Peklo teprve začíná. Zastavení ruského plynovodu může položit další dodavatele energií

Přituhuje. A nejen při pohledu na teploměr, který s příchodem skutečného podzimu ukazuje znenadání o poznání nižší cifry. K bodu mrazu se po zastavení dodávek ruského plynu přes plynovod Jamal blíží i nálada ekonomů, kteří se obávají tíživých důsledků.

„Jde-li o nátlak Kremlu, cena plynu vylétne minimálně o vyšší desítky procent. A v Česku zkrachuje několik dalších dodavatelů energií,“ uvedl Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády. „Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zdražení velkoobchodních cen plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy.“

Přerušení dodávek podle něj přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci vyčkávají, zda slib Vladimira Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.

Před víkendem se cena velkoobchodního plynu v EU propadla nejníže od poloviny září – pod 65 eur za jednu megawatthodinu. I tak však zůstává na násobcích své běžné předpandemické ceny kolem 15 či 20 eur za megawatthodinu. Začátkem října však dosáhla úrovně až téměř 160 eur za megawatthodinu.

K poklesu o téměř 100 eur na megawatthodinu od té doby došlo zejména právě pod vlivem příslibů ruského prezidenta Putina, že plynárenský monopol Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, dodá do EU více plynu.

Gazprom je údajně připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím 8. listopadu. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům plní, krátkodobý trh mu dává možnost preferovat domácí trh před vývozním.

„A tuto možnost nyní zatím stále využívá. Jeden z jeho čelných představitelů se nedávno nechal slyšet, že podle ruské pranostiky bude letos tuhá zima, neboť se urodilo hodně jeřabin. Vyhlídka na třeskuté mrazy stupňuje tlak na Gazprom, aby ve svých dodávkách upřednostňoval domácí trh před exportem,“ popisoval Kovanda.

Evropě se i proto nedaří doplňovat své plynové zásobníky. Pro tuto část roku je má vyprázdněné nejzávažněji od roku 2009.

Dá se současná situace nějak vysvětlit?

Často se zmiňuje teorie, že Gazprom se svou aktuální strategií pokouší dostat Evropu pod tlak. Tak, aby mohl být co nejdříve zprovozněn plynovod Nord Stream 2, jenž plyn povede z Ruska přímo do Německa.

„Nelze však činit unáhlené závěry,“ odmítal Kovanda. „Není v ekonomickém zájmu Ruska, aby získalo reputaci nespolehlivého dodavatele. Pak by se EU agilněji než dosud obracela na konkurenci, třeba na americké dodavatele zkapalněného plynu. Nicméně pokud se situace kolem Jamalu do pondělí nevyřeší, velkoobchodní ceny plynu v EU vylétnou minimálně o vyšší desítky procent. Zřejmě by opět atakovaly úroveň alespoň 100 eur za megawatthodinu. Ruku v ruce s tím by stoupla pravděpodobnost dalších krachů dodavatelů energií v ČR.“

Následovníků firem typu Bohemia Energy může být v takovém případě hned několik. S tím by pochopitelně souviselo další zdražování odběratelů plynu či i elektřiny.