Rusko zařadilo Maďarsko na listinu nepřátelských zemí. Informují o tom zahraniční média s odkazem na prohlášení ruského velvyslance v zemi Jevgenije Stanislavova pro agenturu RIA Novosti. Jedná se o poněkud překvapivý krok, neboť vláda dlouholetého premiéra Viktora Orbána byla vůči Rusku v souvislosti s invazí na Ukrajinu vstřícnější než jiné státy Evropské unie.
„Maďarsko se přihlásilo ke všem protiruským sankčním balíčkům Bruselu,“ řekl Stanislavov pro ruskou agenturu RIA Novosti. Ambasador v Maďarsku dodal, že Rusko tak „bylo nuceno jednat“ a zařadilo zemi na seznam nepřátelských států.
Dopsání na listinu se Maďarsku nevyhlo i přes Orbánův zdrženlivý postoj k Ukrajině. Budapešť sice Kyjev podporuje dodáváním humanitárního materiálu, ale dlouholetý maďarský premiér odmítal, aby jeho země vyvážela na Ukrajinu i vojenskou techniku. Napsal to například web Urdupoint.
Tento postoj ostatně zmínil i Stanislavov, který jej označil za „pragmatický“, o čemž informoval web The New Voice of Ukraine. Kupodivu poznamenal, že Orbánovo Maďarsko „neustoupí z nastolené cesty a tlaku Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie“. Zařazení na listinu nepřátel se však Budapešť ani tak nevyhla. Stanislavov totiž Orbánovi vyčetl, že se Maďarsko i přes tuto unikátní pozici postavilo za evropské sankce namířené proti Moskvě.
ČTĚTE TAKÉ: Záběry z bojů: Ukrajinská houfnice v akci a totální demolice ruského vojenského skladu
Ještě před rokem si přitom ruský velvyslanec pochvaloval spolupráci s Orbánem a jeho kabinetem. „Maďarská vláda úspěšně ustála do očí bijící tlak Washingtonu, Bruselu a dalších evropských mocností připojit se k sankčnímu táboru EU, který hlásá naprosté odmítnutí ruských energetických zdrojů,“ komentoval loni v červnu Stanislavov maďarskou pozici.
„Premianty“ seznamu jsou Česká republika i USA
Zmiňovaný seznam nepřátelských zemí Rusko zveřejnilo již před časem, konkrétně v dubnu 2021. Nachází se na něm všechny země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Dále jsou zde například Spojené státy americké, Velká Británie, Japonsko a přibližně dvě desítky dalších států. Mezi ně patří také třeba Austrálie, Jižní Korea či některé státy v Karibiku.
Zajímavostí je, že prvními dvěma státy na seznamu, když jej Moskva v roce 2021 zveřejnila, byla právě Česká republika doplněná ještě o USA. Důvodem bylo vyvrcholení kauzy Vrbětice, kdy česká Bezpečnostní informační služba (BIS) přišla s informací, že za explozí muničních skladů v moravských Vrběticích v roce 2014 stáli agenti ruské tajné služby GRU. Tehdejší vláda dnes už expremiéra Andreje Babiše (ANO) následně reagovala vypovězením několika diplomatů ruské ambasády v Praze.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
Na listinu se dostaly země, které jasně podporují protiruské sankce uvalené po zahájení invaze na Ukrajinu. Ta započala v únoru loňského roku. Původně Moskva v čele s prezidentem Vladimirem Putinem očekávala brzké dobytí Kyjeva a vítězství nad ukrajinskými silami. Ukrajinci však předvedli mimořádně tuhý odpor a podařilo se jim Rusy na mnoha místech, včetně Kyjeva, odrazit.
Aktuálně trvá válka již přes rok. Nejtěžší boje se odehrávají na východní části Ukrajiny na Donbasu, konkrétně v okolí města Bachmut. Ukrajinci oblast stále drží navzdory ruské přesile a takřka neustálým úderům dělostřelectva či útokům pozemních sil Rusů.
