Ozbrojená mise NATO na Ukrajinu? To je cesta ke třetí světové válce, míní Šándor

Provést ozbrojenou misi v rámci Severoatlantické aliance (NATO) je cesta ke třetí světové válce. Ve speciálním vysílání 100 dnů vlády Petra Fialy na CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní expert Andor Šándor. Osobně je podle svých slov pro, aby Ukrajina od států NATO dostávala zásilky zbraní, ale spojenecká mise podle něj není dobrý nápad. Za misi NATO na Ukrajinu by se naopak přimlouval bývalý generální konzul v ruském Petrohradu Vladimír Votápek.

„Situace je vyostřená tak, že bych se přimlouval, abychom nějakou možnost zásahu na Ukrajinu našli,“ řekl k otázce vyslání ozbrojené mise v rámci NATO na Ukrajinu Votápek. Připustil přitom, že taková mise proti Rusku by mohla být riskantní. „Chápu, že česká armáda nemůže být rozhodující silou v takové misi, ale pojďme hledat nějaké kreativní způsoby, jak Ukrajině pomoci,“ dodal odborník.

Proti speciální misi na Ukrajinu se ovšem staví bezpečnostní expert Andor Šándor. „Jsem pro, abychom Ukrajině pomohli vojensky, tedy posílali zbraně. Ale jinak je to cesta ke třetí světové válce. Já bych skutečně nechtěl, aby ten konflikt přerostl ve velký problém,“ reagoval Šándor s poznámkou, že Rusko vstoupilo do konfliktu velmi tvrdě.

Votápek si podle svých slov nemyslí, že by Rusové měli v plánu použít jaderné zbraně. Aspoň v případě, že by zmiňovaná mise NATO působila pouze na Ukrajině a nedostala by se na území Ruské federace. „Ani já bych nechtěl třetí světovou válku nebo obnovení SSSR, ale právě proto musíme Ukrajině pomoci,“ dodal Votápek.

Skepticky se pak k misi NATO aktuálně staví poslanec koaliční TOP 09 Ondřej Kolář. „NATO je obranný pakt. Strašně moc rád bych byl, aby se mírová mise na Ukrajinu mohla uskutečnit, ale nejprve je potřeba zjednat mír,“ řekl ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS Kolář.

Se svým poslaneckým kolegou souhlasil i Jaroslav Foldyna (SPD). Ten navíc uvedl, že by současný střet Ruska s Ukrajinou mohl přerůst v ještě větší konflikt.

Svoboda: Mírová mise NATO není reálná

V další části středečního speciálu promluvil například exministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten uvedl, že provést mírovou misi na Ukrajinu pod hlavičkou NATO, po čemž volá předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski, není realizovatelné. „Navrhuje něco, co není reálné. Jestli chceme řešit situaci teď, nemůžeme překopávat smlouvy,“ zmínil bývalý šéf tuzemské diplomacie.

Stejně tak se taková mise nemůže uskutečnit ani pod hlavičkou Organizace spojených národů (OSN). „Co lze, je koalice ochotných,“ dodal Svoboda. To by znamenalo, že se skupina států rozhodne na Ukrajinu vstoupit s tím, že zde bude dbát na dodržování míru. Problém ale Svoboda vidí ve skutečnosti, že by neměla mandát od žádné organizace.

Ruský prezident Vladimir Putin ale podle expremiéra Mirka Topolánka porušil řadu smluv a dohod, tudíž jde o jinou situaci. Doslova řekl, že „mezinárodní právo je v tuto chvíli mrtvé“. Dokazoval to i na příkladu OSN. „Mluvit o mezinárodním právu je hezké, ale OSN ukázala, že je nefunkční, pokud má Rusko právo veta,“ zmínil Topolánek.

Ani on však není příznivcem plánu, se kterým přišel Kaczyński. „Ten nápad je pološílený a nebezpečný,“ doplnil expremiér. Zároveň se mu nelíbí myšlenka, aby Ukrajina uzavřela s Ruskem mír za každou cenu. Doslova řekl, že špatný mír, který by se rovnal porážce Ukrajiny, je horší, než dobře vedená válka.

Tagy:

Hlavní zprávy

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce
Rusko

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

Zatímco dopady západních sankcí jsou často zpochybňovány, o důsledcích vyhlášené mobilizace nemá ruský ekonom Vladislav Inozemcev pochyby. Ekonomika kvůli rozhodnutí Vladimira Putina přijde podle experta o tři až čtyři miliony zaměstnanců. Devastující budou následky mobilizace především v chudších oblastech, protože peníze původně směřované do investic odkloní vláda na frontu. Do zimy by se tak mohla ruská ekonomika podle Inozemceva zcela zhroutit.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
17:03

Německo nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování na Ukrajině

16:39

Evropská komise chce novou sadou sankcí mimo jiné položit právní základ pro zastropování ceny ruské ropy

16:15

Region, přes který prchají Rusové před mobilizací, omezil vjezd vozidel

15:47

Drahý Vladimire, připojte nás k Rusku, požádali vůdci okupovaných oblastí Ukrajiny

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Italové splnili přání Orbánovi, Kreml cítí šanci. Zablokuje Meloniová ruské sankce?

Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

PŘEHLEDNĚ: V kanceláři 18 °C, u pokladny o dva méně. Jakou teplotu můžete mít v práci vy?

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Reprezentační kouč Šilhavý má důvěru šéfa českého fotbalu. A co vaši? Hlasujte v anketě

Reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý má i po sestupu do divize B Ligy národů důvěru předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Petra Fouska, který věří, že si Češi brzy vybojují zpět účast v elitní skupině. Potěšilo ho, že národní tým ve společnosti tří účastníků mistrovství světa ukázal konkurenceschopnost, vyloženě ho zklamal pouze domácí sobotní debakl 0:4 s Portugalskem.

Tvrdá slova slovenského premiéra k hraničním kontrolám: Česko selhalo, takto se to nedělá

Aktualizováno

Slovenský premiér Eduard Heger ve středu kritizoval Českou republiku za její rozhodnutí obnovit v souvislosti s rostoucí migrací hraniční kontroly se Slovenskem. Naznačil, že problém je v zajištění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu osob v Maďarsku. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec chce jednat se sousedními zeměmi; pro případ nedohody na opatřeních Slovensko podle něj zavede kontroly na hranicích s Maďarskem. Český ministr vnitra Vít Rakušan krok Česka hájí s tím, že situace na hranicích se Slovenskem začala být v posledních dnech neúnosná.

Vůdci okupovaných oblastí: Drahý Vladimire, připojte nás. Podnikneme kroky, sdělil Kreml

Aktualizováno

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom ve středu agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin ve středu za tímto účelem odjel do Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Nord Stream byl poškozen úmyslně, prohlásila švédská premiérka. O útok na zemi nejde

Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. Prohlásila to v úterý švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Podle agentury Reuters také ujistila, že nejde o útok na Švédsko. O akt sabotáže šlo pravděpodobně i podle švédské ministryně zahraničí Ann Lindové.

Domácí zpravodajství

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?