Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v horizontu týdnů rozhodne, zda bude obhajovat svůj mandát. Oznámila to na pondělní prezidentské debatě s českou hlavou státu Petrem Pavlem v Bratislavě. Funkční období jí končí již v příštím roce. Jaké by měla šance na znovuzvolení?
Čaputová na úvod prezidentské debaty Denníku N řekla, že se s otázkou opětovné kandidatury „budí a chodí spát“. Její předchůdce Andrej Kiska po pětiletém volebním období již o druhý mandát neusiloval, tudíž „precedens“ zde již je. „Když se člověk mandát snaží vykonávat v co nejlepším nasazení a úmyslu a vkládá do toho ze sebe všechno, tak to není málo,“ řekla Čaputová s tím, že zároveň „hodit to celé za hlavu také není dobrý přístup“.
Slovenská prezidentka doplnila, že má s rozhodnutím ještě čas. Volby jsou na programu na jaře příštího roku. Na doplňují dotaz, zda má konkrétní termín, do kdy se chce vyjádřit, odpověděla, že ano. „Ten termín se blíží, protože si nemyslím, že je potřeba dlouho otálet. Je to v horizontu týdnů,“ řekla Čaputová a sklidila potlesk publika.
OBRAZEM: Pavel jako rocková hvězda. Slováci prezidenta vítali, chtěli se s ním fotit
Nový prezident Petr Pavel má za sebou první zahraniční návštěvu, která vedla, jak velí tradice, na sousední Slovensko. Setkal se zde s místní hlavou státu Zuzanou Čaputovou, vzdal úctu na několika pietních místech, ale zastavil se i na kus řeči s běžnými lidmi. Ti jej často žádali i o společnou fotku, čemuž Pavel vyhověl. Podívejte se, jak probíhala Pavlova první cesta do ciziny.
Hlava státu našich východních sousedů je sice v Česku mimořádně populární, na Slovensku má řadu kritiků. Často na ni útočí například expremiér a lídr krajně pravicové opoziční strany Směr-SD Robert Fico, leckdy se k atakům přidává i třeba předseda hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, který v minulosti rovněž zastával post předsedy vlády.
ČTĚTE TAKÉ: Demonstranti z Václaváku chtějí bořit, říká Pavel. Zdůraznil vliv ruské propagandy
Podle dosavadních průzkumů má Čaputová solidní šance. Ten poslední od agentury Focus pro TV Markíza uvádí, že by ji za prezidentku volilo 18,3 procenta Slováků.
Na první pohled se to nemusí zdát tolik, jde však o více než trojnásobný výsledek, než který má druhý člověk v pořadí. Tím je se šesti procenty expremiér Robert Fico, na třetí pozici s 5,4 procenta preferencí je pak další bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který se před časem od Ficova směru odštěpil a s dalšími stranickými rebely založil novou stranu Hlas-SD.
Na čtvrtém místě s 2,5 procenta se v průzkumu umístil exministr spravedlnosti a bývalý předseda Nejvyššího soudu SR Štefan Harabin. Ten nedávno zaujal svojí rétorikou vůči českému prezidentovi Petru Pavlovi, kterého označil za „zrádce“, a tvrdil, že „v Česku nastává vojenská diktatura“.
Slovenský expremiér Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Tomáš Kačmár
Slovenský expremiér Peter Pellegrini Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Peter Pellegrini Zdroj: Wikimedia Commons
Bývalý slovenský ministr spravedlnosti Štefan Harabin (vpravo s mikrofonem) je jedna z tváří proruských demonstrantů v zemi. Je znám svými kontroverzními názory. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bývalý šéf Nejvyššího soudu Štefan Harabin si v budově soudu odmítl nasadit roušku. Zdroj: Profimedia.cz
Ivan Korčok Zdroj: AP
Robert Mistrík Zdroj: profimedia.cz
Robert Mistrík se Zuzanou Čaputovou Zdroj: profimedia.cz
Slovenský expremiér Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Tomáš Kačmár
Slovenský expremiér Peter Pellegrini Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Peter Pellegrini Zdroj: Wikimedia Commons
Bývalý slovenský ministr spravedlnosti Štefan Harabin (vpravo s mikrofonem) je jedna z tváří proruských demonstrantů v zemi. Je znám svými kontroverzními názory. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bývalý šéf Nejvyššího soudu Štefan Harabin si v budově soudu odmítl nasadit roušku. Zdroj: Profimedia.cz
Ivan Korčok Zdroj: AP
Robert Mistrík Zdroj: profimedia.cz
Robert Mistrík se Zuzanou Čaputovou Zdroj: profimedia.cz
Fico a Harabin se již v minulosti o post prezidenta neúspěšně pokoušeli. Další jména v průzkumu mají podle výzkumníků podporu mezi 1 až 1,5 procenta hlasů. V této rozdrobené nabídce nalezneme například lídra krajně pravicové strany LSNS Mariána Kotlebu, podobně názorově orientovaného europoslance Milana Uhríka z hnutí Republika, generálního prokurátora Maroše Žilinku, další bývalé premiéry v osobách Mikuláše Dzurindy a Ivety Radičové, předchůdce Čaputové Andreje Kisku nebo eurokomisaře Maroše Šefčoviče.
Velmi zaujme, že hned třetina dotázaných uvedla, že neví, koho volit. Téměř 20 procent pro změnu zmínilo úplně jiného kandidáta.
Čaputová jako nejméně neoblíbená
Agentura Ipsos přinesla rovněž průzkum, který favorizuje Zuzanu Čaputovou. Hned 30 procent dotázaných by ji „určitě volilo“ a dalších 18 procent by ji zvažovalo společně s jinými kandidáty. Naopak do kategorie „nikdy bych ji nevolil“ se přihlásilo 43 procent dotázaných, což však mezi nabízenými kandidáty bylo nejméně.
Za Čaputovou se v podpoře umístil donedávna šéf slovenské diplomacie a bývalý slovenský velvyslanec v USA Ivan Korčok a hned za ním někdejší ambasador Slovenska v České republice Peter Weiss.
Následují již zmiňovaní Žilinka s Harabinem a poté je ve výčtu i vědec Róbert Mistrík. Ten mimochodem kandidoval již v roce 2019, ale krátce před volbami odstoupil ve prospěch právě Zuzany Čaputové, aby netříštil hlasy podobně smýšlejících voličů. V seznamu se ještě umístil kontroverzní a nedávno odsouzený exposlanec Marián Kotleba.
Čaputová má za sebou skoro čtyři roky ve funkci a prezidentské volby se tak kvapem blíží. V těch posledních v roce 2019 Čaputová doslova dominovala, když v prvním kole získala přes 40 procent hlasů a byla jasným favoritem do druhého kola. Výrazně jí pomohlo i výše jmenované odstoupení Mistríka.
Ve druhém kole se tehdy utkala s nominantem Ficova Směru Marošem Šefčovičem, kterého porazila po zisku zhruba 58 procent hlasů.
