Kandidáti do prezidentských voleb 2023. Profily favoritů a výzkumy preferencí

Již začátkem roku 2023 si budou občané České republiky volit novou hlavu státu. O Hrad se chystá zabojovat řada známých jmen, byť mnozí z nich svou kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdili. To platí i pro dva největší favority výzkumů veřejného mínění: Andreje Babiše a Petra Pavla. Kdo by je případně mohl ve volbách ohrozit? Redakce CNN Prima NEWS připravila seznam potvrzených i váhajících uchazečů.

Třetí přímá volba prezidenta České republiky se bude konat v roce 2023 před 8. březnem, kdy současné hlavě státu Miloši Zemanovi končí druhé funkční období. O Hrad podle Ústavy znovu nezabojuje, a tak se diskutuje o tom, kdo by ho měl ve funkci nahradit.

Kandidáta může navrhnout každý dospělý Čech. Pro svůj návrh však potřebuje nejméně 50 tisíc podpisů občanů. Uchazeče o post hlavy státu, který musí být starší 40 let, může navrhnout také nejméně 20 poslanců či 10 senátorů. Termín voleb, ve kterých si Češi budou volit nového prezidenta, vyhlašuje předseda Senátu, a to nejpozději 90 dní před jejich začátkem. Která jména patří mezi favority? Vybrali jsme na základě průzkumů a pravděpodobnosti kandidatury první pětici.

Andrej Babiš

  • Narození: 2. září 1954, 67 let
  • Povolání: politik, předseda hnutí ANO
  • Stav kandidatury: předpokládaná

V průzkumech se předseda hnutí ANO a bývalý premiér pravidelně střídá na prvních dvou pozicích coby horký kandidát. A to i přes fakt, že svou účast ve volbách dosud neoznámil. Již několikrát zdůraznil, že o tom, zda se bude o prezidentské křeslo ucházet, se rozhodne v létě či na podzim. Značný vliv by na to měl mít i názor rodiny.

Babiš se řadí mezi nejkontroverznější politiky. Ačkoliv má silnou základnu podporovatelů, „pyšní se“ také řadou odpůrců. Ti se na předsedu hnutí ANO dívají skrze prsty zejména kvůli jeho minulosti, kdy měl být agentem StB, či jeho podnikatelským aktivitám. Pokud by bývalý premiér do boje o Hrad vyrazil, podpořila by ho i současná hlava státu Miloš Zeman.

Petr Pavel

  • Narození: 1. listopadu 1961, 60 let
  • Povolání: český voják, armádní generál Armády ČR ve výslužbě
  • Stav kandidatury: předpokládaná

Generál svou kandidaturu na prezidenta oficiálně neoznámil, už delší dobu však prohlašuje, že se na boj o Hrad připravuje. „Jedním z důvodů, proč budu kandidovat, je Babiš. Nepřeji si, aby se stal prezidentem,“ zdůraznil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v dubnu letošního roku. Podle něj je však zásadní, aby oba hlavní favorité svou kandidaturu oficiálně oznámili. „Pokud do toho Babiš i já půjdeme – a průzkumy zůstanou podobné – tak je pravděpodobné, že se spolu potkáme ve druhém kole,“ dodal Pavel.

V preferencích mu od vypuknutí války na Ukrajině nahrává zejména jeho minulost, působil jako předseda Vojenského výboru NATO či jako náčelník Generálního štábu AČR. Naopak za „kostlivce ve skříní“ může považovat své členství v Komunistické straně Československa, kterého lituje. Kriticky na tuto část jeho minulosti pohlížejí i někteří občané.

Pavel Fischer

  • Narození: 26. srpna 1965, 56 let
  • Povolání: senátor a bývalý diplomat
  • Stav kandidatury: předpokládaná

Třetí místo v průzkumech nejžhavějších kandidátů nejčastěji obsazuje Pavel Fischer. O prezidentské křeslo zabojoval již v roce 2018, kdy skončil na třetím místě. Svou ambicí účastnit se voleb v roce 2023 se Fischer netajil už krátce po prohře. Zatím však kandidaturu oficiálně neoznámil, byť se na ni připravuje.

