Grafy, preference a průzkumy veřejného mínění: Jaké šance mají kandidáti na prezidenta?

Preference kandidátů na základně průzkumů agentur k 1. kolu prezidentských voleb 2023. Platné na konci května.

Akademici kandidují na prezidenta

V lednu 2023 v ČR probíhají prezidentské volby. Mezi největší favority patřili a nakonec i postoupili muži, kteří s ohlášením účasti v boji o Hrad dlouho otáleli – expremiér Andrej Babiš a bývalý generál Petr Pavel. Další favoritka, ekonomka Danuše Nerudová, nakonec z prvního kola nepostoupila. To, jak se přesouvala podpora jednotlivých prezidentských kandidátů, zaznamenaly agentury. Připravili jsme pro vás kompletní vývoj preferencí v přehledných grafech.

Termín voleb

Třetí přímá volba prezidenta České republiky se v termínu, který vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. První kolo proběhlo v pátek 13. a v sobotu 14. ledna 2023. Druhé kolo volby se bude konat o dva týdny později.

Vývoj preferencí

Ačkoliv postupující dvojici kandidátů byla dlouhodobě favorizovaná, v jednu chvíli to vypadalo že by do druhého kola mohla proklouznout nakonec třetí Danuše Nerudová. V následujících grafech průzkumů veřejného míněné k prezidentským volbám 2023 od agentur STEM/Mark, Median, Ipsos, Kantar a SANEP se můžete podívat nejen na vývoj preferencí, ale také si díky nim udělat představu, jak se voliči přesunuli v poslední dny a hodiny před samotnými volbami.

Babišovy preference pro 1. kolo se pohybovaly od 23 do 28 procent. Vývoj ukazoval, že jeho podpora raketově vylétla na podzim roku 2021, kdy hnutí ANO skončilo po volbách do Sněmovny v opozici a bylo jasné, že pokud se nestane nic nečekávaného, Babiš potřetí v řadě premiérem nebude. Právě tehdy se začalo spekulovat, že jeho dalším cílem bude post hlavy státu. Dlouhé měsíce expremiér o tom, zda do boje o Hrad vstoupí, mlžil. Nakonec se však rozhodl kandidovat. Oznámil to 30. října 2022.

Naopak bývalého generála Petra Pavla vyhouplo nad hranici 20 procent vypuknutí války na Ukrajině. Nahrává tomu zejména jeho minulost, kdy působil jako předseda Vojenského výboru NATO či jako náčelník Generálního štábu AČR. Naopak za „kostlivce ve skříní“ může považovat své členství v Komunistické straně Československa, kterého prý lituje. Úmysl kandidovat na post hlavy státu rovněž nechtěl dlouho dobu potvrdil, nakonec tak učinil 6. září 2022.

Třetí místo v průzkumech pravidelně obsazovala bývalá rektorka a ekonomka Danuše Nerudová. „Všichni si zasloužíme naději na lepší budoucnost. Jmenuji se Danuše Nerudová a budu kandidovat na funkci prezidentky České republiky,“ prohlásila ve svém kandidátním videu, které zveřejnila 31. května. Na přelomu listopadu a prosince 2022 se v některých průzkumech dostala dokonce na první místo.

Zákaz zveřejňování průzkumů

Zákon stanovuje jedno striktní pravidlo, které je stejné jak pro volby do Poslanecké sněmovny, tak pro prezidentské volby. Tři dny před dnem volby prezidenta a ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejněny výsledky předvolebních nebo volebních průzkumů. Důvod je jednoduchý – voliči se často rozhodují na poslední chvíli a jakákoliv nečekaná změna preferencí by mohla jejich hlasování ovlivnit.

Kdo může kandidovat

Na prezidenta může kandidovat každý občan České republiky, kterému je nejméně 40 let a nesmí být omezen na svéprávnosti podle paragrafů 55 až 65 občanského zákoníku. Zároveň ovšem musí najít pro svou kandidaturu podporu (podpisy) 50 tisíc oprávněných voličů, 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Kandidátní listinu je zároveň třeba podat na ministerstvo vnitra nejpozději 66 dnů před začátkem voleb. Resort následně zahájí řízení o registraci kandidátní listiny. Zvolen nemůže být člověk, který by byl prezidentem potřetí v řadě, jako je tomu u Miloše Zemana.

Tagy: