Přestat kouřit. Takové předsevzetí si dává se začátkem nového roku řada lidí po celém světě. Mnohé by k podobnému kroku mohlo vést i nejnovější odhalení britských výzkumníků: jediná cigareta zkracuje lidský život v průměru o 20 minut. Konkrétně o 17 minut u mužů a o 22 minut u žen. Redakce CNN Prima NEWS se zeptala adiktologa Adama Kulhánka, kdy je nejvhodnější čas s kouřením přestat a co udělat pro to, aby uživatelé nikotinu jednou pro vždy se svou neřestí skončili.
Podle nového výzkumu, za nímž stojí vědci z University College London (UCL) ve Velké Británii, krátí každá jedna vykouřená cigareta život o zhruba 20 minut. Po zohlednění socioekonomického statusu a dalších faktorů experti změřili také ztrátu času u každého pohlaví: u mužů vykouřená cigareta „krade“ zhruba 17 minut, u žen přibližně 22 minut.
ČTĚTE TAKÉ: Jak být v roce 2025 zdravější a šťastnější? Experti mají osm tipů, jak o sebe lépe pečovat
„V případě, že někdo vykouří krabičku dvaceti cigaret denně – s ohledem na to, že každá cigareta krátí život o dvacet minut – se jedná o téměř sedm hodin ztraceného života na jednu krabičku,“ cituje web CNN doktorku Sarah Jacksonovou, vedoucí výzkumnou pracovnici skupiny UCL Alcohol and Tobacco Research Group a hlavní autorku článku.
Jacksonová zároveň zdůraznila, že čas, který kuřáci svou neřestí ztrácejí, by mohli trávit se svými blízkými v poměrně dobrém zdravotním stavu. „V případě kouření se nejedná o pozdější období života, které bývá prožíváno v horším zdravotním stavu. Spíše se zdá, že tato závislost ubírá relativně zdravější úsek uprostřed života,“ vysvětlila.
Kuřáci ztrácí deset let života
Výzkum, který nechalo zadat britské ministerstvo zdravotnictví a sociální péče, zahrnuje údaje o úmrtnosti mužů ze studie British Doctors Study a údaje o úmrtnosti žen ze studie Million Women Study. Z těchto studií vyplynulo, že lidé, kteří kouřili po celý život, ztratili v průměru přibližně 10 let života ve srovnání s lidmi, kteří nikdy nekouřili. Obdobné údaje uvádí také americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí – průměrná délka života kuřáků je nejméně o 10 let kratší než u nekuřáků.
Délka života, kterou lze získat zpět tím, že člověk přestane kouřit, může na druhé straně záviset na několika faktorech, jako je věk a délka kouření.
„Pokud jde o znovuzískání ztraceného času, je to složité. Studie ukázaly, že lidé, kteří přestali kouřit ve velmi mladém věku – tedy do svých 20 nebo 30 let – žijí podobně dlouho jako ti, kteří nikdy nekouřili. S přibývajícím věkem však postupně ztrácíte čas, který už pak nemůžete získat zpět tím, že přestanete kouřit,“ podotkla Jacksonová.
Každopádně bez ohledu na to, kolik kuřákovi je, platí, že pokud se zbaví závislosti, bude mít vždy delší průměrnou délku života, než kdyby v kouření pokračoval. „V podstatě si sice nevrátíte už ztracený život, ale zabráníte další ztrátě délky života,“ dodala výzkumnice.
Závislost a jak s ní přestat
Právě rozhodnutí přestat kouřit patří k těm nejčastějším novoročním předsevzetím. Mnohdy však tento krok – ať už s ním člověk začne kdykoliv v průběhu roku – skončí nezdarem a kuřák se ke své závislosti po čase vrátí.
Adiktolog Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN pro CNN Prima NEWS podotkl, že většina kuřáků za život absolvuje několik odvykacích pokusů, než se jim podaří trvale přestat kouřit.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Závislost na alkoholu je duševní nemoc, říká expert. Proč jsou svátky kritické a jak přestat?
„Podle studií se jedná o šest a více pokusů. Nejméně účinné je odvykání bez jakékoliv odborné pomoci, úspěšnost se pohybuje pod pěti procenty. Závislost na nikotinu je chronické relabující onemocnění. Jinými slovy, je to silná závislost, která se během života může znovu spustit. Kuřák by se proto doživotně měl vyhýbat tabákovým a nikotinovým výrobkům,“ uvedl.
Navzdory selhání však Kulhánek zdůrazňuje základní věc: „Každý odvykací pokus má smysl a každá zkušenost s takzvaným relapsem – návratem ke kouření po době abstinence – může kuřáka posunout při dalším odvykání.“
Kdy přestat kouřit?
Mnoho kuřáků se rozhodne se svou závislostí skončit se začátkem nového roku spontánně a v některých případech až nahodile. „A to proto, že se najednou mluví o předsevzetích. Často v napjatých podmínkách a bez jakékoliv přípravy zkusí ze dne na den přestat. Odvykací pokus je pak pro ně nepříjemný a do několika málo dní se znovu k cigaretám vrátí,“ popsal Kulhánek.
Lidé pak navíc mají z neúspěšného pokusu špatný pocit: že selhali a nedodrželi splnění cíle. „Závislost na nikotinu patří mezi nejsilnější závislosti. Na odvykání je proto důležité se připravit a v ideálním případě vyhledat odbornou pomoc nebo alespoň využít přípravky na řešení abstinenčních příznaků,“ poradil Kulhánek.
