Stojí u otevřeného okna na nábřeží Opavice, která před čtyřmi týdny zničila její byt. Před řekou utíká marně. „Při povodních v roce 1997 jsem přišla o dům v Holčovicích, voda ho zbourala. A teď mi Opavice vyplavila byt tady ve Městě Albrechticích. Potřetí už nic takového nechci zažít,“ modlí se v okně 82letá důchodkyně Magdaléna Metzlová.
Činžovní dům se letos 14. a 15. září proměnil v ostrov. Zaplavený kvartýr právě rekonstruuje její syn, ale zatím se v něm nedá bydlet. „Mám moc hodného kluka,“ pochvaluje si seniorka ze Slezska.
ČTĚTE TAKÉ: Tříletého Patrika čeká operace mozku, pak se nemá kam vrátit. Povodeň vzala rodině z Opavy vše
„Vidíte tu prasklinu? Ještě nevíme, co to udělá. Čekáme na statika,“ ukazuje Jan Metzl na fasádu. Řeka se do baráku opřela s obrovskou silou. Jako beranidlo či buldozer. Pak se i on vykloní z okna: „Tady pod námi na dům narážela ohromná vlna, to bylo šílené...“
Dialog s Bohem
„Panebože, už zase. Proč?“ Vypráví Magdaléna Metzlová, na co myslela, když činžák ve Městě Albrechticích ze všech stran obklopila divoká řeka. Teď svůj dialog s Bohem proměnila v úpěnlivou prosbu: „Panebože, už ne!“ Potřetí o majetek nechce přijít. „Něco mi ale říká, že zažiju ještě třetí povodeň,“ dodá. Nepokouší osud, jen přemítá o přírodních živlech a globálních změnách. „Když druhá stoletá voda přišla za pouhých 27 let, tak ta třetí může rozvodnit Opavici klidně příští rok. Počasí se zbláznilo.“
Rodinný dům u řeky v jesenické obci Holčovice, který s manželem kolaudovali v roce 1977, smetl rozdivočelý proud v červenci 1997. „Půlku domu strhl do řeky, zbytek se musel zbourat. Teď mi voda vzala pouze kompletní vybavení bytu,“ rozhlíží se po vyplaveném obýváku.
Milovaný dům v troskách
Která z těch dvou povodní byla horší? „Když vám voda sebere dům, který jsme si několik let sami stavěli, tak to určitě bylo horší v roce 1997,“ nezaváhá a ukazuje 27 let staré snímky. Trosky baráku v Holčovicích. Teď už je vdovou, ale pořád vzpomíná, jak to manžel v Holčovicích miloval. Povoláním lesák tam žil v přímém doteku s jesenickými hvozdy.
Fotografie z minulé stoleté vody kupodivu přežily v krabici na skříni v albrechtickém bytě, kam už voda nedosáhla. „Jinak je tu skoro všechno zničené,“ těká žena očima po téměř prázdném a vlhkém kvartýru. Pojišťovna škodu neuznala. „Vůbec nic, za zničené vybavení nedostane maminka ani korunu, už to máme od pojišťovny černé na bílém. Jsme v záplavové oblasti, takže smlouva se na povodeň nevztahovala,“ vysvětluje Jan Metzl, jenž právě betonuje kuchyň.
Čtyři týdny po záplavách vypráví Jan Metzl o rodinném prokletí. Napřed Metzlům řeka Opavice zbořila dům v Holčovicích a nyní vyplavila byt v činžáku u řeky ve Městě Albrechticích (na snímku). Zdroj: Ivan Motýl
Čtyři týdny po záplavách vypráví Jan Metzl o rodinném prokletí. Napřed Metzlům řeka Opavice zbořila dům v Holčovicích a nyní vyplavila byt v činžáku u řeky ve Městě Albrechticích (na snímku). Zdroj: Ivan Motýl
Opavice je horským přítokem řeky Opavy a 14. a 15. září svedla přívaly jesenických dešťů do podhorských obcí a městeček. V Holčovicích bořila domy v roce 1997 i letos, o pár kilometrů níže zase zaplavovala Město Albrechtice. Malý městys, kde dávají lišky dobrou noc. „Po záplavách sem teď skoro žádní novináři nepřijeli. A v televizi si nás pletli například s Albrechticemi u Českého Těšína,“ posteskne si Jan Metzl.
Divoká voda ve Vodní ulici
Pračka, lednička, vysavač, domácí spotřebiče jsou po smrti. „Nějaký nábytek tu ještě zůstal, ale kroutí se a bude to muset na skládku, jen mi některých těch kousků bylo zatím líto. Než se do bytu vrátí maminka, musí všechno pryč,“ plánuje. Vzhledem k nulové částce od pojišťovny se nicméně nebrání jakékoliv dobročinné nabídce. „Maminka si tu druhou zkázu dost obrečela, takže by jí nějaká pomoc určitě potěšila,“ dodá a zveřejňuje své telefonní číslo: 602 546 879.
