Prouza a Večeřová o cenách potravin
Někteří ekonomové a pekaři varují, že rohlík by brzy mohl stát přes pět korun a chleba stovku. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je recept na zlevnění jednoduchý. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS prohlásil, že by stačilo stovkami milionů kompenzovat vysoké náklady na energie.
Mouka zdražila v průměru o 65 procent, máslo o 52 procent, mléko o 42 procent a maso o 17 procent. Češi se s růstem cen potravin potýkají nejen kvůli válce na Ukrajině a dopadům pandemie. I když pšenice v poslední době zlevnila, kolik lidé ve finále zaplatí, ovlivňují hlavně drahé vstupy v podobě plynu nebo dopravy.
„Velcí producenti mouky rozhodně zlevňovat nechtějí. Je to ale paradox. Mouka šla nahoru, jenže ještě ta z loňské levné pšenice. Producenti argumentovali, že to byla cena na burze, ale jen využívali paniky, Teď se na burze zlevňuje, oni však obdobně nekonají,“ podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS Prouza.
Reagovat by podle něj měl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), a to pomocí s vysokými cenami plynu. „Právě to výrobce drtí. Stačilo by několik set milionů korun, nebavíme se o desítkách miliard. Najednou by pečivo bylo ze dne na den o 15 až 20 procent levější,“ vzkázal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a také poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN).
Už 24 států EU pomáhá, my ne
Také prezidenta Potravinářské komory ČR Dana Večeřová uvedla, že pomoc v nižších jednotkách miliard korun nejsou nějaké velké peníze. „Už zkrachovalo asi pět procent pekařů, začínají zavírat řezníci a podniky zpracovávající maso. Situace není dobrá a kompenzace by pomohly,“ dodala rovněž v pořadu 360°.
Aby se cena potravin stabilizovala, musela by prý konečně začít konat vláda. Ta ale podle Večeřové odmítá jakkoliv pomoc. „Už 24 států Evropské unie kompenzuje. My ne, prý to není potřeba,“ zlobila se. Potravinářům se proti zahraniční zvyšují náklady o 30 procent a přestávají být konkurenceschopní. „Pro zlevňování nevidím prostor,“ dodala.
Prouza věří, že na zmiňované kompenzace nakonec dojde, protože není jiná cesta. Upozorňuje však, že musí být součástí větší transformace a směřovat k podnikům, které chtějí například investovat a modernizovat.
Důležitá je také ziskovost. „Obchody a potravináři jsou v zisku pět procent, velcí předotovaní zemědělci 12 procent. Pokud je omezený prostor na dotace, tak proč mají plynout těm, kteří mají největší zisky? A ne těm, pro které je každý milion důležitý?“ ptal se.