„Připravuji se, ale není ten čas, abych to vyhlašoval. Kandidatura má odpovídat na konkrétní potřeby konkrétní země, samozřejmě to však nelze nechat na poslední chvíli,“ uvedl v dubnu 2022 v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Josef Středula

  • Narození: 12. listopadu 1967, 54 let
  • Povolání: odborář, předseda ČMKOS
  • Stav kandidatury: ohlášená

Dlouho se o Středulovi mluvilo jako o možném kandidátovi. Miloš Zeman jej dokonce označil za jednoho ze svých favoritů, kteří by boj o Hrad měli zkusit. Odborář zvažoval své možnosti, až se 5. května rozhodl oznámit, že kandidovat chce. Nyní v průzkumech obsazuje zhruba čtvrté místo.

„Pokud chce někdo být kandidátem, musí splnit jeden ze tří předpokladů – buď mít deset podpisů senátorů, 20 podpisů poslanců, nebo více než 50 tisíc podpisů občanů. Pokud kritérium nenaplní, nemůže se prezidentem stát. Proto se zatím nedovolím prohlásit za kandidáta,“ vysvětlil své „vyčkávání“ Středula v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Pokud se mu ovšem povede potřebné podpisy posbírat, je připravený do klání vstoupit. Doplnil, že by chtěl bránit poctivé a dát zemi budoucnost.

Danuše Nerudová

  • Narození: 4. ledna 1979, 43 let
  • Povolání: bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka
  • Stav kandidatury: ohlášená

Bude mít Česko svou Zuzanu Čaputovou? Úmysl bojovat o Hrad oznámila bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně a ekonomka Danuše Nerudová. „Všichni si zasloužíme naději na lepší budoucnost. Jmenuji se Danuše Nerudová a budu kandidovat na funkci prezidentky České republiky,“ prohlásila ve svém kandidátním videu, které zveřejnila 31. května. Sázkařské kanceláře ji pasují do role jedné z favoritek, což dokazuje i fakt, že dle kurzů obsazuje mezi možnými uchazeči třetí až pátou příčku.

Ohlášení kandidáti na prezidenta (abecedně)

Vladimír Boštík

  • podnikatel

Podnikatel a bývalý starosta obce Vraclav svou kandidaturu oznámil v červnu minulého roku. Jedná se o jeho druhou ambici zabojovat o prezidentské křeslo. V roce 2018 údajně získal dostatek podpisů pro zařazení mezi uchazeče o Hrad, ze zdravotních důvodů se však do voleb nepřihlásil. V kampani používá hesla jako „Konec bordelu v Čechách“.

Tomáš Březina

  • podnikatel a miliardář

Kandidaturu na post prezidenta republiky Březina oznámil na tiskové konferenci v dubnu 2022. Podnikatel, bývalý poslanec a zakladatel společnosti Best chce získat dostatek podpisů od občanů. Voliče plánuje oslovovat potřebou „transformace České republiky či řešením byrokratické hydry“. Země údajně potřebuje prezidenta, který není „součástí beztvaré hmoty“.

Karel Diviš

  • podnikatel

„Obyčejný muž pro neobyčejnou zemi.“ Tímto heslem a řadou dalších se snaží získat dostatek podporovatelů podnikatel a šéf IT firmy Diviš. O své kandidatuře informoval bývalý sportovní redaktor v lednu roku 2022 na tiskové konferenci. Za výhodu považuje, že dosud nepůsobil v žádné politické funkci.

Marek Hilšer

  • lékař a aktivista

Do prezidentského boje se Hilšer pustil již v roce 2018, kdy skončil pátý se zhruba půlmilionem hlasů. O rok později na podzim oznámil, že v roce 2023 hodlá znovu kandidovat. Opět by chtěl získat potřebných 50 tisíc podpisů od občanů.

Karel Janeček

  • matematik, podnikatel a filantrop

Janeček je známý svou fascinací číslem 21, proto nebylo divu, když v pátek 21. ledna 2022 oznámil, že bude v roce 2023 kandidovat na prezidenta. Do pozice uchazeče o Hrad se odhodlal pasovat v reakci na pandemickou situaci, kdy podle něj byla lidem odpírána základní lidská práva a svobody.

