Koronavirus nadměrný turismus zhoršil i zlepšil zároveň.
Počet mezinárodních cest turistů se podle dat serveru Statista oproti loňskému roku snížil o 400 milionů, na „pouhou“ miliardu. Znamená koronavirus konec tak zvaného overturismu, neboli nadměrného turismu, nebo jen čeká na nový začátek?
Podle amerického spisovatele Douga Lanskyho, který se zaměřuje na problematiku nadměrného turismu, měla pandemie na přehlcení exponovaných destinací dvojí vliv. „Situace se zlepšila i zhoršila zároveň. Zatímco mnohá místa se stala městy duchů, destinace se silným domácím turismem, hlavně pak místa se silnými outdoorovými lákadly, jako jsou národní parky či pláže, se ocitly ještě v horší situaci než před pandemií,“ řekl pro CNN Prima NEWS Lansky.
Buď zemřeme na COVID-19, nebo hlady. Korfu chce změnit strategii turismu
Řecko a zejména řecké ostrovy trpí přílišnou závislostí na turistech, kteří přijíždějí za dovolenou u moře. Chtělo by proto změnit svou strategii a nalákat turisty i mimo sezonu. „Chceme ukázat, co máme krom slunce a hezkých hotelů,“ řekl pro CNN Prima NEWS místostarosta pro cestovní ruch Korfu Panayiotis Varouchas. „Koronavirus je pro nás lekce,“ dodal. „Buď zemřeme na COVID-19, nebo hlady,“ doplnil ho prezident Asociace hotelů Babis Vulgaris.
Lansky začal před více než 20 lety cestovat na vlastní pěst, dnes přednáší o tom, jak nadměrný turismus omezit. Podle něj si z koronavirové pandemie můžeme odnést ponaučení, jak přívaly turistů lépe zvládat. „Pakliže budeme dostatečně chytří, můžeme využít COVID mechanismy, jež jsme používali k tomu, aby se mohli lidé bezpečně scházet, stravovat i popíjet. Lze je využít k lepšímu rozprostření návštěvníků a předejít tak overturismu, až bude po pandemii,“ vysvětlil.
Mnozí ale nepředpokládají, že by se v budoucnu něco změnilo. Lansky sice upozorňuje, že turismus je velmi křehké odvětví, které mohou těžce zasáhnout přírodní katastrofy či právě nemoci. Zkušenost z minulosti ale ukazuje, že tento vliv nebývá trvalý. Například po útocích 11. září se v následujících dvou letech o něco snížil počet pasažérů aerolinií. Dopad na globální leteckou dopravu byl ale zanedbatelný.
Ještě lepším příkladem je Bali, které se stalo terčem tragických teroristických útoků v roce 2002. Zatímco hned v roce následujícím jej navštívil necelý milion turistů, v roce 2004 to byl milion a půl. Loni se na Bali vydalo více než šest milionů návštěvníků.
Benátčan: Mysleli jsme, že turismus je bezedná nádoba
Overturismus nekončí, zažívá pouze pauzu, míní jiný spisovatel zaměřený na cestování, Michael Gebicki žijící v Austrálii. Po změně touží například italské Benátky. Zdejší autority i rezidenti nyní uvažují, jak ekonomiku města učinit méně závislou na cestovním ruchu. Přemýšlejí, jak přilákat zahraniční investory, zvýšit věhlas svých univerzit či přeměnit prázdné budovy ve výzkumná centra v oblasti životního prostředí.
Praha nechce lákat turisty jen na levné pitky. Postaví koncertní síň na Vltavské
Praha je o krok blíž k tomu, aby měla reprezentativní koncertní sál s kapacitou pro 1 800 diváků. Budova pojmenovaná Vltavská filharmonie by podle současného náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (TOP 09) měla stát u stanice metra Vltavská. Přestavbou by měla projít celá lokalita, náklady na její revitalizaci vyjdou nejméně na devět miliard korun. Se zahájením stavby se počítá nejdříve v roce 2025.
Nemálo Benátčanů dlouho považovalo turismus za jediné odvětví, jímž se dá uživit. „Má první práce bylo to, že jsem doprovázel turisty z hotelu do prodejen benátského skla na ostrov Murano,“ řekl pro deník New York Times Matteo Secchi, který pracuje v cestovním ruchu již 30 let, tedy od střední školy. „Kam moje paměť sahá, turismus byl naší jedinou obživou. Mysleli jsme, že je to bezedná nádoba, stejně jako ropa pro Saúdskou Arábii,“ přiznal.
„Musíme jednat nyní, než se overturismus vrátí v plné síle, druhou šanci již nedostaneme,“ uvedl bývalý starosta Benátek a učitel ekonomie. Jeden odhad uvádí, že historické centrum města, v němž žije pouhých 50 tisíc obyvatel, navštíví až 20 milionů turistů ročně. Oproti tomu v 50. letech žilo v centru Benátek 175 tisíc lidí.
Doug Lansky se však domnívá, že přes přání mnoha turisty sužovaných měst omezit příval cizinců, budou tlaky vrátit vše do starých kolejí značné. „Nastane velký tlak vrátit se na předcovidové množství turistů, protože mnozí podnikatelé se budou potřebovat dostat z dluhů,“ předpověděl Lansky. „Myslím ale, že pokud se z pandemie ponaučíme, příznivý dopad na lokální ekonomiky bude ve výsledku větší a cestování udržitelnější,“ řekl Lansky CNN Prima NEWS.
Nový Zéland: Cestování jen pro Australany
Zemí, která cestovní ruch velmi striktně omezila, je Nový Zéland. Ten byl obecně dáván za příklad ve zvládání koronaviru, začátkem července ohlásil, že je více než tři měsíce bez lokálního přenosu. K 8. září je aktivních případů šest. Tamní občané musí po vycestování povinně do karantény, z vnějšku se do země dostane jen minimum lidí.
V současnosti se objevují tlaky ze strany Novozélanďanů pracujících v cestovním ruchu, aby se hranice znovu otevřely. Novozélandská premiérka Jacinda Ardern otevření teprve zvažuje, a to pouze pro Australany, kteří mají na Novém Zélandu rodinu, a jsou ochotni podstoupit karanténu.
Za nadměrný turismus mohou politici, říká expert
Overturismus je důsledkem několika faktorů, mezi nimi globalizace, platformy pro sdílené bydlení, levných letů i rostoucích ekonomik prvního světa. Lansky se ale domnívá, že ačkoliv je nadměrný turismus považován za fenomén postmoderní společnosti, je to zejména chyba politiků a místních samospráv.
„Způsobují to komunální politici každé destinace. Pokud se pořádá koncert Beyoncé a pořadatelé nenastaví limit na prodej lístků, na stadion přijde příliš mnoho lidí, nevidí na podium, záchody jsou přecpané a lidé se strkají. Není to jejich chyba, ale chyba organizátorů,“ nabídl Lansky přirovnání a uzavřel: „Je to jejich destinace, musejí se o ni starat sami.“
