Pan Nepodstatný nakročil mezi nesmrtelné. V Super Bowlu mu nakonec chybělo jen pár vteřin

Svět sportovních hvězd je plný přezdívek, které mají brát dech. Basketbalista Johnson tak byl pro fanoušky Magic, boxer Tyson zase Želený Mike, golfistu Woodse známe jako Tigera. Arizonský mládenec Brock Purdy oproti tomu otevíral velkou kariéru pod pseudonymem, z něhož hrůza rozhodně nešla.

Mr. Irrelevant.

Pan Nepodstatný.

Tak se totiž v NFL, nejlepší lize amerického fotbalu, říká hráčům, kteří jdou při draftu na řadu jako úplně poslední.

ČTĚTE TAKÉ: Striptýz na pódiu a jízda na bruslích. Zpěvák Usher si podmanil Super Bowl, tleskal i Musk

Purdymu se to přihodilo v roce 2022. Klub San Francisco 49ers si ho tehdy vzal jako 262. v pořadí, po něm už nešel nikdo jiný; zhaslo se a šlo se domů, na shledanou.

Dva roky poté se tomu ani nechce věřit.

Z nechtěného outsidera vyrostla opěvovaná hvězda. Jako ústřední postava senzačně dotáhnul svůj tým až do Super Bowlu, na dohled od absolutního vrcholu. Chybělo k němu vlastně jen pár vteřin. Nakonec to nedopadlo, Kansas City Chiefs Purdyho výběr v prodloužení přetlačili poměrem 25:22.

Přesto se tleskalo i jemu.

Jemu, Panu Nepodstatnému.

Jemu, o němž se ještě nedávno říkalo, že v ničem není dost dobrý.

Jemu, který si z celého týmu přijde skoro na nejmenší peníze.

Jemu, který obklopen milionáři pořád ještě žije se spolubydlícím.

Jemu, který mezi zachmuřenými kolohnáty vypadá jak usměvavý hošík z tanečních.

Jemu, bez něhož by se 49ers nikdy tak daleko nedostali.

Sláva místo vířivek

Quarterback je v americkém fotbale ta nejdůležitější pozice. Generál hřiště řídí hru, rozehrává a vymýšlí útočné akce, diriguje si spoluhráče. Jenže když Purdy přišel před dvěma roky poprvé do kabiny 49ers, byl tu na tenhle post až číslem čtyři.

Že z něj v San Franciscu bude obletovaná celebrita?

Tehdy se zdálo pravděpodobnější, že si vůbec nevybojuje pevné místo v sestavě a spíš se vrátí domů, kde bude pracovat v rodinné firmě s vířivkami.

Jenže vířivku tentokrát připomínalo i dění v sestavě 49ers: nejdřív se zranil první quarterback Trey Lance, po něm i Jimmy Garoppolo, jehož ke slávě předurčovaly nejen rychlé nohy a přesná ruka, ale i úsměv hollywoodského milovníka. Tou dobou už byl třetím na řadě Purdy, tak trenéři ukázali na něj.

Fanoušci se chytali za hlavu, spoluhráči klopili zrak, uštěpačné poznámky si prý neodpustil ani majitel klubu.

Pověstný kliďas s neotřesitelnou vírou v Boha si z toho ze všech dělal možná nejmíň. Prostě se zvednul, vkročil na hřiště.

A začaly se dít věci.

San Francisco s Purdym v sestavě zničehonic vyhrálo sedm zápasů za sebou, znemožnilo výsledkem i 35:7 i celek Tampa Bay Buccaneers s legendárním Tomem Bradym. Troufalému nováčkovi vzápětí sezonu předčasně ukončilo zranění, jenže to už bylo všechno jinak. Pro nikoho nebyl Panem Nepodstatným, dokonce ani pro vedení 49ers, které vyměnilo Lance s Garoppolem jinam, takže dalo jasně najevo, že budoucnost má patřit klukovi jezdícímu na tréninky v otřískané Toyotě.

Nebyl to špatný odhad.

Purdy v letošní základní části opanoval hned několik statistik NFL, v play off přispěl k vyřazení Green Bay a Detroitu. Hlavně poražení druhého ze jmenovaných mužstev vstoupilo do sportovních kronik: San Francisco v půli prohrávalo s Detroitem už o sedmnáct bodů, nakonec vyhrálo 34:31. Z velké části díky Purdymu, který se v klíčových chvílích pouštěl do nevídaně odvážných akcí.

„Nic jsem nedělal bezhlavě, vždycky to byl risk v rozumných mezích,“ tvrdil.

Upřímně řečeno, zrovna tohle je věc názoru – zjevně rád vymýšlí i řešení, která by jiným přišla až furiantsky nebezpečná. Někdy to vyjde, jindy ne.

S Detroitem to klaplo.

A Purdy se stal třetím nejmladším quarterbackem všech dob, který dovedl své mužstvo až do Super Bowlu.

„Nikdy jsem nebyl největší, nejrychlejší, ani nejsilnější,“ řekl. „O všechno, čeho jsem dosáhnul, jsem vždycky musel tvrdě bojovat. Bůh mi naštěstí vždycky dal příležitost. Vkládám svůj osud do jeho rukou. To on mě dostal tam, kde jsem.“

Zatím bez happy endu

Pořád musí dokazovat, že to celé není jen náhoda. Příznivý souběh okolností.

Dodnes.

Svým způsobem tomu nahrává sám tím, že nikdy nepropadnul hvězdným manýrům. Na první pohled je stále obyčejným klukem, jehož rodiče nesledují zápasy ve VIP prostorech, ale normálně mezi diváky. Který sice na poměry svých vrstevníků nevydělává málo, přesto místo vlastní přepychové vily preferuje spolubydlení se spoluhráčem Nickem Zakeljem. Jsou známá dvojka – po večerech se baví sledováním mafiánských filmů, hraním Osadníků z Katanu, při snídaních se vzájemně rozesmívají napodobováním trenérů či Sponge Boba.

Purdymu bezstarostně jinošský režim brzy skončí, už v březnu jej čeká stěhování kvůli ženitbě s půvabnou volejbalistkou Jennou. Jako svatební dar jí původně chtěl dát vítězství v Super Bowlu, ale jak už víme – dopadlo to jinak.

Přitom to bylo v noci na pondělí fakt na dohled – i Purdyho skvostná nahrávka na touchdown postrkávala San Francisco k historickému triumfu. Pak se však do hry vložil quarterback na druhé straně, mistr mezi mistry Patrick Mahomes. Tři vteřiny před koncem prodloužení našel v end zóně přesným pasem volného Mecole Hardmana a úplně tím roztrhal dosavadní pointu zápasu na cucky.

Škoda.

Pohádka o arizonské Popelce mohla mít skvostný happy end.

Třeba na něj ale ještě dojde.

Přestože je jistě stále dost takových, kteří by si na to nevsadili.

„Když do NFL vstupoval, taky mu nikdo nevěřil. Ani já ne,“ přiznala bývalá hvězda amerického fotbalu Christian Ponder. „Od té doby všem jasně ukázal, jak moc se v něm mýlili. Jak se nevyplácí ho podceňovat.“

Protože opravdoví bojovníci mají někdy i tvář hošíků z tanečních.

Protože dá-li Bůh, šampionem může být i Pan Nepodstatný.