Miloslav „Miloš“ Knor

  • moderátor a komik

Čechům známý komik zejména ze zábavných stand-upů Na Stojáka svou kandidaturu oznámil na podzim roku 2021 na sociálních sítích. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že chce změnit přístup ke koronavirové pandemii. Již dříve vystupoval jako odpůrce koronavirových opatření.

Ivo Mareš

  • mediální expert

Prezidentskou kandidaturu začátkem května 2022 oznámil mediální expert Ivo Mareš. Podle svých slov chce vyléčit „impotentní a neschopný stát“. Zdůraznil, že coby občanský kandidát nemá za sebou žádnou politickou stranu. „Dnešním dnem začínám sběr podpisů,“ řekl 3. května na tiskové konferenci.

Jakub Olbert

  • zakladatel hnutí Chcípl PES, restauratér

Do povědomí lidí se prezidentský uchazeč dostal zejména založením iniciativy Otevřeme Česko –⁠ Chcípl PES. Majitel restaurace Šeberák v době pandemie tvrdě vystupoval proti koronavirovým opatřením. Svou kandidaturu oznámil v říjnu 2021, od té doby sbírá potřebné podpisy.

Denisa Rohanová

  • prezidentka ČAP

Do boje o Hrad se již přihlásilo i několik žen. Mezi ně patří i šéfka České asociace povinných (ČAP), což je občanské sdružení zabývající se dluhovou problematikou a exekucemi. „Chci, aby se lidé v této zemi cítili velmi dobře, aby se jim vrátila sounáležitost, která mezi námi byla a vytratila se,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Kandidaturu oznámila v dubnu 2021.

Josef Skála

  • politik KSČM

Bývalého místopředsedu KSČM do prezidentských voleb nominovala v únoru 2022 komunistická strana. KSČM však nemá zastoupení mezi poslanci ani senátory, proto musí Skála sehnat nejméně padesát tisíc podpisů od občanů.

Klára Long Slámová

  • advokátka

O své kandidatuře Long Slámová informovala v květnu 2021. Nejvíce se proslavila kauzou Jiřího Kajínka, kterého obhajovala. Krátce působila také jako poslankyně. Tvrdí, že chce občany spojovat, ne rozdělovat.

Jaromír Soukup

  • podnikatel a moderátor

Dalším uchazečem o prezidentský post by mohl být podnikatel Soukup, který o své kandidatuře mluvil v dubnu 2019. O tom, že by se generální ředitel TV Barrandov pustil do boje o Hrad, se rozhodl na základě výzkumů o jeho známosti. Není však jisté, zda je jeho prohlášení nadále aktuální.

Alena Vitásková

  • bývala předsedkyně ERÚ

Druhou ženou, která svou kandidaturu potvrdila v lednu 2022, je bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Pro Parlamentní listy uvedla, že chce být lidem oporou. Prezident Miloš Zeman ji v pořadu Partie v únoru označil za jednu z jeho čtyř favoritů.

Tomáš Zima

  • lékář a bývalý rektor Univerzity Karlovy

Na konci května 2022 oznámil svou kandidaturu i lékař a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Na podzim byl mimo jiné šéfem lékařského konzilia současné hlavy státu Miloše Zemana během jeho opakované hospitalizace. K zásadnímu rozhodnutí ho prý přiměl zájem občanů.

Kdo kandidaturu zvažuje?

Seznam jmen uchazečů o post prezidenta republiky se může nadále rozšiřovat. O tom, zda do boje o Hrad vyrazí, se ještě nerozhodla řada osobností. Kandidaturu zvažují například:

  • skladatel a politik Michel Kocáb
  • politik a expremiér Jiří Paroubek
  • voják a politik Hynek Blaško (SPD)
  • právnička Kateřina Valachová (ČSSD)
  • bývalý ředitel ÚOOZ a politik Robert Šlachta (Přísaha)
  • politik a europoslanec Jan Zahradil (ODS)
  • politik Vojtěch Filip (KSČM) či politička Jana Bobošíková

Mezi často jmenované se řadí i senátorka Miroslava Němcová (ODS), která ještě v červnu 2021 kandidaturu zvažovala.

Prezidentské volby nevylučují

Do pomyslného třetího boxu se řadí jména těch, kteří na kandidaturu neřekli výslovné ne. Do této skupiny spadá další favorit Zemana: prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Možnou kandidaturu nevyloučil ani šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), právnička Lenka Bradáčová či exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Je však pravděpodobné, že pokud do boje o Hrad zamíří šéf hnutí, Schillerová kandidovat nebude.

