Prezidentští kandidáti Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová Zdroj: CNN Prima NEWS
Začátkem roku 2023 si občané České republiky začali volit novou hlavu státu. O Hrad se chystala zabojovat řada známých jmen. Mezi největší favority výzkumů veřejného mínění patřili Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Petr Pavel. Do druhého kola voleb nakonec postoupili Babiš a Pavel. Kdo z nich vyhraje boj o Hrad? Redakce CNN Prima NEWS připravila seznam potvrzených uchazečů i těch, kteří svůj boj o Hrad vzdali.
Třetí přímá volba prezidenta České republiky započala v pátek 13. a v sobotu 14. ledna 2023. Druhé kolo se uskuteční v pátek 27. ledna a v sobotu 28. ledna. Současné hlavě státu Miloši Zemanovi končí druhé funkční období 8. března. O Hrad podle Ústavy znovu nezabojuje, a tak se diskutovalo o tom, kdo by ho měl ve funkci nahradit.
Kandidáti na prezidenta 2023
| Jméno | Kandidatura | Stav | Profil |
|---|---|---|---|
| Andrej Babiš | oficiální | Druhé kolo | předseda ANO, bývalý premiér, 68 let |
| Jaroslav Bašta | oficiální | Vypadl v 1. kole | poslanec, bývalý ministr |
| Pavel Fischer | oficiální | Vypadl v 1. kole | senátor, bývalý diplomat, 57 let |
| Marek Hilšer | oficiální | Vypadl v 1. kole | lékař, senátor, 46 let |
| Danuše Nerudová | oficiální | Vypadla v 1. kole | ekonomka, bývalá rektorka, 43 let |
| Petr Pavel | oficiální | Druhé kolo | bývalý předseda vojenského výboru NATO, 61 let |
| Denisa Rohanová | zamítnutá | Nesplnila podmínky | prezidentka České asociace povinných, 47 let |
| Tomáš Zima | oficiální | Vypadl v 1. kole | lékař, bývalý rektor, 56 let |
| Tomáš Březina | zamítnutá | Nesplnil podmínky | podnikatel, bývalý poslanec, 65 let |
| Karel Diviš | oficiální | Vypadl v 1. kole | podnikatel, 46 let |
| Karel Janeček | zamítnutá | Nesplnil podmínky | matematik, podnikatel, 49 let |
| Hynek Blaško | odvolaná | generál v záloze, 67 let | |
| Vladimír Boštík | odvolaná | podnikatel, bývalý starosta, 63 let | |
| Miloš Knor | odvolaná | komik, 54 let | |
| Ivo Mareš | odvolaná | evangelický farář, 50 let | |
| Jakub Olbert | odvolaná | podnikatel, zakladatel Chcípl PES, 49 let | |
| Josef Skála | odvolaná | politik, 70 let | |
| Jaromír Soukup | odvolaná | podnikatel, moderátor, 53 let | |
| Josef Středula | odstoupil | Odstoupil v 1. kole | předseda odborových svazů, 55 let |
| Alena Vitásková | odvolaná | manažerka, bývalá předsedkyně ERÚ, 66 let |
Evropské volby
Kandidáta může navrhnout každý dospělý Čech. Pro svůj návrh však potřebuje nejméně 50 tisíc podpisů občanů. Uchazeče o post hlavy státu, který musí být starší 40 let, může navrhnout také nejméně 20 poslanců či 10 senátorů. Termín voleb, ve kterých si Češi budou volit nového prezidenta, vyhlašuje předseda Senátu, a to nejpozději 90 dní před jejich začátkem. Která jména patřila mezi favority?
Petr Pavel
- Narození: 1. listopadu 1961, 61 let
- Povolání: český voják, armádní generál Armády ČR ve výslužbě
- Stav kandidatury: oficiální
Bývalý generál svou kandidaturu na prezidenta oficiálně oznámil v úterý 6. září. Už delší dobu prohlašoval, že se na boj o Hrad připravuje. „Jedním z důvodů, proč budu kandidovat, je Babiš. Nepřeji si, aby se stal prezidentem,“ zdůraznil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v dubnu roku 2022.
