osvobození Prahy

Násilnosti vojáků Rudé armády na ženách z května 1945 jsou pořád téměř tabu. I když se jich na území dnešní České republiky odehrálo bezpočet, historici se tématu spíš vyhýbají a rodiny obětí o něm nerady mluví. „Ruští vojáci hromadně znásilnili moji babičku Hedviku, která způsobeným zraněním podlehla. Táta se mi ale s jejím příběhem svěřil teprve nedávno,“ vypráví pro CNN Prima NEWS dvaapadesátiletý učitel Milan Krupa. Následující reportáž připomíná pět událostí spojených s násilnostmi rudoarmějců vůči ženám.

K poslední velké bitvě druhé světové války v Evropě došlo mezi 8. a 12. květnem 1945 v prostoru mezi Příbramí a Milínem u Slivic. Ještě čtyři dny po podpisu bezpodmínečné kapitulace se zde jednotky SS a německého wehrmachtu bránily partyzánům, oddílům místních Revolučních gard a postupující Rudé armádě.

Váleční fotografové na všech stranách konfliktu pořídili desetitisíce fotografií z bojů i devastovaného zázemí. Konec války oslavovali všichni lidé, ne všichni vojáci ale složili hned zbraně.

Osmý květen máme v našich kalendářích označený jako „Den vítězství“. Ve střední a západní Evropě je tento den v současnosti spojen s oslavami konce druhé světové války. Vždycky to ale tak nebylo. Je to jen další státní svátek a den, kdy nemusíme do práce, nebo něco víc?

Poslední dny druhé světové války již ukázaly, že studená válka mezi mocnostmi už začala. Doplatilo na to Československo.

Sporů kolem sochy maršála Koněva se chopil jak mainstreamový, tak dezinformační tisk. Oč ve sporu vlastně jde?