Isabel Schnabelová z Výkonné rady Evropské centrální banky předpokládá, že ceny energií budou tlačit inflaci vzhůru po delší období. Zdroj: Profimedia.cz
Členka Výkonné rady Evropské centrální banky Isabel Schnabelová varuje, že vyšší tempo růstu cen přetrvá i v příštích letech. A to kvůli zelené transformaci a snaze Evropské unie o dosažení uhlíkové neutrality do poloviny tohoto století. Vlády se podle Schnabelové budou muset postarat o domácnosti, na něž zdražování dolehne nejvíce.
„Globální ekonomika byla v roce 2021 zasažena velkou energetickou krizí. Ceny ropy, plynu a elektřiny vyskočily poté, co se ekonomiky začaly otevírat po lockdownech, jež byly odpovědí na propuknutí koronavirové pandemie,“ uvedla ve svém komentáři na webu Evropské centrální banky členka jejího vedení Isabel Schnabelová.
Občas dobrý sluha, většinou ale zlý pán. Kdo je a odkud se bere démon zvaný inflace
Inflace v Česku je nejvyšší od roku 2008. Inflace znehodnocuje úspory a snižuje kupní sílu mezd. Rozumně vysoká inflace je pro ekonomiku zdravá. Inflace je přijatelnější než deflace, ale zase se nesmí vymknout kontrole. O inflaci koluje celá řada omylů, polopravd a mýtů, a tak je třeba uvést různá tvrzení na pravou míru. Co je její příčinou, kdy vadí a kdy naopak může prospívat?
Podle ní se ale současná energetická krize liší od těch, které svět zažíval v posledních 50 letech. Až dosud totiž ceny energií vždy po razantním vzestupu opět poměrně výrazně klesly. To se prý v současné době jeví jako málo pravděpodobné. Na vině je plánovaná zelená transformace, během níž má ekonomika Evropské unie přejít k čistým energetickým zdrojům.
Tolerovatelné riziko vyšší inflace
„Centrální banky budou muset posoudit, nakolik zelená transformace představuje riziko pro cenovou stabilitu a do jaké míry se kvůli tomu inflace bude odchylovat od cíle a zda je taková odchylka tolerovatelná s ohledem na mandát centrálních bank,“ upozornila Schnabelová.
Ta nijak nezpochybňuje cíle, které si Evropská unie v takzvaném Green Dealu ani balíčku Fit for 55 vytyčila. Cituje rovněž řadu odborníků, podle nichž by se cena emisních povolenek na evropském trhu měla trvale držet nad úrovní 66 eur za tunu. Právě to by podle ní mělo zajistit dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Aktuálně se emisní povolenky na unijním trhu obchodují lehce nad 80 eury za tunu.
Hrozí, že třetina lidí nebude mít na jídlo, tvrdí šéfka potravinářské komory
Až třetina lidí v České republice nebude mít na nákup základních potravin. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS před tím varovala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Podle ní může mít na celou situaci negativní vliv i přijetí Green Dealu. Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) k tomu řekl, že se stále jedná o návrhy, které se mohou zlepšovat a měnit.
Vyšší ceny uhlíku podle Schnabelové stimulují investice do inovací a nízkouhlíkových technologií. „Bude to ale ještě nějakou dobu trvat. V současné době jsou obnovitelné zdroje stále využívány jen málo a kapacity nejsou schopny čelit rapidně rostoucí poptávce po elektřině,“ je přesvědčena Isabel Schnabelová. Výsledkem potom je právě rostoucí cena energie, která se projevuje do vyšší inflace a zasahuje nízkopříjmové domácnosti.
Kompenzovat dopady na chudé
Jim by podle Schnabelové měly pomoci vlády jednotlivých zemí, aby zabránily negativním následkům energetické chudoby. „Kompenzační opatření jsou důležitá. Ale nesmějí být nastavena tak, aby snižovala ochotu investovat do nízkouhlíkových technologií. Bylo by obrovskou chybou, kdyby vlády tváří v tvář rostoucím cenám energií ustupovaly ze svých závazků snižovat emise skleníkových plynů,“ varuje zároveň členka Výkonné rady ECB.
Schnabelová rovněž zdůraznila roli finančního systému v zelené transformaci. „Udržitelné investice už nejsou hezkým doplňkem investičního portfolia, nýbrž jeho esenciální součástí. Mnoho institucionálních investorů se začalo zbavovat kapitálových účastí v projektech postavených na fosilních zdrojích a kapitál přesměrovalo do uhlíkově méně náročných alternativ,“ uvedla.