REPORTÁŽ: Sudy piva v blátě aneb Zkáza desítek hospod ve Slezsku. Po EET a covidu přišla voda
Jedna vyplavená restaurace vedle druhé. Bahnem obalené sudy s pivním mokem stojí ve vytopeném pivním baru Mexicana v Opavě i tři týdny po záplavách. „Voda sahala po strop, prostě bazén. V pivovaru slíbili, že bečky odkoupí zpět, ale ještě si pro ně nepřijeli,“ říká provozní Patrik Andrejka. Ve stejné ulici proud řeky Opavy prorazil skleněné výlohy restaurace U Draka a metr vody natekl i do pivnice Na Rožku, ve které se chmelovina čepuje více než 130 let.
Neuteče teď Magdaléna Metzlová dále od řeky, aby ji voda nepřekvapila i do třetice? „Pokud ten byt dá syn dohromady, tak už tu zůstanu,“ přeje si. V roce 1997 Město Albrechtice zažilo o půl metru nižší povodňovou vlnu, než jaká městys překvapila letos. A činžáku na břehu Opavice se předchozí stoletá voda úplně vyhnula. „Proto jsme tady kupovali byt, zdálo se nám to tu bezpečné. Pravdou ale je, že tahle ulice nese historický název Vodní,“ připomíná Jan Metzl.
Nejen nájemníci, ale i voda si teď v domě ve Vodní ulici prostě řekla o domovské právo. „Bylo to šílené. V sobotu 14. září jsme ještě měli pocit, že to Albrechtice ustojí. V neděli ráno jsem se už za maminkou vůbec nedostal. Z domu byl ostrov a všechny jeho obyvatele museli zachraňovat hasiči,“ vypráví a vše dokumentuje videozáznamem: „Řeka brala, co mohla, odnesla i most za barákem, dům ale vydržel, i když je poškozený.“
Spoušť u polských hranic
Kolem Opavice je viditelná spoušť i měsíc po záplavách, proto tu pomáhá armáda. Voda bořila garáže, hospodářské budovy i části obytných domů. Město Albrechtice, které leží na polské hranici, se změnilo k nepoznání, hlavně v přifařených obcích Linhartovy a Opavice. Návrat do normálu komplikuje nestálé počasí, každý déšť vyvolává špatnou náladu a nepříjemné jsou i ranní teploty kolem pěti stupňů nad nulou. Zaplavené bylo i historické náměstí, škody hlásí všichni živnostníci z rynku. Před radnicí zrovna stojí fronta, protože katolická Charita sepisuje zájemce o charitativní pomoc. Voda vlezla všude a navštívila i farní kostel Navštívení Panny Marie.
„Takové díry! A stromy nikde, já tomu pořád nerozumím, co ta voda dokáže,“ rozhlíží se z okna Magdaléna Metzlová. Zahrada i širé okolí se proměnilo v krajinu po bitvě. Z hospodářské budovy na druhém břehu řeky zůstala jen půlka. „To je rekreační chalupa bývalého policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka ze Zlína,“ ukáže Jan Metzl k sousedům. „Tady voda prohloubila koryto asi o půl metru a odhalila základy činžovního domu. I to může mít nepříjemné následky,“ uvažuje a zadívá se k hladině Opavice. Ještě to pořád není úplně klidný tok, přitom v parném srpnu to byl směšný potůček.
Město Albrechtice čtyři týdny po záplavách. Zdroj: Ivan Motýl
Město Albrechtice čtyři týdny po záplavách. Zdroj: Ivan Motýl
Tragédie různého druhu
Rod Jana Metzla pochází z Chlumu u Třeboně na jihu Čech. Před povodněmi se ovšem v malé České republice špatně utíká. „Letos je to chytlo i tam,“ připomíná rozvodněnou Lužnici nedaleko Chlumu. V Majdaleně u Chlumu zatopila řeka domy a obec zůstala bez elektrického proudu. Zářijové povodně na jihu Čech způsobily škody asi za 360 milionů korun. Město Albrechtice je součástí Moravskoslezského kraje, který zatím škody sčítá, ale jsou to desítky miliard.
„Zámek v Chlumu u Třeboně býval letním sídlem nástupce rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. A můj pradědeček byl na zámku arcivévodovým klíčníkem. Právě z Chlumu odjel d'Este na osudnou cestu do Sarajeva, kde podlehl atentátu,“ vypráví Jan Metzl ve zdevastovaném bytě. To už je ovšem jiný příběh, i když letošní povodně byly také svým způsobem atentátem. Příroda totiž zabíjela, záplavy z poloviny září mají 13 obětí či pohřešovaných.