Pokud se člověk rozhodne s abstinencí začít, měl by vždy mít podle adiktologa vnitřní motivaci. „Z klinického pohledu je to subjektivně silný důvod, proč chce přestat, proč je to pro něj nebo pro ni důležité. Není dobrou cestou odvykat ve vyhrocených zátěžových podmínkách a podstupovat nepříjemné abstinenční příznaky. Tím se jen snižuje úspěšnost odvykacího pokusu,“ zmínil.
Když chce kuřák odvykat svépomocí a bez podpory odborníka, měl by si podle Kulhánka stanovit takzvaný den D, od nějž chce začít.
„Zbavit se všech starých cigaret nebo nikotinových výrobků, připravit se na rizikové situace a spouštěče, které vedou k chuti na cigaretu. Mít pro tyto situace připravena náhražková řešení – a pro případ silných abstinenčních příznaků buď užívat speciální léky na odvykání kouření nebo přípravky náhradního nikotinu z lékárny: žvýkačky, sprej nebo náplasti,“ poradil.
Abstinenční příznaky: kdy nastávají a jak se projevují?
Pokud se člověk rozhodne se svou závislostí skončit, musí počítat i s abstinenčními příznaky. Ty nejintenzivnější se podle Kulhánka projevují první tři dny od poslední cigarety.
Z těch nejvýraznějších se jedná o:
- chuť kouřit
- podrážděnost
- zhoršené soustředění
- výkyvy nálad
- mírné poruchy spánku
- zvýšená chuť k jídlu
„Chuť kouřit se dostavuje už po dvou hodinách od poslední cigarety. Hladina nikotinu v oběhu po této době klesne pod 50 procent. Po prvních dvou týdnech odvykání je odvykající kuřák schopen stabilněji fungovat, fyzické abstinenční příznaky jsou mírnější. Chuť na cigaretu v různých intenzitách přetrvává v průběhu prvního měsíce nekouření,“ vysvětlil adiktolog.
Pozitivní dopady abstinence
Ačkoliv jsou abstinenční příznaky nepříjemné, pozitivní dopad nekouření se začne projevovat již po 24 hodinách, konkrétně na srdci a cévách. „Klesá například riziko infarktu. V období dvou až čtyř týdnů nekouření ustupují fyzické abstinenční příznaky, přetrvává částečně chuť na cigaretu, ale kuřák je již schopen běžně fungovat. Zlepšuje se dýchání a mírně také fyzická kondice,“ líčil Kulhánek.
Po třech měsících nekouření je patrné zlepšení dýchání. „Zlepšuje se také cirkulace krve, spánek a stabilizuje se metabolismus. Po roce bývá znatelné zlepšení imunity. Každý den bez cigarety je pro tělo obrovským zdravotním přínosem. Rozhodnutí přestat kouřit je tím nejlepším, co mohou kuřáci udělat pro své zdraví,“ zdůraznil odborník.
S ohledem na délku života Jacksonová a její kolegové v poslední publikované práci uvedli, že člověk, který kouří 10 cigaret denně a přestane kouřit 1. ledna, může do 8. ledna zabránit ztrátě celého dne života. Do 20. února by mohl zabránit ztrátě celého týdne života a do 5. srpna celého měsíce. Do konce roku by tak mohl zabránit ztrátě 50 dnů života.
Stejně jako Kulhánek razí odborníci z Velké Británie nejzákladnější myšlenku: „Přestat kouřit je bezpochyby to nejlepší, co můžete pro své zdraví udělat. A čím dříve přestanete kouřit, tím déle budete žít.“
Náhražky a další „pomocníci“
Zmiňované abstinenční příznaky lze potlačovat pomocí přípravků náhradní nikotinové terapie jako jsou žvýkačky, sprej nebo pastilky. „Ohledně dávkování se kuřák může poradit v lékárně. Léky, jakým je například cytisin, mohou pomoci zejména u silnější fyzické závislosti na nikotinu,“ vysvětlil Kulhánek.
„Částečně blokují nikotinové receptory v mozku, čímž zabraňují příjemnému pocitu po cigaretě. Přípravky náhradního nikotinu jako žvýkačky nebo náplasti zase do mozku dopravují určitou dávku nikotinu, čímž se předchází rozvoji abstinenčních příznaků,“ sdělil odborník.
Ideální je dle něj kombinace přípravků na odvykání kouření společně se změnou rituálů a kuřáckých situací, případně vyhledání odborné pomoci, jakou jsou ambulance Center pro závislé na tabáku, telefonická Národní linka pro odvykání nebo specializované mobilní aplikace jako například ta od českých autorů Adiquit.
Je přechod z klasických cigaret na elektronické ideální?
Někteří kuřáci se snaží svou závislost řešit postupně a například přejdou z klasických cigaret na elektronické: ať už se jedná o zahřívaný tabák či takzvané vapky.
„Odvykání s elektronickými cigaretami nebo jinými produkty je pro mnoho kuřáků poměrně náročné. Kuřák je stále vystavován spouštěčům chuti: inhalování aerosolu, potahování ze zařízení. Pro laika také není příliš jednoduché stanovit si adekvátní denní hladinu přijatého nikotinu a schéma postupného snižování,“ komentoval to Kulhánek.
Inhalování aerosolu z elektronických cigaret může znamenat nižší zdravotní riziko oproti kouření klasických cigaret, má však své ale“. „V praxi se setkáváme s kuřáky, kteří po přechodu na e-cigarety nebo zahřívaný tabák užívají tyto produkty mnohem více a přijímají mnohem vyšší hladiny nikotinu,“ dodal adiktolog.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Poslední cigareta v životě. Ukrajinský dron nechal zraněného Rusa dokouřit, pak shodil bombu
