Pokud by se všichni Katařané rozmístili v jednu chvíli na sedačky osmi stadionů pro probíhající fotbalové mistrovství světa, zbylo by ještě 50 tisíc volných míst. To vypovídá o tom, jak malá země vlastně tuto obrovskou akci uspořádala. Čelila a čelí kvůli tomu kritice, nicméně nelze jí upřít důležitou věc – myslela na to, co bude s honosnými arénami po šampionátu. Alespoň v tomto ohledu tak udržitelnost MS nedostala na frak, jak to v případě velkých sportovních akcí bývá.
Všechny stadiony hostící šampionát získávají komplimenty. Voní novotou, představují fascinující architektonické skvosty. Sedm z osmi arén začalo růst uprostřed pouště až poté, co Katar získal pořadatelství, Chalífův mezinárodní stadion byl kompletně zrenovován. Do toho bylo potřeba vybudovat neexistující infrastrukturu. I proto se cena mistrovství světa vyšplhala na 220 miliard dolarů, tedy v přepočtu 5,5 bilionu korun. Předchozí MS v Rusku stálo 19krát méně.
Pro lepší představu, na čtyřtýdenní akci čítající 64 zápasů padl zhruba trojnásobek státního rozpočtu České republiky na rok 2022.
MS ve fotbale 2022
Fotbalový svátek v Kataru je drahý i jiným způsobem. Lidskoprávní organizace uvádějí, že od přidělení MS malému emirátu zemřelo v zemi minimálně 6 500 dělníků.
Jejich rodiny to těžko může utěšit, ale když už si šampionát vyžádal takovouto cenu, aspoň organizátoři mysleli na to, aby se z luxusních klimatizovaných stadionů po konci turnaje nezačaly pozvolna stávat trosky.
Takový osud se přitom nabízí, protože Katar není zemí s velkou fotbalovou tradicí. Navíc celkově ve státečku žije 2,9 milionu lidí, přičemž Katařanů je pouze 360 000. Součet kapacit všech stadionů? 420 000. A není divu, že návštěvnost zápasů katarské nejvyšší fotbalové soutěže se počítá ve stovkách.
Místní si ani nedělali iluze, že by všechny „stánky“ s kapacitou 40 000 a více po šampionátu zničehonic praskaly ve všech. Proto mysleli inovativně a udržitelně.
Hotely i domov pro univerzitní studenty
Například pestrobarevný Stadion 974 vybudovali s tím, že ještě v průběhu šampionátu započne jeho kompletní demontáž. Derniéru zažil při osmifinále mezi Brazílií a Jižní Koreou, pak se postupně začal ztrácet před očima. Název reflektuje fakt, že historicky první zcela demontovatelná aréna byla složená z 974 přepravních kontejnerů. Ty mají zamířit do světa a posloužit k vybudování jiných stadionů a sportovních zařízení.
Největší aréna šampionátu – Lusail Stadium, který bude dějištěm finále – sice nezmizí z povrchu zemského, ale zažije dramatickou proměnu. Žádný oficiální zápas se nicméně v kolosu pro 80 000 lidí už neodehraje. Ve „zlaté míse“ vzniknou obchody, kavárny, pravděpodobně i škola a klinika. V horních patrech budou v budoucnu byty. Zkrátka jedno monstrózní komunitní centrum.
Podobný osud čeká i na 60tisícový Al Bayt s designem stanu. Ten bude z hlediska výšky „seříznut“ a poté se z něj stane pětihvězdičkový hotel, nákupní centrum a středisko sportovní medicíny.
Tonight, one more time in the world's most spectacular bedouin tent 🤩 🏟️ #FIFAWorldCup | #Qatar2022 pic.twitter.com/5j2hn2pSJ9
— FIFA World Cup (@FIFAWorldCup) December 14, 2022
Aréna Education City bude nadále využívána pro potřeby sportu. Kapacita ale bude zredukována ze 40 000 míst na 20 000 a tisíce vysokoškolských studentů budou mít nové honosné zázemí.
„Operaci“ podstoupí i stadion Al Thumana, ze kterého bude odstraněna polovina sedaček a návštěvníci na tomto místě v dalších letech naleznou hotel i sportovní kliniku.
Rovněž kapacita stavby Al Janoub bude po šampionátu poloviční, ale dál poskytne služby především fotbalu. Stane se domácím hřištěm týmu Al Wakrah z katarské nejvyšší soutěže. Celkem se Katar zavázal odmontovat 170 000 míst k sezení, které poskytne rozvojovým zemím zejména v Africe.
Na fotbalovém MS zemřel další novinář. Náhlá smrt, zní z Kataru. Bratr prvního zesnulého zuří
V Kataru přišel o život již druhý novinář zabývající se zpravodajským pokrytím MS ve fotbale. Fotoreportér Khaled Al-Misslam zemřel o víkendu, a to pouhý den po smrti amerického žurnalisty Granta Wahla. Příčina skonu? Podle tamních médií se jednalo o náhlou smrt.
Pouze Ahmad bin Ali a Chalífův mezinárodní stadion zůstanou netknuté. Na první se nastěhuje klub Al Raján, druhý bude využívat katarská reprezentace.
Země v Perském zálivu evidentně nechtěla skončit jako jiné státy, které si v novém tisíciletí splnily sen a uspořádaly monstrózní sportovní akci. Ale už tolik nemyslely na to, co bude, až se rozdají poslední trofeje, medaile a humbuk opadne.
Betonové ruiny zarůstající plevelem i stromy jsou k vidění například v Řecku, do kterého – konkrétně do Athén – v roce 2004 zavítala letní olympiáda. Ve své době to byly historicky nejdražší hry, které později dopomohly k rozsáhlé finanční krizi.
Účty daňových poplatníků krvácely také v Jihoafrické republice. Pro fotbalové mistrovství světa v roce 2010 vyrostla řada zcela nových nádherných stadionů, které ale jen těžko hledají po turnaji využití. S Jihoafričany si notují kupodivu i Brazilci. Domov mnoha fotbalových superhvězd hostil šampionát před osmi lety a i tam vznikly arény, které jsou dnes jen pro duchy. Nynější bídnou poptávku zcela převyšují rovněž monstrózní fotbalová sídla vybudovaná pro minulý mundial v Rusku.