Podle něj bylo zásadní, aby oba hlavní favorité svou kandidaturu oficiálně oznámili. „Pokud do toho Babiš i já půjdeme – a průzkumy zůstanou podobné –, tak je pravděpodobné, že se spolu potkáme ve druhém kole,“ dodal Pavel. Na konci listopadu prošel kontrolou ministerstva vnitra s 81 083 hlasy občanů, a stal se tak oficiálním prezidentským kandidátem. Nakonec se vyplnila i jeho predikce: v prvním kole voleb hlasování ovládl a společně s Andrejem Babišem postoupil do druhého kola.
V preferencích mu od vypuknutí války na Ukrajině nahrávaly zejména jeho zkušenosti, působil jako předseda Vojenského výboru NATO či jako náčelník Generálního štábu AČR. Naopak za „kostlivce ve skříni“ může považovat své členství v Komunistické straně Československa, kterého lituje. Kriticky na tuto část jeho kariéry pohlížejí i někteří občané.
Mezi favority prezidentských voleb v roce 2023 se řadí také Petr Pavel Zdroj: Profimedia.cz
Andrej Babiš
- Narození: 2. září 1954, 68 let
- Povolání: politik, předseda hnutí ANO
- Stav kandidatury: oficiální
V průzkumech se předseda hnutí ANO a bývalý premiér pravidelně střídal na prvních třech pozicích coby horký kandidát. A bylo tomu tak i v době, kdy svou účast ve volbách ještě neoznámil. Kandidaturu nakonec potvrdil v neděli 30. října 2022. Na konci listopadu se stal oficiálním kandidátem. Do boje o Hrad jej podpořilo 56 poslanců z minimálních dvaceti, a tak bez problémů splnil zákonné podmínky. Nakonec potvrdil i svou roli favorita a společně s Petrem Pavlem postoupil do druhého kola voleb.
Ačkoliv má silnou základnu podporovatelů, „pyšní se“ také řadou odpůrců. Ti se na předsedu hnutí ANO dívají skrze prsty zejména kvůli jeho minulosti, kdy měl být agentem StB, či jeho podnikatelským aktivitám. V zapojení se do boje o Hrad jej podpořila i současná hlava státu Miloš Zeman.
Bývalý premiér Andrej Babiš patří mezi favority ve volbách na prezidenta. Zdroj: Profimedia.cz
Do druhého kola nepostoupili
Danuše Nerudová
- Narození: 4. ledna 1979, 43 let
- Povolání: bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka
- Stav kandidatury: oficiální
Úmysl bojovat o Hrad oznámila bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně a ekonomka Danuše Nerudová. „Všichni si zasloužíme naději na lepší budoucnost. Jmenuji se Danuše Nerudová a budu kandidovat na funkci prezidentky České republiky,“ prohlásila ve svém kandidátním videu, které zveřejnila 31. května. Sázkové kanceláře ji pasovaly do role jedné z favoritek, což dokazoval i fakt, že dle kurzů obsazovala mezi možnými uchazeči druhou až pátou příčku.
Se svou kandidátní listinou vyrazila Nerudová na ministerstvo vnitra ve středu 2. listopadu a odevzdala podle svých slov 82 628 podpisů. Ministerstvo jí následně uznalo 82 413 podpisů, čímž se stala oficiální prezidentskou kandidátkou s největší podporou z řad občanů. Těsně před prvním kolem voleb však začala v průzkumech ztrácet, nakonec ve volbách skončila třetí se 13,92 procenta hlasů.
Danuše Nerudová Zdroj: profimedia.cz
Pavel Fischer
- Narození: 26. srpna 1965, 57 let
- Povolání: senátor a bývalý diplomat
- Stav kandidatury: oficiální
Kolem čtvrtého místa se v průzkumech pohyboval Pavel Fischer. O prezidentské křeslo zabojoval již v roce 2018, kdy skončil na třetím místě. Svou ambicí účastnit se voleb v roce 2023 se Fischer netajil už krátce po prohře. Kandidaturu nakonec znovu oznámil. Na začátku října se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách – pro svou kandidaturu sháněl podpisy senátorů.
Následně jej podpořilo 54 senátorů a poslanců, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Všechna senátorská jména na petičním archu úředníci přijali a Fischer se tak může podruhé pokusit získat prezidentské křeslo. Ani napodruhé však Fischerovi boj o Hrad nevyšel. Skončil na 4. místě s 6,75 procenty hlasů.
