Kauza kolem Djokoviče
Australané v těchto dnech vidí v Novaku Djokovičovi bezohledného padoucha, jenž chce v jejich zemi hrát tenis, ačkoliv není očkovaný. Do zapomnění upadá veškerá charitativní činnost, o kterou se v minulosti starala jeho nadace, případně on sám. Peníze rozdával přímo na momentálně silně znepřáteleném území.
Z dřívějších Djokovičových vyjádření je patrné, že nemá kladný vztah k vakcinaci. Ostatně po jeho příletu do Austrálie bylo jasné, že očkovaný není, ačkoliv by díky dvěma dávkám předešel následným komplikacím. Ale že by mu bylo cokoliv, co se děje kvůli pandemii, zcela lhostejné? Tvrdit to by bylo nespravedlivé.
Když se v průšvihu ocitla v rámci první koronavirové vlny Itálie, věnoval Djokovič prostřednictvím své nadace přes milion dolarů na nákup ventilátorů a dalšího vybavení pro nemocnice. Na boj s covidem později během roku 2020 věnoval podobnou částku také doma v Srbsku, finančně pomohl i Španělsku.
Pomsta kvůli lithiu? Djokovič je prý obětí sporu Srbska s australským těžařským obrem
Komplikace s vpuštěním srbského tenisty Novaka Djokoviče na australskou půdu mají další rozměr. Ze strany srbských médií totiž stále častěji zaznívá přesvědčení, že australské úřady se tenisové světové jedničce mstí za Djokovičův postoj vůči těžařskému gigantu Rio Tinto. Ten totiž má v Srbsku těžit lithium. Zmiňováno je i spojení australského premiéra Scotta Morrisona s těžební společností.
Ve stejném roce, kdy začala fungování světa ovlivňovat pandemie, celá planeta nejprve se zděšením sledovala, jak rozsáhlé požáry mění krajinu Austrálie. Když bývalá ruská tenistka Maria Šarapovová poslala částku 25 000 dolarů (přibližně 540 tisíc korun), pobídla Djokoviče, aby se rovněž finančně zapojil. Nijak neváhal a Austrálii ochotně finance věnoval. U „protinožců“ pomáhal už předtím. V roce 2016 podpořil penězi – konkrétně 20 000 dolary – program centra Melbourne City Mission, které vzdělává znevýhodněné děti.
Paradoxně tedy světová jednička aktuálně schytává silnou kritiku za své chování v zemi, kde ukázala dobré srdce. Mimochodem na loňském Australian Open, na kterém Djokovič získal už devátý titul, si vydělal v nezdaněné podobě 2,13 milionů dolarů (45 milionů korun). Oproti triumfu v roce 2020 to bylo o milion méně, nicméně to Srba nijak nemrzelo. Sám se totiž podílel na rozhodnutí, že „chybějící“ milion půjde hráčům, kteří jsou více závislí na turnajových výdělcích – těm, kteří prohráli v prvních kolech, případně ještě v kvalifikaci.
Djokovičova nadace, kterou založila manželka Jelena, také věnovala 300 000 eur (7,3 milionu korun) na nákup drahého CT skeneru pro kliniku v Bělehradě. Nebo sám nemocné srbské holčičce, která potřebovala léčbu v USA, zaplatil cestu soukromým letadlem. Jindy nejen ve své zemi, ale také Bosně a Hercegovině, finančně pomáhal při nápravě škod po povodních. A sympatických gest předvedl mnohem více.
Nicméně dobré činy jednoho z nejlepších tenistů historie nyní nejsou v centru dění.