Diskutovalo se také o předchozích uchazečích v prezidentských volbách: politikovi Jiřím Drahošovi, který v roce 2018 prohrál s Milošem Zemanem, či exprezidentovi Václavu Klausovi. Ani jeden se však k možné přípravě na kandidaturu nevyjadřuje.

Kurzy sázkovek na prezidentské kandidáty

Sázkové kanceláře také vypichovaly jako možného favorita exministra financí Miroslava Kalouska. Ten zvažoval, že do boje o Hrad půjde, z řady zpracovaných analýz však zjistit, že jsou jeho „šance nulové“. O svém rozhodnutí nekandidovat informoval na začátku února 2022. Stal se tak jedním z prvních uchazečů, kteří boj o prezidentské křeslo vzdali. Sázkovky zatím za hlavní favority Babiše a Pavla řadí Danuši Nerudovou, Petra Fialu, Josefa Středulu a Pavla Fischera.

Tagy:
prezident kurzy Andrej Babiš Miloš Zeman CNN Prima NEWS kandidát Danuše Nerudová volby Karel Janeček Petr Pavel Pražský hrad Pavel Fischer prezidentské volby v ČR 2023 Jaromír Soukup Marek Hilšer Alena Vitásková Josef Skála Česko Jakub Olbert Klára Long Slámová prezidentské volby 2023 Karel Diviš Miloš Knor Denisa Rohanová Tomáš Březina Vladimír Boštík

Hlavní zprávy

ON-LINE: Ukrajinci překvapili leteckými údery, Rusové přišli o desítky obrněnců i vojáky
Ukrajina

Živě
ON-LINE: Ukrajinci překvapili leteckými údery, Rusové přišli o desítky obrněnců i vojáky

Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna ruská střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na 16, dalších 50 lidí je zraněných, uvádí ukrajinské úřady. Zelenskyj útok odsoudil jako teroristický čin. Ukrajina svolala k poslednímu ruskému bombardování civilních cílů na Ukrajině mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Během pondělí zaútočilo ukrajinské letectvo na vícero cílů, přičemž byly zničeny desítky ruských obrněných vozidel, muniční sklad a o život přišel blíže neupřesněný počet ruských vojáků.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
06:58

G7: Muži jednali, partnerky vyrazily na výlet pod vedením bývalé lyžařské hvězdy

06:33

Ukrajinci slaví. Ze posledních 24 hodin zničili nejen desítky obrněných vozidel

06:13

Počet obětí ruského útoku na nákupní středisko v Kremenčuku vzrostl na 16

05:35

Ruské zbraně zničené na Ukrajině nyní vystavují ve Varšavě

Kvitová jako outsiderka, jenže pak spadl titul z nebe. Může potřetí ovládnout Wimbledon?

Jak se může nálada během jediného týdne zcela obrátit. Petra Kvitová se v roce 2022 doposud trápila, ale chmury rozprášila na turnaji v Eastbourne, kde získala titul. V pravý čas. V úterý totiž rozehraje svůj milovaný travnatý Wimbledon. Původně nebyla favoritkou tenisového svátku, ale díky triumfu na generálce a krásným vzpomínkám na All England Club není zcela od věci pomýšlet na nejvyšší metu.

OpenText propojuje svoje služby s Google Cloud, aby firmám poskytl větší komfort

Spravovat a řídit firemní dokumenty a další informace je stále složitější. Přicházejí z mnoha zdrojů, digitalizované i papírové, e-maily, datovými schránkami, komunikačními aplikacemi, klasickou poštou… Bez interního systému na oběh, zpracování, schvalování a archivaci dokumentů se dnes už žádná organizace neobejde. Regionální viceprezidentka společnosti OpenText pro Evropu Sandra Tiskens vysvětluje, proč je dobré vsadit na globální řešení, které se dokáže přizpůsobit lokálním specifikům v České republice.