Senátor Pavel Fischer Zdroj: CNN Prima NEWS
Jaroslav Bašta
- poslanec
Začátkem září 2022 představilo svého kandidáta v boji o Hrad také hnutí SPD. Stal se jím bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Šéf hnutí Tomio Okamura sdělil, že jej podpořilo dvacet poslanců SPD. Aby splnil tento zákonný limit poslaneckých podpisů, musel Bašta připojit i svůj vlastní, což mu legislativa umožňuje. V boji o Hrad se nakonec umístil na pátém místě s 4,45 procenty hlasů.
Karel Diviš
- podnikatel
„Obyčejný muž pro neobyčejnou zemi.“ Tímto heslem a řadou dalších se snažil získat dostatek podporovatelů podnikatel a šéf IT firmy Diviš, což se mu údajně podařilo. S přihláškou na ministerstvo vnitra odevzdal archy se 61 600 podpisy občanů. Zprvu se mu stal osudným registrační proces, kdy mu úředníci uznali necelých 50 tisíc hlasů – k dosažení zákonné hranice mu podle rozhodnutí ministerstva vnitra chybělo 116 podpisů. Proti výsledku se Diviš odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který mu nakonec vyhověl. V boji o Hrad vystřídal Denisu Rohanovou. Nakonec ani on ale neslavil úspěch, v prvním kole voleb skončil na sedmém místě s 1,35 procenty hlasů.
Marek Hilšer
- lékař, senátor a aktivista
Do prezidentského boje se Hilšer pustil již v roce 2018, kdy skončil pátý se zhruba půlmilionem hlasů. O rok později na podzim oznámil, že v roce 2023 hodlá znovu kandidovat. Opět chtěl získat potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, nakonec ale k zapojení se do boje o Hrad využil podpisy senátorů. Svou již oficiální kandidaturu opíral o 13 podpisů. V boji o Hrad se nakonec umístil na šestém místě s 2,56 procenty hlasů.
Tomáš Zima
- lékář a bývalý rektor Univerzity Karlovy
Na konci května 2022 oznámil svou kandidaturu i lékař a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Na podzim byl mimo jiné šéfem lékařského konzilia současné hlavy státu Miloše Zemana během jeho opakované hospitalizace. K zásadnímu rozhodnutí ho prý přiměl zájem občanů. Původně se coby občanský kandidát spoléhal na podpisy široké veřejnosti, nakonec ale požádal o podporu 13 bývalých a současných senátorů. V prvním kole voleb se umístil na posledním osmém místě s 0,55 procenty hlasů.
Odstoupili
Josef Středula
Dlouho se o odborovém předákovi Středulovi mluvilo jako o možném kandidátovi. Miloš Zeman jej dříve dokonce označil za jednoho ze svých favoritů, kteří by boj o Hrad měli zkusit. Odborář zvažoval své možnosti, až se 5. května rozhodl deklarovat, že kandidovat chce. Týden před volbami ale oznámil, že odstoupí z kandidatury na prezidenta. Příznivcům doporučil volit ekonomku Danuši Nerudovou.
Šéf odborářů a prezidentský kandidát Josef Středula se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Kdo nesplnil podmínky voleb?
Hynek Blaško
- europoslanec
Koncem května oznámil Blaško – v té době europoslanec za SPD – že chce v lednu 2023 zabojovat o Hrad. „Mnoho z vás mi hodilo rukavici a vyzvalo mě tak k akci. Rukavici přijímám jako výraz vaší vůle, abych se ucházel o nejčestnější a nejprestižnější pozici v České republice, kterou je pozice prezidenta republiky,“ sdělil ve videu na svém Facebooku. Právě kvůli své kandidatuře se rozešel ve zlém s hnutím SPD Tomia Okamury, které nominovalo do boje o Pražský hrad poslance Baštu. „Drama s mojí kandidaturou na prezidenta skončilo. Nepodařilo se nám posbírat dostatečný počet podpisů,“ oznámil nakonec 10. listopadu na sociálních sítích.
