Miloši Zemanovi končí prezidentský mandát 7. března 2023. Zdroj: CNN Prima NEWS
V lednu 2023 Češi volí nového prezidenta. Připravili jsme pro vás přehledný článek o tom, co byste o volbě hlavy státu měli vědět. A to včetně termínů voleb i konci mandátu současného prezidenta a vysvětlení dvoukolového volebního systému.
Termín voleb a konec Zemanova mandátu
Přesné datum vyhlásil v červnu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) tak, aby se druhé kolo uskutečnilo nejpozději 30 dnů před koncem předchozího prezidentského mandátu. První kolo se navíc nemůže konat dříve než 60 dnů před skončením mandátu, který Miloši Zemanovi vyprší 7. března 2023.
- První kolo: Pátek 13. a sobota 14. ledna 2023
- Druhé kolo: Pátek 27. a sobota 28. ledna 2023
Čas a otevírací doba volebních místností
Volební místnosti bývají standardně otevřené v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Zákon ale umožňuje naplánovat volby i na jiné dny, vždy však musí být vypsány ve dvou dnech.
Kdo může volit
Volební právo má podle zákona každý občan České republiky, který alespoň druhý den volby dosáhl věku 18 let. To samé platí pro 2. kolo. Může se tedy stát, že někdo nemůže jít k urnám v kole prvním, ale ve druhém už ano.
Kdo může kandidovat
Na prezidenta může kandidovat každý občan České republiky, kterému je nejméně 40 let a nesmí být omezen na svéprávnosti podle paragrafů 55 až 65 občanského zákoníku. Zároveň ovšem musí najít pro svou kandidaturu podporu (podpisy) 50 tisíc oprávněných voličů, 20 poslanců nebo 10 senátorů.
Kandidátní listinu je zároveň třeba podat na ministerstvo vnitra nejpozději 66 dnů před začátkem voleb. Resort následně zahájí řízení o registraci kandidátní listiny. Zvolen nemůže být člověk, který by byl prezidentem potřetí v řadě, jako je tomu u Miloše Zemana.
Volební systém
Volba prezidenta je tajná na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Probíhá dvoukolovým většinovým systémem, což znamená, že ke zvolení jednoho z kandidátů je potřeba, aby dotyčný získal nadpoloviční počet odevzdaných a platných hlasů.
Pokud kandidát získá přes 50 procent už v 1. kole, je o hlavě státu rozhodnuto. V případě, že ani jeden z kandidátů nadpoloviční přízeň nezíská, postupují dva adepti s nejvyšší podporou do kola druhého, které se koná 14 dní po tom prvním. Kdo dostane ve 2. kole více hlasů, logicky zvítězí, protože bude mít více než 50procentní podporu.
Mandát prezidenta
Prezident se v ČR volí na pět let. Z výkonu funkce nemá zákonnou odpovědnost s výjimkou velezrady a hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Proto se například v kauze Peroutkova článku omlouval spisovatelově vnučce stát (ministerstvo financí).
Historie a zajímavosti
Česko pozná teprve druhého prezidenta zvoleného přímou volbou. Zemanova předchůdce Václava Klause ještě volil český Parlament na společné schůzi obou komor. Zatím poslední prezidentské volby se konaly v lednu roku 2018.
Z devíti kandidátů do druhého kola postoupil Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Ve druhém kole pak o 152 184 hlasů zvítězil Zeman. Volební účast v prvním kole byla 61,92 %, ve druhém 66,60 %.
V roce 2013 zasáhlo do 1. kola nakonec devět kandidátů, nejúspěšnější byl se ziskem 24,21 % Miloš Zeman, do druhého kola ho doprovodil Karel Schwarzenberg. Ten obdržel 23,40 % hlasů. Byli to jediný dva kandidáti, které volil přes milion lidí.
Druhé kolo pak ovládl Miloš Zeman, získal 2 717 405 hlasů, celkově 54,8 %. Schwarzenberg na Zemana ztratil téměř půl milionu hlasů, volební účast byla lehce pod 60 %.
Případné předčasné volby
Pokud by prezident na svou funkci rezignoval, učinil by tak do rukou předsedy Senátu. Ten by následně do 10 dnů vypsal nové volby, které by se konaly nejpozději do dalších 80 dnů, celkově tedy maximálně do 90 dnů od rezignace.
Kandidáti by se museli přihlásit během 14 dnů od vyhlášení voleb. Logicky by měli výhodu ti s podporou poslanců či senátorů, protože získat 50 tisíc podpisů by v časovém presu nebylo jednoduché. Stejné termíny a podmínky kandidatury by platily i v případě úmrtí hlavy státu.
