Příběh lanovky
Desítky let jezdila lanovka na Ještědu bez automatické brzdy, kterou pro ni projektanti navrhli. Někdo ji ještě za socialismu odmontoval. Podle historika libereckého muzea Ivana Rouse, který se o tom rozpovídal pro CNN Prima NEWS, přitom mohla před dvěma lety zabránit tragédii, při které zahynul průvodčí.
„Kdyby bylo všechno, jak to projektanti vyprojektovali, tak by se automaticky aktivovala brzda a maximálně by lanovka sjela do dolní stanice,“ řekl reportérovi CNN Prima NEWS Ivan Rous, který se historii lanové dráhy věnuje už řadu let.
ČTĚTE TAKÉ: Případ týrané dívky z Klatovska řeší soud: Nese si následky, míní znalci. Otci hrozí osm let
Kabina, která spadla, pochází ze sedmdesátých let. Po zásadní rekonstrukci lanovky nahradila původní a s ní se změnil i celý systém. V každém směru vedla dvě lana, jedno slabší kabinu táhlo, po druhém silnějším jela jako po kolejnici.
Ale 31. října 2021 se tažné lano přetrhlo. Obě kabiny lanovky, které v tu chvíli jely po trase, se okamžitě daly do nekontrolovaného rychlého pohybu směrem dolů. Jedinou šanci na záchranu skýtalo madlo ruční brzdy pod stropem. Průvodčí, který dolů vezl třináct lidí, za něj dokázal zatáhnout a zachránil jim životy, jeho mladší kolega, který jel nahoru sám, to v rozkymácené kabině nezvládl. Po pádu z výšky více než třiceti metrů zahynul v jejích troskách.
Podle historika Rouse v tu chvíli zásadně chyběla automatická brzda. „Hned, jak vyšly najevo podrobnosti, tak mě napadlo, že přeci nikdo nemohl vyprojektovat lanovku s tím, že bezpečnost všech cestujících bude záviset pouze na lidském faktoru, na tom, jestli zrovna zvládne, nebo nezvládne na madlo dosáhnout. Začal jsem pátrat v archivních materiálech, které máme v muzeu, a zjistil jsem, že v projektu z roku 1972 automatická brzda byla,“ uvedl.
Měla fungovat takovým způsobem, že tažné lano bylo z obou stran napojeno na koncovku, která pracovala jako hydraulický válec. „Jakmile v ní kleslo napětí, tak se automaticky spustil elektromagnetický okruh a aktivovala se brzda stejným způsobem, jako když někdo zatáhl za madlo,“ popsal Rous dvojí systém jištění pro případ přetržení tažného lana.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pomsta za bratra: Šílený střelec Musela popravil manažery v továrně. Pak všechny šokoval dál
Existenci automatické brzdy po rekonstrukci lanovky potvrzuje i někdejší přednosta lanové dráhy Pavel Vursta, který nastoupil do funkce na počátku devadesátých let. „Když jsem lanovku přebíral od mého předchůdce, tak mi říkal, že se to tam aktivovalo, protože to snad v projektu bylo, ale došli k závěru, že je to nefunkční, dokonce snad nějak nebezpečné, ale do detailů jsme nešli,“ zavzpomínal.
Údajná nefunkčnost automatické brzdy byla zřejmě důvodem, proč už v roce 1984 zmizela z revizního protokolu položka kontroly součástek automatické brzdy. Namísto toho, aby se někdo zamyslel, co je špatně a co udělat proto, aby brzda řádně fungovala, byla odmontována.
„Nejméně od roku 1984 až do tragické nehody byla lanovka provozovaná bez automatické brzdy. Papírově bylo všechno v pořádku, protože na to dal někdo štempl,“ zdůraznil historik Severočeského muzea.
Dva roky po tragédii označili kriminalisté čtyři konkrétní viníky pádu kabiny a obvinili i provozovatele lanovky – České dráhy. „Lanová dráha byla provozována v rozporu s technickými předpisy,“ konstatoval stručně policejní mluvčí Vojtěch Robovský. Do detailů jít nechtěl s odkazem na pokračující vyšetřování. Není tedy jasné, jestli měli kriminalisté na mysli právě chybějící automatickou brzdu. Stejně tak stále chybí odpověď na zásadní otázku: Proč se přetrhlo tažné lano?