Ostrá hádka v 360°: Politici se překřikovali. Z kauzy Dozimetr se obviňovali navzájem

Šéf SPD Tomio Okamura se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ostře pustil do europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). „Čekal jsem, kdy zástupce lidovců plivne špinavou slinu,“ prohlásil na účet europoslance Okamura. Zdechovského obvinil z bagatelizování zločinu. Ostrá slova si během debaty vyměnili také zastupitel hl. m. Prahy Patrik Nacher (nestr. za ANO) s europoslancem Mikulášem Peksou (Piráti). Politici se překřikovali a navzájem se obviňovali.

Rusové zasáhli nákupní centrum v Kremenčuku. Úřady potvrdily 16 mrtvých a desítky zraněných

Aktualizováno

Rusko v pondělí zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střely zasáhly nákupní centrum, ve kterém byla více než tisícovka civilistů. Objekt nyní hoří. „Počet obětí si nelze ani představit,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Úřady potvrdily nejméně 16 mrtvých a 59 zraněných, záchranné a vyprošťovací práce stále pokračují.

Pedagog, poslanec a děkan se šrámem. Kdo je kandidát na ministra školství Balaš?

Starostové a nezávislí navrhli poslance Vladimíra Balaše na post ministra školství místo Petra Gazdíka. Ten ve funkci skončí 30. června poté, co úniky ze spisů ukázaly na jeho kontakty s obviněným podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem v kauze Dozimetr. Ústavní právník Balaš dříve působil jako děkan na právnické fakultě v Plzni, v té době mimo jiné přijal na výjimku ke studiu tehdejšího senátora a bývalého ministra vnitra Jana Rumla.

Domácí zpravodajství

Sledujte Partii s Milošem Zemanem: Co říká na krizi STAN a jak by řešil energetickou krizi?

Hostem nedělní Partie Terezie Tománkové bude prezident republiky Miloš Zeman. Témat k diskusi bude celá řada. Od krize hnutí STAN přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Partie s datem 3. 7. navíc bude poslední před letní pauzou. Odpočinout v létě si tak vedle školáků bude moci i Terezie Tománková. A na dovolenou se těší i proto, že to pro ni bývá jediné volno za celý rok. Partie se jinak s výjimkou Vánoc prostě vysílá každou neděli tak, jak jsou diváci zvyklí. A jaká vlastně byla první polovina letošního roku podle Terezie Tománkové?

Hřib ustál pokus o odvolání kvůli spojení s Hlubučkem. Magistrát chystá audity IT zakázek

Pražská opozice v pondělí neúspěšně navrhla odvolání primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Zastupitel Patrik Nacher (ANO) svůj návrh odůvodnil tím, že Hřib vedl magistrát se svým náměstkem Petrem Hlubučkem (dříve STAN), nyní obviněným v kauze Dozimetr v souvislosti s údajnou korupcí v dopravním podniku (DPP). Pro odvolání hlasovalo 17 z 65 zastupitelů. Zastupitelstvo poté schválilo, že magistrát provede hloubkové audity IT zakázek zadaných od roku 2010 firmám, které vlastní podnikatelé Pavel Dovhomilja a Maroš Jančovič rovněž obvinění v kauze Dozimetr.

Mučí mě, tvrdila žena ve vězení. Soud dozorce pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby

Dozorce věznice ve Světlé nad Sázavou obžalované kvůli mučení odsouzené ženy v pondělí okresní soud v Havlíčkově Brodě obžaloby zprostil. Státní zástupce Lukáš Vodička, který pro pět mužů a dvě ženy z vězeňské služby požadoval podmíněné tresty a zákaz činnosti, se proti rozhodnutí na místě odvolal. Podle obžaloby jednali dozorci jako spolupachatelé, když 8. ledna 2020 připoutali odsouzenou k mřížím okna cely.

Zemětřesení na Praze 10. Zastupitelé odvolali starostku Chmelovou a radního Kašpara

Zastupitelé Prahy 10 na svém pondělním jednání odvolali z funkce starostku městské části Renatu Chmelovou a jejího místostarostu Davida Kašpara (oba koalice Vlasta). Podle opoziční TOP 09 měli oba napojení na bývalého primátorova náměstka Petra Hlubučka (dříve STAN), kterého policie trestně stíhá v kauze Dozimetr. Starostka to označila za zástupné důvody, skutečným jsou podle ní připomínky k připravovanému územnímu plánu. Chmelová je i senátorkou za obvod Praha 10.