlády – rektorát peníze nasměroval právě do podfinancovaných fakult,“ vysvětlil Šimík. „Je také třeba zmínit, že určitý podíl zodpovědnosti leží i na fakultě samotné. Tam je potřeba začít efektivněji hospodařit s finančními i lidskými zdroji,“ vypíchl.
Mezi akademickými pracovníky panuje rovněž obava, že by bezvýchodná rozpočtová situace mohla v následujících letech vést k výraznému odlivu vysokoškolských pedagogů. „Vím o několika kolezích na odchodu, ať už úplně mimo univerzitní půdu nebo na jiné, lépe placené pracoviště. Někteří jsou dokonce vyhořelí a ztrácí motivaci věnovat se své práci. Pokud se situace nezlepší, není pochyb, že Filozofickou fakultu čekají těžké časy,“ shrnul.
Miliarda je dostatečná, reaguje Bek
Podle ministra Beka jsou návrhy stávkujících nereálné. „Je jasné, že v příštím roce čtyři miliardy nejsou realistické očekávání. Diskutoval jsem se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce,“ uvedl šéf resortu po schůzce se zástupci odborářů a vysokoškolské iniciativy.
„Tato navržená částka by mohla posloužit k tomu, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy ke snížení obrovských rozdílů v platech mezi jednotlivými fakultami," doplnil.
Nepříznivou situací by se mělo podle ministra zabývat samotné vedení univerzit. Možným řešením by prý bylo přerozdělování prostředků mezi jednotlivé fakulty dle interních potřeb. Na problém s financováním jednotlivých oborů nahlíží stejně i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Další protesty se plánují na 17. listopadu, kdy by měla vláda o návrzích fakult a iniciativy Hodina pravdy úterní stávky slyšet prý výrazněji, jak je patrné z vyjádření účastníků úterní stávky.
