Rekordní ceny
Ceny v Česku rostou nejrychlejším tepem za posledních třináct let. Od roku 2000 se však zboží a služby zdražily v průměru o 60 procent. Kupní síla jedné tisícikoruny se tak za 20 let propadla bezmála o dvě pětiny.
Představte si, že jste si v roce 2000 vložili do kasičky pět dvousetkorunových bankovek. Celkem jste si dali stranou tisíc korun. Po 21 letech byste kasičku otevřeli a tam by vám dvě bankovky s portrétem Jana Amose Komenského chyběly. Přesně takhle s úsporami Čechů za poslední dvě dekády zatočila inflace.
Jak se změnily ceny zboží a služeb v Česku od roku 2000 (v %)
| Položka | Procentní změna cen |
|---|---|
| Alkohol a tabák | +132,4 |
| Zdraví | +129,9 |
| Bydlení, voda, energie | +117,2 |
| Stravování a ubytování | +99,7 |
| Vzdělávání | +62,2 |
| Potraviny | +56,7 |
| Rekreace a kultura | +21,8 |
| Doprava | +18,1 |
| Vybavení domácnosti | -2,9 |
| Pošta a telekomunikace | -10,2 |
| Oděvy a obuv | -20,1 |
| Úhrnem cenová hladina | +60,4 |
Zdroj: Český statistický úřad, výpočet redakce
Co na začátku milénia stálo tisíc korun, nyní stojí 1 600. Ceny se totiž zvedly přibližně o 60 %, kupní síla jedné tisícikoruny se tedy smrskla asi na 624 korun. „Vypadá to hrozivě, ale v kontextu hospodářsky vyspělých zemí to není tak špatný výsledek. Na inflaci navíc nemůžeme pohlížet tímto způsobem, protože za uvedenou dobu se rovněž výrazně zvětšil počet tisícikorun, které si přineseme ve výplatě domů,“ uvedla pro CNN Prima NEWS ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija.
Kupní síla mezd více než dvojnásobná
A je to skutečně tak. Zatímco průměrná mzda v roce 2000 činila 13 219 korun hrubého měsíčně, ve třetím čtvrtletí loňského roku to bylo již téměř 37,5 tisíce korun. Zatímco ceny stouply o 60 %, příjmy Čechů o necelých 184 %. Kupní síla mezd se tedy za posledních dvacet let více než zdvojnásobila.
Jak inflace snížila kupní sílu tisícikoruny v čase. Dnes si za jednoho Palackého koupíme skoro o dvě pětiny méně zboží než v roce 2000. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přesto nelze říci, že by zdražování dopadalo na všechny stejně. „To je obecná vlastnost inflace. Ceny se zkrátka nevyvíjejí u všech druhů zboží a služeb stejně. Něco zdražuje rychleji, něco pomaleji, něco dokonce zlevňuje,“ vysvětlila ekonomka.
Má pravdu. Od roku 2000 u nás nejvíce zdražily alkoholické nápoje a tabák, a to o více než 132 %. Následuje zboží a služby související se zdravím (téměř 130 %) a bydlení, voda, energie (117,2 %). K nejmenšímu nárůstu cen došlo u dopravy, a to jen o necelou pětinu. Zlevnily naopak oděvy a obuv, pošta a telekomunikace a vybavení domácnosti. Srovnatelně s celkovým růstem cen v ekonomice zdražovaly položky v oblasti vzdělávání (o 62,2 %).
Nejcitelnější je zdražení bydlení
Jak inflace na koho dopadá, záleží na zastoupení jednotlivých položek ve spotřebním koši. Nejcitelnější jsou proto změny cen u zboží a služeb, které se týkají bydlení. „Výdaje na bydlení ukrojí necelou čtvrtinu z rodinných rozpočtů. Samozřejmě, že u nízkopříjmových domácností – zejména u seniorů – je podíl bydlení na výdajích ještě vyšší,“ dodala Veronika Hedija.
Právě to je podle ní důvod, proč mají centrální bankéři za cíl držet inflaci na přijatelně nízké úrovni. „Když máte průměrný růst cenové hladiny rozumně nízko, zpravidla i ceny jednotlivých druhů zboží a služeb jsou méně rozkolísané, než když vám inflace vyskočí třeba nad 10 %,“ vysvětlila. Jak taková rozkolísaná (ekonomové říkají nevyrovnaná) inflace vypadá, se pravděpodobně přesvědčíme letos. Podle aktuální prognózy ministerstva financí má letošní inflace vyskočit nad osm procent.