Vladimír Boštík
- podnikatel
Podnikatel a bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku svoji kandidaturu oznámil v červnu minulého roku. Jednalo se o jeho druhou ambici zabojovat o prezidentské křeslo. V roce 2018 údajně získal dostatek podpisů pro zařazení mezi uchazeče o Hrad, ze zdravotních důvodů se však do voleb nepřihlásil. V kampani používal hesla jako „Konec bordelu v Čechách“, přesto nakonec z boje o Hrad odstoupil. „Nemám v této době na to, abych se stal prezidentem. Země potřebuje skutečného odborníka,“ přiznal Orlickému deníku.
Tomáš Březina
- podnikatel a miliardář
Kandidaturu na post prezidenta republiky Březina oznámil na tiskové konferenci v dubnu 2022. Podnikatel, bývalý poslanec a zakladatel společnosti Best chtěl získat dostatek podpisů od občanů, což se mu podařilo. Na ministerstvo vnitra odevzdal přes 64 tisíc podpisů. Voliče oslovoval potřebou „transformace České republiky či řešením byrokratické hydry“. Země údajně potřebuje prezidenta, který není „součástí beztvaré hmoty“. Nakonec však Březina „skončil před branami“, ministerstvo vnitra mu uznalo necelých 46 tisíc podpisů.
Karel Janeček
- matematik, podnikatel a filantrop
Janeček je známý svou fascinací číslem 21, proto nebylo divu, když v pátek 21. ledna 2022 oznámil, že bude v roce 2023 kandidovat na prezidenta. Do pozice uchazeče o Hrad se odhodlal pasovat v reakci na pandemickou situaci, kdy podle něj byla lidem odpírána základní lidská práva a svobody. Na ministerstvo vnitra v listopadu odevzdal sice více než 71 tisíc podpisů občanů, po odečtení těch neplatných mu však zbylo pouhých 48 tisíc.
Miloslav „Miloš“ Knor
- moderátor a komik
Čechům známý komik zejména ze zábavných stand-upů Na Stojáka svou kandidaturu oznámil na podzim roku 2021 na sociálních sítích. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že chce změnit přístup ke koronavirové pandemii. Již dříve vystupoval jako odpůrce koronavirových opatření. V předvečer státního svátku 28. září svým podporovatelům však oznámil, že se lednových voleb nezúčastní. Přednost chce dát své rodině.
Jiří Kotáb
- soukromý ombudsman
Svou kandidaturu oznámil příbramský rodák, který od mládí trpí III. stupněm invalidity, v polovině května 2022. Koncem června svým podporovatelům Kotáb vzkázal, že získal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů. „Do voleb vstupuji jako občanský kandidát. Z toho důvodu jsem se ani nepokoušel získat podporu jakékoliv politické strany a soustředím se na sbírání podpisů od občanů. Nyní jich mám více než 50 tisíc,“ uvedl. Na ministerstvo vnitra následně podle svých slov odevzdal 54 tisíc podpisů, podle kontrolorů však po vyřazení neplatných hlasů zákonný limit nenaplnil.
Ivo Mareš
- mediální expert
Prezidentskou kandidaturu oznámil začátkem května 2022. Podle svých slov chtěl vyléčit „impotentní a neschopný stát“. Zdůraznil, že coby občanský kandidát nemá za sebou žádnou politickou stranu. „Dnešním dnem začínám sběr podpisů,“ řekl 3. května na tiskové konferenci. V polovině října však měl kolem 30 tisíc podpisů a vyjádřil obavy, že do 8. listopadu zřejmě nedosáhne na zákonem stanovený limit pro kandidaturu. Ve středu 2. listopadu nakonec oznámil konec prezidentské kampaně.
Jakub Olbert
- zakladatel hnutí Chcípl PES, restauratér
Do povědomí lidí se Olbert dostal zejména založením iniciativy Otevřeme Česko – Chcípl PES. Majitel restaurace Šeberák v době pandemie tvrdě vystupoval proti koronavirovým opatřením. Svou kandidaturu oznámil v říjnu 2021, od té doby sbíral potřebné podpisy. Redakci CNN Prima NEWS těsně před termínem odevzdání přihlášek sdělil, že se nachází pod hranou 50 tisíců podpisů. „Nepředpokládám, že to dáme,“ sdělil.
