Putin sliboval Africe obilí zdarma. Lídrů do Petrohradu ale dorazila jen hrstka

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hlavní část ukrajinské protiofenzivy probíhá na jihovýchodě země, řekli pro New York Times (NYT) dva představitelé Pentagonu. V tomto směru je však zdržují obrovská minová pole. Britské ministerstvo obrany vydalo nové varování před možnou eskalací intenzity a násilí v oblasti Černého moře.

V Petrohradu ve čtvrtek započal rusko-africký summit s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů. Podle agentury AP jich původně mělo přijet 43, alespoň s tímto číslem počítal organizátor, tedy Rusko. Kreml to vysvětlil tlakem ze strany Západu, který údajně od účasti odrazoval.

I tak se podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova účastní 49 z 54 afrických zemí, zastupují je velvyslanci nebo vysoce postavení představitelé. Afričtí lídři budou během své návštěvy mimo jiné jednat přímo se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ten několika africkým zemím nabídl zdarma tisíce tun obilí. Konkrétně se mělo jednat o Somálsko, Zimbabwe, Burkina Faso či Eritreu.

ČTĚTE TAKÉ: Rusové prchají z Krymu. Nevěří, že ho před Ukrajinci ubrání, tvrdí představitel Tatarů

Dva představitelé amerického ministerstva obrany nezávisle na sobě pro NYT uvedli, že nyní se Ukrajinci soustředí na zisk území na jihovýchodě země. Podle informací média zde bojují tisíce Ukrajinců vycvičených na Západě. Jednotky obránců ve středu uvedly, že nepřítele v daném směru postupně zatlačují, žádný významný průlom ale nenastal. Situaci Ukrajincům komplikuje fakt, že musí procházet skrz obrovská minová pole, která zde nastražili Rusové.

Jihovýchodní směr je ale i přes tyto obtíže pro Kyjev prioritou. Ukrajinští představitelé měli svým americkým protějškům sdělit, že mají v plánu dobýt města Tokmak a Melitopol, a přerušit tak pozemní most mezi okupovaným poloostrovem Krym a zbytkem Ruska, anebo se dostat alespoň tak blízko, aby bylo možné Krym ostřelovat. Celá operace by údajně v případě úspěchu měla trvat jeden až tři týdny. Pak by poloostrov zůstal propojený s Ruskem pouze za pomoci Kerčského mostu, který se v minulosti ukázal jako velmi zranitelné místo, když na něj byly provedeny dva úspěšné útoky, po kterých se na čas zastavila doprava.

New York Times však upozornil, že od začátku protiofenzivy na začátku června šlo jen málo věcí podle plánu. Washington tak zvýšenou aktivitu obránců údajně sleduje s velkým zájmem. „Je to velká zkouška,“ řekl New York Times jeden z vysokých úředníků, který hovořil pod podmínkou anonymity.

V jižní části Černého moře byla podle informací britského ministerstva obrany nasazena moderní korveta Sergej Kotov, která hlídá námořní cestu mezi Bosporem a Oděsou. „Existuje reálná možnost, že se stane součástí operační skupiny, která má zachytit obchodní plavidla, o nichž se Rusko domnívá, že míří na Ukrajinu,“ píše ministerstvo na svém Twitteru s tím, že po odstoupení Ruska od černomořské obilné dohody se opět obnovila hrozba zvýšení intenzity a rozsahu násilí v oblasti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nastal zásadní průlom. Ukrajinci si jdou pro Bachmut, okupanti však město srovnali se zemí

Moskva může v rámci eskalace svých snah o zničení vývozu potravin z Ukrajiny začít podle britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho podnikat útoky na civilní plavidla. „Na toto nehorázné chování upozorníme Radu bezpečnosti OSN. Rusko by mělo přestat držet celosvětové dodávky potravin jako rukojmí a vrátit se k dohodě,“ apeloval pro web SkyNews Cleverly.

Případný útok by podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedanta Patela značně zkomplikoval situaci v zemích závislých na dodávkách ukrajinského obilí a potravin, které vzhledem k omezeným alternativám nemají moc možností. „Jsem přesvědčen, že dotčeným zemím se nebude reagovat snadno, pokud Rusko na tyto lodě zaútočí,“ uvedl na tiskové konferenci Patel. „Myslím si, že země, které se na dohodě podílely, by případný útok na jejich lodě nevzaly s nadšením,“ zmínil další možnou eskalaci.

Ruští okupanti jsou sice na většině míst frontové linie v defenzivě, na asi stokilometrovém úseku na severovýchodě Ukrajiny se jim ale daří podnikat útočné operace. Uvedl to americký list The New York Times, který se odvolává na výpovědi ukrajinských vojáků. Epicentrem střetů na severovýchodě je charkovský Kupjansk.

Nejtvrdší boje nadále zuří v Doněcké oblasti, konkrétně u Bachmutu, Lymanu, Avdijivky a Marjinky. Zdá se, že v bitvě o Bachmut došlo k zásadnímu průlomu. Ukrajinci zřejmě získali zpět vesničku Andrijivka, která leží pouhých 13 kilometrů jižně od centra zmíněného doněckého města. Ruští okupanti měli opustit také vesnici Klišivka (asi devět kilometrů od centra Bachmutu).

Rusko obsadilo Bachmut po několikaměsíčních bojích letos v květnu. Šlo ale spíš o Pyrrhovo vítězství. Město, které je nyní de facto srovnané se zemí, totiž okupanti dobyli za cenu masivních ztrát. Vzhledem k tomu, jak je Bachmut zničený, výrazně ztratil na strategickém významu. Ten symbolický je na druhou stranu stále obrovský.

Tagy: