Pětisetleté sucho nehrozí. Deštivý rok a zimní sníh dokázaly naplnit podzemní vody

Sucho v posledních letech patřilo mezi nejzásadnější témata v Česku. Roky 2014 až 2018 skutečně patřily z hlediska sucha ve střední Evropě mezi historicky nejzávažnější. Odborníci z portálu Intersucho ještě před rokem hovořili dokonce o pětisetletém suchu. Jenže poslední rok byl velmi deštivý a v zimě se velká část České republiky dočkala souvislé pokrývky sněhu, takže se kapacity podzemních vod naplnily a mírné sucho trápí již pouze vybrané regiony.

Pravidelně aktualizované údaje Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) ukazují, že například půdní sucho se v současnosti objevuje v mírné podobě pouze v několika málo okresech. „Mírné riziko půdního sucha se vyskytuje v okresech Litoměřice, Louny, Rakovník, Plzeň, Břeclav a Znojmo. V ostatních okresech je riziko zanedbatelné,“ píše se na stránkách ČHMÚ k 14. dubnu.

O normálním stavu se hovoří také u podzemních vod. Výjimkou jsou západní a severní Čechy. „Stav podzemních vod se začal zlepšovat již v druhé polovině roku 2020. Příčinou byl dostatek srážek i průměrné teploty v letním období, kdy nedosahovaly takových extrémních hodnot jako v předchozích letech,“ sdělil pro CNN Prima NEWS za ČHMÚ vedoucí oddělení podzemních vod Martin Zrzavecký

Pro půdu je také důležitá sněhová pokrývka v zimě, kdy se voda postupně do půdy vstřebává. „Stavu podzemních vod pomohla i letošní zima, kdy se sníh vyskytoval i ve středních a nižších polohách po celém území ČR, což byl hlavní rozdíl proti předchozímu období, kdy zásoby sněhu byly převážně ve vyšších polohách,“ doplnil Zrzavecký.

O pozitivních údajích hovoří také portál Intersucho. „Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu registrujeme na 25 procentech území vyšší vlhkost půdy v orniční vrstvě, sucho registrujeme pouze lokálně v severozápadních a západních Čechách a na jižní Moravě,“ píše se na stránkách.

Důležitý byl sníh

Situaci prospěla zima, která byla proti minulému roku o něco chladnější, byť stále o 1,2 stupně Celsia převýšila dlouhodobý průměr. Z pohledu srážek byla na 94 procentech normálu. Důležitý byl především sníh, který má proti dešti v zimě řadu výhod. Odráží záření, takže se pod ním rostliny neprobouzejí, neodtéká ze svahů, izoluje proti vymrzání ozimých plodin a lépe doplní podzemní vody.

„Nebyla zamrzlá půda a sníh se postupně vsákl. V půdním profilu od 0 do 40 centimetrů byl největší problém kolem Vánoc, ale situace se postupně zlepšovala a v současnosti je to z pohledu nasycenosti skvělé. Pokud jdeme až do hloubky jednoho metru, méně vody je na severozápadě Čech, ale pořád je to pro tu oblast více, než činí dlouhodobý průměr,“ uvedl v březnu na webináři organizovaném projektem Intersucho Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Odborníci na webináři také shrnuli uplynulý rok, který přinesl extrémy ve střídání vlhkých a suchých měsíců, kdy například severozápadní Čechy trápilo sucho, zatímco Moravu nadprůměrné množství srážek. „Pod dojmem uplynulých pěti let loňský rok působil jako nebývale chladný, ale to není pravda. Globálně byl společně s rokem 2016 nejteplejší a v Evropě nejteplejší. Zároveň byl také hodně deštivý. Na stanici v Brně to byl od roku 1800 nejteplejší nejvlhčí rok, ale nebylo tomu tak všude,“ řekl meteorolog a klimatolog Pavel Zahradníček.