Samice šimpanze Tori byla deset let závislá na nikotinu. Zdroj: MOHAMMAD ALI / EPA / Profimedia
Když se řekne závislost, většinou si představíme osoby, které se potýkají s nadměrným užíváním alkoholu, nikotinu nebo jiných návykových látek. Věděli jste však, že i zvířata mohou trpět tímto zlozvykem? Například v zoologických zahradách, kde se mohou dostat do kontaktu s lidskými neřestmi, se u některých jedinců vyvinula silná touha po nikotinu. Zvířata v přírodě zase více holdují kvašenému ovoci, jedovatým rostlinám nebo houbám.
Závislosti zvířat na nikotinu jsou v dnešní době již spíše ojedinělé. V minulosti se však objevilo několik případů, kdy si například primáti v zoologických zahradách tento lidský nešvar osvojili.
ČTĚTE TAKÉ: Fetální alkoholový syndrom: Dítěti může navždy poškodit zdraví. Čím se projevuje a co prevence?
V indonéské zoo Taru Jurug si třeba samice orangutana Tori vytvořila závislost na nikotinu poté, co jí návštěvníci opakovaně házeli zapálené cigarety či ještě kouřící nedopalky. Když si jednou zvykla, začala dokonce cigarety vyžadovat a když žádnou nedostala, byla agresivní a házela věcmi.
Podobný případ se udál i v Jihoafrické republice šimpanzovi Charliemu, kterému návštěvníci taktéž házeli zapálené cigarety a bavili se sledováním, jak zvíře lidský návyk napodobuje. Primáta se snažilo vedení zlozvyk odnaučit. Šimpanz nakonec zemřel ve věku 52 let, podle mluvčího zoo se však nejednalo o důsledek závislosti.
V obou zmíněných případech se pracovníci zoologické zahrady snažili nezvyklému chování u primátů zabránit – návštěvníkům házení cigaret zakazovali, zvířata se snažili kouření odnaučit. Na druhé straně v severokorejské zoologické zahradě v Pchjongjangu patřilo potahování z cigaret u samice šimpanze Azalei k představení. Denně měla vykouřit krabičku cigaret. Vedení zařízení sice tvrdilo, že primát kouř nevdechuje, ani takové tvrzení však nezabránilo vlně kritiky.
Odvykání je u lidí vědomé
Stejně jako lidé i zvířata mohou pociťovat abstinenční příznaky, pokud jim je jejich obvyklá dávka nikotinu odebrána. U opic to obvykle znamená neklid, agresivitu nebo neustálé hledání cigaret. Na rozdíl od lidí ale zvířata nerozumí tomu, proč jim je cigareta odepřena – proto je u nich třeba přistupovat k odvykání jinak.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Andulku ponořila do žíraviny a zavřela v mrazáku. Soud v Ostravě dal ženě za utýrání podmínku
Lidé se závislosti na nikotinu zbavují vědomě a jsou nejčastěji motivováni vidinou lepšího a zdravějšího já. Zároveň si mohou na své cestě při zbavení závislosti pomoci různými prostředky, aby pro ně odvykání bylo snesitelnější.
„Odborná pomoc spolu s přípravky na odvykání kouření výrazně zvyšují úspěšnost odvykání. Volně dostupná je náhradní nikotinová terapie nebo léky na odvykání kouření s účinnou látkou cytisin, které jsou podle studií ještě účinnější. Látka se totiž naváže na nikotinové receptory v mozku, díky čemuž kuřák neprožívá abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat,“ vysvětlil Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
Například samice orangutana Tori, která byla vášnivou kuřačkou deset let, museli zaměstnanci zoo přemístit na malý ostrov, kde neměla žádný přístup k cigaretám, až její závislost postupně odezněla.
Zvířatům škodí i pasivní kouření
Nejen aktivní kouření, ale i to pasivní má na zvířata negativní vliv. Domácí mazlíčci jsou vystaveni podobnému nebezpečí jako lidé, konkrétně mohou trpět dýchacími potížemi, rakovinou, přibýváním na váze nebo jinými zdravotními komplikacemi, vyplynulo například ze studie University of Glasgow.
Z výzkumu odborníků také vyplynulo, že kočky jsou v kuřáckém prostředí vystaveny vyššímu riziku – často si olizují srst, na které mohou ulpět toxiny z kouřových částic. U psů s dlouhým čenichem se zase může projevit rakovina čumáku, u těch s krátkým rakovina plic.
Z průzkumu publikovaného na PubMed mezi majiteli domácích zvířat z roku 2009 také vyplynulo, že více než čtvrtina respondentů-kuřáků by se po zjištění rizik, ovlivňujících jejich mazlíčky, pokusila přestat kouřit. Další respondenti by požádali kuřáky, s nimiž žijí, aby se svým zlozvykem skončili nebo alespoň nekouřili uvnitř.
Závislost vzniká i u divokých zvířat
Kouřením cigaret to ale nekončí. Zvířata ve volné přírodě mohou podlehnout i závislosti na alkoholu nebo halucinogenních látkách. V Africe s oblibou pojídají plody maruly, které rychle kvasí. V jiných koutech světa zase zvířata lákají zkvašené dýně nebo jablka.
Zvířecí „feťáky“ lze najít také mezi koňmi a dalšími savci na prériích jihozápadní Ameriky, kde pojídají rostliny obsahující halucinogeny – známé jako locoweed – kdy jde zejména o druhy kozince. Po jejich pozření trpí zvířata zhoršeným viděním, dochází ke změně chůze i nevyzpytatelnému chování.
Mnozí ptáci jsou zase náchylní k tomu, aby se opili kvašeným ovocem a dalšími plody. Tímto zvykem jsou známí například brkoslavové.
Na severu zase sobi pojídají zmrzlé halucinogenní houby, po kterých se motají a vydávají zvláštní zvuky. Toho si všimli i lidé, a aby se vyhnuli otravě, která hrozí při požití některých halucinogenních hub, pili moč zvířat, která tyto houby snědla.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Českém Krumlově bojují o záchranu medvědího útulku. Jeho zánik má zvrátit petice
