Zdravotní stav prezidenta Bidena
Zdravotní stav amerického prezidenta Joea Bidena znepokojuje veřejnost i odborníky. Časté slovní přešlapy, zadrhávání či výpadky paměti, které se u něj projevují, tak mnohé vedou k tomu, aby si položili otázku, zda je Biden pro prezidentskou funkci kompetentní. Sám tvrdí, že denně podstupuje neurologická vyšetření a své nepovedené výstupy omlouvá vyčerpáním či „nepovedeným večerem“. Odborníci pro CNN nyní hodnotí, zda není jádro problému jinde.
Byl to zejména výkon v první prezidentské předvolební debatě na CNN, který znovu vyvolal otázku, zda je Biden ke kandidatuře po zdravotní stránce způsobilý. Současná hlava státu se před kamerami opakovaně zadrhávala, nebyla schopna dokončit myšlenku a obecně budila dojem, že není v pořádku.
ČTĚTE TAKÉ: Novinářka překvapila Bidena při „rodinném focení“. Položila mu dotaz, prezident odešel
Biden však odmítá, že by se mělo jednat o důkazy vážnějších zdravotních komplikací. „Všude se mnou cestující lékaři. U prezidentů je to naprosto běžné. Vydávají mi průběžné zprávy a neváhají mi přiznat, že je něco špatně,“ uvedl prezident v rozhovoru pro ABC News. Přiznal, že po debatě mluvil se svým lékařem, který mu měl sdělit, že „je Biden jen vyčerpaný“.
Podrobné vyšetření Biden odmítá
Biden se navíc dušuje, že „každý den podstupuje kompletní neurologické vyšetření“. Lékaři, kteří pracují se stárnoucími pacienty, však podotýkají, že neexistuje jednotný test, který by dokázal určit duševní kondici a schopnost člověka fungovat. Odpovědi může poskytnout hloubkové hodnocení, které zároveň může vyloučit možné zdravotní problémy.
Právě k podstoupení podrobného kognitivního a neurologického testu vyzval hlavní lékařský zpravodaj CNN a neurolog Sanjay Gupta prezidenta minulý týden. Bidenovi doporučil, aby výsledky následně zveřejnil. „Takové testy mohou pomoci určit, zda existuje jednodušší vysvětlení projevovaných příznaků, nebo zda se jedná o něco více znepokojujícího,“ napsal Gupta.
Odpověď Bidena na podobné výzvy však zní jednoduše: Ne. „Nikdo neřekl, že je musím podstoupit. Řekli, že jsem v pořádku,“ reagoval podle CNN prezident a nedal najevo, že by chtěl v budoucnu svůj názor navzdory obavám veřejnosti změnit.
Jak stáří ovlivňuje zdraví?
Nejčastěji se lidé domnívají, že 81letý prezident trpí Parkinsonovou chorobou. Nahrává tomu i informace webu The New York Times, že od loňského srpna Bidena minimálně osmkrát navštívil neurolog a specialista právě na tuto nemoc. Mluvčí Bílého domu však tyto domněnky popírá.
Obecně u starých lidí dochází k určitým kognitivním změnám. Studie ukazují, že pomalý pokles duševních schopností začíná již ve 27. roce života, a to i u zdravých a vzdělaných lidí. Ačkoliv se podle lékařů může schopnost uvažování a řešení problémů s věkem zhoršovat, naprosto minimálně se situace dostává do bodu, kdy by narušovala „normální fungování“ člověka.
Jak navíc uvedl profesor psychologie, neurovědy a ředitel Laboratoře dynamické paměti na Kalifornské univerzitě v Davisu Charan Ranganath, schopnost zapamatovat si fakta – což je pro prezidenta zásadní dovednost – se podle něj s věkem nevytrácí. „Člověk si je pouze pomaleji vybavuje,“ uvedl pro CNN.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Bidenovi moc zachutnala, jeho hlášky působí arogantně, rekl Joch. Demokratům se krátí čas
Nejedná se navíc jen o paměť, která se s věkem mění, podotýká John Rowe, profesor z Kolumbijské univerzity. „Je to uvažování, sociabilita, pozornost, orientace, emoční stabilita, úsudek a další. Některé z nich se s přibývajícím věkem zhoršují, jiné se naopak zlepšují, například slovní zásoba,“ jmenoval.
Kognitivní poruchy, které přímo ovlivňují každodenní život, však nejsou při stárnutí běžné a normální. Vyskytují se u 12 až 18 procent lidí starších 65 let. U lidí starších 80 let se pravděpodobnost zvyšuje na 25 procent. „Lidé mohou začít ztrácet věci, zmeškávat schůzky. To jsou jevy, které lze charakterizovat jako zhoršení těchto funkcí,“ pokračoval Rowe. Jen u menšiny lidí se pak rozvine demence.
Testy odhalí mírné poruchy
Při screeningu kognitivních poruch lékař u pacienta začíná s testem „Mini Mental State Exam“ známým jako MMSE, nebo „Montreal Cognitive Assessment“, nazývaným MoCA. MMSE je až desetiminutové hodnocení o jedenácti otázkách, které testuje pět oblastí kognitivních funkcí: orientaci, registraci, pozornost a výpočet, vybavování a jazyk.
Oba testy se ptají na jednoduché informace, například jaké je dnes datum, kde se účastník nachází nebo na počítání od 100 k jedné. V obou testech se po osobě požaduje, aby kreslila. Test MMSE žádá účastníka, aby identifikoval konkrétní předměty v místnosti a aby vzal do pravé ruky list papíru, přeložil jej na polovinu a položil na podlahu. U testu MoCA se osobě řekne pět slov a poté se požádá, aby je během pěti minut zopakovala.
Tyto nástroje však, jak uvedl Ranganath, „nejdou do hloubky“. Ten dokonce MMSE označil za „tupý nástroj“, který zvládne každý, kdo nemá skutečně vážně narušené kognitivní schopnosti. Naopak MoCA podle něj velmi dobře odhalí, když má někdo již mírnou kognitivní poruchu.
Ve chvíli, kdy má člověk nebo jeho blízký podezření na vážnější kognitivní problémy, může se objednat ke specialistům, kteří nařídí detailní testy, jejichž provedení může trvat i dva dny.
Kognitivní zdraví zahrnuje schopnost člověka učit se, myslet a pamatovat si. Neurologické zdraví zase zahrnuje nervový systém. Pokud někoho trápí neurologické problémy – například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, či pouhá bolest hlavy – může dojít k ovlivnění kognitivních funkcí. Dalším původcem jsou infekce či nádory.
ČTĚTE TAKÉ: Další přešlap Bidena a spol. Prezidentův tým zaslal moderátorům připravené otázky
Právě příčinu a rozsah problému dokážou specialisté analyzovat díky detailním testům. Pomoci mohou i výpovědi nejbližších, kteří si podle odborníků mnohem více a detailněji všímají, jak se člověk proměňuje. Dokážou také posoudit, zda změny významněji narušují každodenní život daného člověka.
Tato komplexní vyšetření by podle Rowa měla být naprostým standardem u lidí v několika funkcích: pro kandidáty na prezidenta bez ohledu na věk, soudce Nejvyššího soudu USA a piloty leteckých společností.
Zároveň ale zdůraznil, že by se veřejnost neměla nechat „unášet výší skóre“ daného testu. „Pokud je skóre jednoho kandidáta vyšší než druhého, neznamená to, že je jeden z nich kvalifikovanější pro funkci prezidenta. Pokud však někdo neuspěje... to by lidé měli vědět,“ doplnil.