Denisa Rohanová
- prezidentka ČAP
Mezi ženy, které chtěly zabojovat o Hrad, patřila i šéfka České asociace povinných (ČAP), což je občanské sdružení zabývající se dluhovou problematikou a exekucemi. „Chci, aby se lidé v této zemi cítili velmi dobře, aby se jim vrátila sounáležitost, která mezi námi byla a vytratila se,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Rohanová. Kandidaturu oznámila v dubnu 2021. Už v únoru avizovala, že má k dispozici podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Nejvyšší správní soud (NSS) však v prosinci zohlednil návrh skupiny senátorů, kteří její kandidaturu zpochybnili. Rohanová tak z prezidentské volby vypadla.
Josef Skála
- politik KSČM
Bývalého místopředsedu KSČM do prezidentských voleb nominovala v únoru 2022 komunistická strana. KSČM však neměla zastoupení mezi poslanci ani senátory, proto musel Skála sehnat nejméně padesát tisíc podpisů od občanů. To se mu však nepodařilo.
Jaromír Soukup
- podnikatel a moderátor
Dalším uchazečem o prezidentský post by mohl být podnikatel Soukup, který o své kandidatuře mluvil v dubnu 2019. O tom, že by se generální ředitel TV Barrandov pustil do boje o Hrad, se rozhodl na základě výzkumů o jeho známosti. Jeho prohlášení však nebylo aktuální.
Alena Vitásková
- bývala předsedkyně ERÚ
Svou kandidaturu v lednu 2022 potvrdila bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Prezident Miloš Zeman ji v pořadu Partie v únoru navíc označil za jednu z jeho čtyř favoritů. Přesto se Vitásková boje o Hrad nezúčastní. Zákonem stanovené hranice 50 tisíc podpisů od občanů dosáhla již na konci června, na ministerstvu vnitra však chtěla odevzdat 100 tisíc podpisů. Tuto hranici však nepokořila.
Kdo kandidaturu zvažoval?
Seznam jmen uchazečů o post prezidenta republiky se mohl do termínu podání přihlášky nadále rozšiřovat. Zda do boje o Hrad vyrazí zvažovali například:
- skladatel a politik Michel Kocáb
- politik a expremiér Jiří Paroubek
- právnička Kateřina Valachová (ČSSD)
- bývalý ředitel ÚOOZ a politik Robert Šlachta (Přísaha)
- politik a europoslanec Jan Zahradil (ODS)
- politik Vojtěch Filip (KSČM)
- či politička Jana Bobošíková
Mezi často jmenované se řadila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), která ještě v červnu 2021 kandidaturu zvažovala. Její stranický šéf ale na podzim 2022 prohlásil, že ODS ani koalice Spolu stranického kandidáta stavět nebude.
Prezidentské volby nevylučovali
Do pomyslného třetího boxu se řadí jména těch, kteří na kandidaturu neřekli výslovné ne. Do této skupiny spadal další favorit Zemana: prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Možnou kandidaturu dříve nevyloučila ani právnička Lenka Bradáčová.
Diskutovalo se také o předchozích uchazečích v prezidentských volbách: politikovi Jiřím Drahošovi, který v roce 2018 prohrál s Milošem Zemanem, či exprezidentovi Václavu Klausovi. Ani jeden se však k možné přípravě na kandidaturu nevyjadřoval.
Kurzy sázkovek na prezidentské kandidáty
Sázkové kanceláře také vypichovaly jako možného favorita exministra financí Miroslava Kalouska. Ten zvažoval, že do boje o Hrad půjde, z řady zpracovaných analýz však zjistil, že jsou jeho „šance nulové“. O svém rozhodnutí nekandidovat informoval na začátku února 2022. Stal se tak jedním z prvních uchazečů, kteří boj o prezidentské křeslo vzdali.
Další kandidát, který se nakonec rozhodl boj o Hrad vzdát, je advokátka Klára Long Slámová. Začátkem června oznámila, že se z prezidentských kampaní podle ní stala fraška, které nemá zapotřebí se účastnit. Své rozhodnutí sdělila na Facebooku.
Sázkovky zatím za hlavní favority – Babiše, Pavla a Nerudovou – řadí Pavla Fischera nebo Marka Hilšera.
