INTERVIEW, Vojtěch Thon - 5.11. v 12:30
U nákazy COVID-19 funguje paměťová odpověď, mohla by se tak vytvářet kolektivní imunita. Člověk bude mít protilátky, kterými bude chráněný a infekci nebude přenášet dál. Tak budou chránění i lidé kolem něj, uvedl imunolog z výzkumného centra RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity Vojtěch Thon. Thon zmínil studii, která zkoumá, zda a jak dlouho jsou lidé svým imunitním systémem chráněni proti koronaviru.
„Postupně během roku a půl budou člověku odebírány tři vzorky. Začíná se nyní na podzim, za půl roku bude odebrán další vzorek a za další půlrok jiný. Tak zjistíme, jakým způsobem se v populaci, ale především u daného člověka může vyvíjet paměťová odpověď, která v případě COVID-19 funguje,“ popsal výzkum Vojtěch Thon v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS.
Organismus podle něj dokáže reagovat nejen na větší virovou nálož, ale v podstatě se ji snaží zvládat. „A je to jedna z možností, kdy člověk může vytvářet i silnější imunitní odpověď, a tím pádem možná i do budoucna déle trvající reakci na daný infekční virus tak, aby byl potenciálně i proti němu chráněn v případě, že se s ním setká opakovaně,“ vysvětlil.
Češi musí překonat aktuální fázi krize
V začátku studie se lidé začali pohybovat už ve druhé desítce procent pozitivních s paměťovými protilátkami. „Pokud se dostáváme už do desítek procent a to bude stále stoupat, a bohužel nám to ukazují čísla pozitivního záchytu viru, tak bude chráněn nejen člověk sám, ale tím, že nebude přenášet infekci dále, bude ochráněná celá společnost,“ zdůraznil imunolog s tím, že ve studii mohou částečně zjistit i to, jak dlouho protilátky v těle člověka vydrží.
Mohla by se tak vytvářet komunitní imunita. Podle Thona by se mohlo tedy v dobré obrátit, že se lidé setkávají s infikovanými, aniž by chtěli. Češi podle něj však musí překonat aktuální fázi krize. „To bude nějakou dobu trvat, ale do nižších čísel se dostáváme již nyní. I to je další z faktorů, který v konečném důsledku pomůže celou situaci zvládnout v pozitivním slova smyslu tak, abychom byli aktivně chráněni,“ upřesni Thon.
V současné době ale imunolog nemůže mluvit o signifikantním vzorku populace, ten totiž bude vytvořen až ve studii jako takové. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra vytvořila podmínky a prostředky k tomu, aby ve studii byly vyšetřeny desetitisíce lidí. Očekávají, že se do ní může přihlásit až 30 tisíc lidí, což už jsou podle imunologa skutečně velká čísla.
Lidé se vzácně mohou nakazit několikrát
Když u člověka nebudou zjištěny protilátky, nemusí to podle Thona navíc být tak, že není chráněný. Může mít totiž buněčnou imunitu, která ho ochrání. Poměrně vzácně se navíc lidé mohou setkávat i se znovunakažením. „Je otázka, jestli se jedná o kmen viru, který je částečně odlišný, nebo o daleko větší virovou nálož, kdy organismus, který už byl částečně chráněn, nemohl být chráněn absolutně,“ vysvětlil.
V USA nebo v Nizozemsku ale vědci zaznamenali horší průběh při opakované infekci. I k těmto případům podle imunologa může dojít. Záleží však na celkové dynamice rozvoje imunitního systému. „Ale to, že dojde k reinfekci, je spíše výjimečné ve smyslu, že by nakažený měl těžší průběh onemocnění,“ dodal Thon.
Kdyby opatření nebyla tak tvrdá, jsme na tom hůře
Podle něj v Česku aktuálně není přímo logaritmický nárůst počtu nově nakažených, křivka se oplošťuje. „Vypadá to, že opatření fungují. Kdyby nebyla tak tvrdá, jsme na tom mnohem hůře. Kdyby se zabránilo kontaktům absolutně, opatření by zabrala rychleji a lépe, ale k tomu přímo nedošlo. Určité kontakty ještě stále jsou,“ vysvětlil.
Dodal, že inkubační doba viru je pět až šest dnů, takže určité prodlení v projevení účinnosti opatření na křivce je naprosto očekávatelné, proto ho nepřekvapilo, že za středu přibylo rekordních 15 729 nově nakažených.
Podle Thona o tvrdém lockdownu musí rozhodnout vládní činitelé, ale měla by stačit doporučení lidem, aby jejich přístup podpořil minimalizaci rizika. „A to je to, co je v rámci komunikace daleko důležitější než nějaká nařízení,“ myslí si Thon. Tímto způsobem totiž fungují například severské státy, konkrétně Švédsko, kde řadu věcí dokázali zvládnout a v současné době jim nenarůstají úmrtí na nějakou vyšší mez.
Plošné testování znamená selhání trasování
Plošné testování podle imunologa vychází z toho, když se patřičným způsobem nepodařila zajistit forma trasování, že by se dohledaly kontakty. „Je to svým způsobem selhání trasování. Protože máme různá omezení už více než týden, tak by plošné testování už tolik nepřineslo,“ vysvětlil.
Zároveň zdůraznil, že je tedy lepší se v současné době orientovat na kritická místa, kde je skutečně zásadní pro jednotlivce, aby neonemocněli. „Je třeba zacílit tak, aby to bylo naprosto konkrétní a nenakazili se koronavirem ti, kteří mají například už nějakou nemoc,“ dodal imunolog Vojtěch Thon.
Rozhovor Martiny Kuzdasové s Vojtěchem Thonem si můžete poslechnout i jako podcast:
Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Castboxu a dalších platformách.
